Pořád je co zlepšovat, říká Josef Paleček

Přestože na soustředění ve Švýcarsku Bílí Tygři dvakrát zvítězili a dvakrát remizovali, nemohl být trenér Josef Paleček s předváděnou hrou spokojen. "Musíme cvičit obrannou hru, chybělo nám založení útoku, musíme vylepšit psychiku hráčů a ani zakonečení není takové, jak bych si představoval," vyjmenoval trenér oblasti, na které se ještě musí před startem exraligy zaměřit. Turné ale samozřejmě mělo i své pozitvní stránky. Více v našem rozhovoru, který vznikl ještě před úterním utkáním se Znojemskými Orly.

Jak by jste na úvod celkově zhodnotil švýcarské turné?
Měli jsme ideální podmínky pro trénování. Bydleli jsme na jednom místě ve sportovním centru, kde jsme se i stravovali a zároveň jsme tam měli k dispozici tréninkovou plochu, tudíž jsme tam každý den trénovali. Na zápasy jsme jezdili do okolí vzdáleného zhruba 100 km, což vzhledem k tomu, že to bylo po dálnici, nebylo tak daleko.

Který zápas byl podle vás nejobtížnější?
Všechny zápasy byly těžké. První zápas jsme sehráli s mužstvem, které sestoupilo ze švýcarské první ligy, ale toto utkání jsme hráli bezprostředně po cestě autobusem z Liberce, kdy cesta trvala devět hodin, takže v tomto směru to samozřejmě bylo těžké utkání. Další tři utkání jsme hráli s kluby, které jsou na špici. Hráči z první švýcarské ligy se vyznačovali stejným stylem hokeje, to znamená, že se hrálo velice tvrdě, na hranici pravidel. My jsme očekávali, že budou vyznávat kanadský styl hokeje, což se také potvrdilo, takže jsme v tomto směru prověřili, jak je naše družstvo odolné a jak se dokáže proti takovémuto druhu hokeje prosadit. Další zkouškou bylo i to, že utkání šla rychle za sebou. V pěti dnech jsme sehráli čtyři duely, měli jsme mezitím jeden den volna, ráno žádné rozbruslení - normálně jsme trénovali hodinu naplno, takže únava samozřejmě zápas od zápasu rostla a hráči se s tím museli vyrovnat. Myslím, že to zvládli velice dobře.

V čem vaši svěřenci nejčastěji chybovali, co je potřeba vylepšit?
Stále je co zlepšovat. Přestože jsme moc branek nedostali, chyby byly v obranné činnosti a tyhle chyby my musíme odstraňovat, musíme pořád cvičit obrannou hru. Chybělo nám založení útoku, také nás kolikrát rozhodilo vylučování, protože náš soupeř hrál více tvrdě, takže i z naší strany to bylo tvrdé a některé zákroky byly zbytečné. To nás pak rozhodilo, takže i my se musíme naučit hrát s chladnou hlavou a hrát hokej i v takovýchto situacích, kdy soupeř hraje na hranici pravidel. Musíme také vylepšit psychiku hráčů. Měli jsme hodně šancí na vstřelení branky, ale pořád nám nejde koncovka. Poslední finální přihrávka je stále špatná a samotné zakončení není takové, jak bych si představoval.

Podle toho, co jste viděl, můžete nějak porovnat švýcarskou a českou ligu?
Česká liga je daleko techničtější, ta švýcarská se vyznačuje především tvrdou hrou do těla, méně hokejovým uměním. V kombinacích a jednotlivých činnostech jsme naše soupeře předčili. Ale to, co oni ztrácí v technice hole a v kombinaci, nahrazují nasazením v zápase a právě onou tvrdostí.

Do zápasů byli hodně často nasazováni i mladí hráči libereckého kádru, jak byste okomentoval jejich výkony?
Tým byl sestaven z pěti pětek, z nichž vždy čtyři pětky hrály a jedna pětka odpočívala. Dávali jsme tedy více prostoru mladým hráčům, protože jsme si je potřebovali vyzkoušet. Když budeme totiž tvořit kádr, máme k dispozici prakticky tři útočné řady, ne stoprocentně složené, ale představa o složení čtvrté řady nebyla taková, abychom si byli jisti. Proto jsme dali prostor mladým hráčům, aby se nám ukázali. My si z toho samozřejmě vytvořili závěr a podle toho budeme mužstvo skládat a uzavírat soupisku. Představu o jménech samozřejmě už máme, nejprve si však o tom musíme popovídat s generálním manažerem, kdy pro ty hráče, které my budeme uvolňovat, musíme mít uplatnění.

Máte tedy již jasno, jak bude kádr vypadat…
Jasno máme, ale do zahájení extraligy je ještě měsíc, může přijít zranění nebo nemoc a vše se ještě může změnit. Nemůžu říct, že mužstvo bude definitivně hrát v tom, či jiném složení.

Když už jste zmínil zranění a nemoci, jak to vypadá s hráči po zdravotní stránce?
Leoš Čermák a Petr Vampola jsou již v pořádku - do zápasů nastoupili s plnou zátěží. Jinak jsou všichni hráči zdraví, až na Láďu Šmída, který v první třetině posledního zápasu inkasoval tvrdý náraz, má lehký otřes mozku. Ale nutno říct, že to nebyl žádný hrubý a brutální faul, ale Láďa byl už zřejmě unavený, předržel puk a soupeř do něj narazil. Zaplaťpánbůh, že to není žádné vážné zranění hlavy, takže za týden by měl být v pořádku.

Kdo se ve Švýcarsku zhostil funkce kapitána?
My jsme to měnili podle nasazení do utkání, podle toho, kteří hráči hráli. Jinak je z loňské sezóny kapitánem Venca Novák, který stále působí jako kapitán i v tomto období.

Co čeká mužstvo nyní, po švýcarském turné?
V pátek máme v domácím prostředí první utkání s kvalitním soupeřem - s Pardubicemi, v sezóně pak bude následovat klasický koloběh utkání. Pomalu se začneme přeorientovávat do režimu, který bude platit, až začne extraliga.

Na závěr mám pro vás jednu otázku - takříkajíc z jiných "luhů a hájů". Ztotožňujete se s názorem odborníků, že Zlatou hokejku si zaslouží Robert Lang, nebo byste popřípadě na jeho místě viděl rád někoho jiného?
Podle mě je to zasloužené. Robert Lang podával stoprocentní výkony po celou sezónu, škoda jen toho zranění. Letos měl však vynikající formu, takže si to plně zasloužil. Já osobně bych ohodnotil Milana Hejduka více než na čtvrté místo, ale jinak Robertu Langovi tohle ocenění jistě patří.

Panu trenérovi velmi děkujeme za příjemný rozhovor a přejeme jemu i jeho týmu mnoho úspěchů nejen v nadcházející sezóně.