Petr Vampola chce do play-off a do reprezentace

V červnovém článku s Petrem Vampolou, který sloužil spíše pro pobavení, jste se mohli přesvědčit, že tento dvaadvacetiletý útočník je nejen hokejový dříč, ale také vtipálek a recesista. V tomto rozhovoru jsme se už vážně bavili o jeho zranění, které ho postihlo v posledních kolech minulého ročníku extraligy, dále pak o "suché" části letní přípravy, která ve dnech, kdy byl tento rozhovor realizován, právě vrcholila.

Má první otázka bude směřovat k vašemu kolenu. Jak to s ním vypadá - budete připraven na novou sezónu?
Tak koleno se každým dnem lepší, začátek letní přípravy jsem absolvoval jen na rotopedu, protože jsem měl čerstvě po operaci, tak jsem nic jiného dělat nemohl. Postupem času a po domluvě s doktorem jsem začal pomalu posilovat, běhat a zatěžovat ho víc a víc. Dá se říct, že v současné chvíli mohu dělat všechno, krom náročných rotačních pohybů, měsíc pak ještě nemůžu dělat žádný sport. Co se týče připravenosti na sezónu, tak zatímco všichni odjíždějí na dovolenou, tak já zůstávám doma a budu se připravovat podle individuálního plánu. Myslím si tedy, že bych to mohl zvládnout a že bych mohl být na sezónu 100% připravený.

Co s kolenem vlastně přesně bylo?
Ze začátku jsem vůbec nevěděl, co s tím je, protože u každého doktora mi řekli něco jiného. Pak jsem přijel do Olomouce, kde je specialista na tyto typy zranění, a zde mi bylo řečeno, že mám utržený přední křížový vaz. Mám tedy plastiku předního křížového vazu, což se hojí docela dost dlouho.

Stihnete nějaké přípravné zápasy?
S přípravnými zápasy nevím, nikdy jsem takto vážné zranění neměl, uvidíme tedy po poradě s doktorem a také podle toho, jak se budu cítit. Každopádně bych chtěl určitě sehrát co nejvíc zápasů předtím, než začne sezóna.

Jak se těšíte na novou sezónu a co říkáte novým hráčům?
Věřím, že jsme posílili hodně kvalitně, jak na postu gólmana, tak i v útoku a obraně. Takže když se vytvoří dobrá parta, což si myslím, že se daří, tak bychom mohli hrát dobrý hokej. Nechci říkat, o jaké místo v tabulce budeme hrát, ale když budeme předvádět dobrý hokej a bavit jím diváky, tak bychom mohli splnit náš cíl, kterým je play-off.

Když jsme dělali rozhovor s Ľubomírem Vaicem, vzpomněl si na vaše společné účinkování v dresu Vsetína. Jak na Ľubomíra vzpomínáte vy?
Jasně že si vzpomínám. Ľubo je hráč menší postavy, ale na druhou stranu je velmi dobře technicky vybavený a nedělá mu problém ani silový hokej. Je to rychlý hráč s výborným zakončením, mohu na něj říct jen samé kladné věci. Věřím, že bude výraznou posilou libereckého hokeje.

Minulou sezónu jste působil v útoku společně s Korhoněm a tvořili jste úderný útok. Nemrzí vás, že odešel?
Určitě mě to trošku mrzí, protože Luboš je dobrý hokejista i člověk. Hrál s námi i Patrik Rozsíval a všichni tři jsme si skvěle rozuměli. Myslím, že jsme jak pro diváky, tak pro hru Bílých Tygrů udělali dost, bohužel konečný výsledek byl takový, jaký byl. K tomu už nemá smysl se vracet. Určitě se mi hrálo s oběma velmi dobře. Teď nevím, s kým budu nastupovat, ale jelikož je kádr velmi kvalitní, tak je mi to v celku jedno, hlavně aby se dařilo týmu.

Letošní sezóna pro vás bude druhou v libereckém dresu. Jak se vám tu hraje, bydlí a vůbec žije?
Liberec je určitě super město. Je tu spousta kvalitních sportovních odvětví, ať se jedná o volejbal nebo fotbal. Hokejové zázemí je tu perfektní, staví se nová aréna, diváci jsou taky super. My teď musíme hrát, tak abychom dělali radost jak sami sobě, tak vedení klubu a samozřejmě divákům. Potom už to půjde samo.

Ještě jedna otázka k divákům - připadalo mi, že jsi byl po zápase plný emocí, které musely ven - zkrátka bavič...
Jo, to jo... Když jsem do Liberce přišel, tak se nám dařilo, pak to bylo jak - kdy. Když ty zápasy ale vyjdou a člověk cítí, že na ledě odvedl maximum, tak musím lidem poděkovat, protože jsou fakt výborní. Osobně si nedokážu představit to, že bych na ledě nezůstal a diváky ještě nějak nepobavil, protože oni si to zaslouží nejvíc.

Na závěr bychom se chtěli zeptat na vaše cíle do nové sezóny.
Můj cíl je samozřejmě postoupit s týmem do play-off a v něm uhrát co nejlepší výsledek. A můj osobní cíl je takový, abych hrál tak, aby si mě všiml trenér národního týmu. Byla by to pro mě čest, kdybych si mohl zahrát na nějakém turnaji. Všechno to je ale odvozeno z mých výsledků a já pro to musím udělat maximum.