Prezident klubu Petr Syrovátko: S prací Dušana Gregora jsme absolutně spokojeni

Sezóna pro Bílé Tygry skončila po postupu Karlových Varů do finále až 4. místem. Nastává čas bilancování a není povolanějšího člověka než prezidenta klubu Petra Syrovátka. Níže naleznete jeho první část.

Před sezónou jsme šli do poměrně větších obměn kádru. Ty začaly u trenéra. Vybírali jsme takového kouče, který dokáže do týmu přinést náboj a povýšit kvalitu. A to se povedlo, Dušan Gregor naše očekávání naplnil.

Hodnotím práci trenéra zvenčí ze vztahu – prezident – management a trenér. Souhru realizačního týmu považuji za vynikající. S Dušanovou prací jsme absolutně spokojeni. Častokrát jsme měli bouřlivé výměny a rozdílné pohledy na určité věci. Ale to je přesně ono, pokud se chceme posouvat dál, nelze aby jel tým pouze ve vyjetých kolejích. Hráči si museli na nového trenéra zvyknout. V některých situacích musel s týmem i trochu „bojovat“, protože bylo potřeba některé zvyklosti otupit. Ale to samé management. Budoval se nový vztah, naštěstí náš management patří mezi ty, které se rádi dále učí.

Dušan přinesl do týmu několik dalších podnětů pro práci týmu – od rozborů utkání po diskuzi s hráči. Tým to obohatilo a já věřím, že to obohatilo i Dušana. Věřím, že se mu v Liberci pracuje a žije dobře.

Dušan Gregor má navíc v mých očích to vystupování, které u něj jako u reprezentanta klubu považuji za důležité. Ať již mluvíme o loajalitě, prezentaci či sounáležitosti. Navíc se ukázalo, že to není tak dávno, co skončil s aktivní hrou. Zapojil se do dalších aktivit, chodil s námi na neregistované. Akorát to později začal trochu flákat, prý ho bolela kolena…

Těším se na další spolupráci s ním v příštím roce. Věřím, že navážeme na vše dobré co se nám povedlo v letošní sezóně a opět zvýšíme úroveň naší hry.

Kromě pozice trenéra došlo i k dalším velkým změnám. Po tříleté práci jsme uvolňovali Vaicika s Podkanem, odešel i Honza Tomajko a Kuba Čutta. Navíc jsme neměli zájem o Richtera, který se vracel ze zámoří. U něj jsme nebyli vůbec přesvědčeni, že by byl posilou. Všechny tyto změny jsme dělali s citem, přivedli jsme odpovídající náhradu. Přišel ohromný bojovník Kašpy, Venca Nedorost, do obrany pak perspektivní Hunky. V sezóně jsme navíc přivedli Blaťáka s Milanem Bartovičem. Trochu hekticky navíc konkurenci v útoku zvýšil těsně před uzávěrkou přestupů návrat Podkana. Došlo k posílení především útočných řad jak do množství tak i kvality. To bohužel odnesl Vašek Novák. V té době byl na pozici skorokapitána, patřil mezi dlouholeté opory. Nevešel se nám však do prvních dvou pětek, kde by se rád viděl i on. Došli jsme k závěru, že nechat ho spadnout do třetí, čtvrté či páté pětky nemá pro obě stany žádný progres. Vencovy povahové vlastnosti často určují ráz mužstva a jeho nasazení a myslím si, že i v tomto směru byl trejd do Ústí přínosem. Přeji Ústí, aby se zachránilo a Venca patřil k lídrům týmu.

Milan Hnilička versus Marek Pinc

Zajímavá byla pro veřejnost také výměna na postu brankáře. My jsme s Milanem na toto téma často diskutovali. Rusko – to je neskutečný trh, hráči si přijdou na obrovské peníze. Slíbil jsem Milanovi, že pokud budeme mít alternativní náhradu, nebudu mu bránit v uvolnění. Když přišla výhodná nabídka, začali jsme o ní velice intenzivně jednat. Našli jsme ji v podobě Marka Pince, na jehož uvolnění jsme se dokázali s Vítkovicemi dohodnout. Nakonec se ukázalo, že tato výměna byla základem pohody v týmu. Pokud totiž chcete dát trenérovi prostor pro práci s týmem, je potřeba narušit i některé interpersonální vztahy. Tím rohodně nechci říci, že Milan je brzdou. Tyhle vztahové věci se však většinou točí kolem lídrů a mezi ty Milan patří. Proto jsem se toho nebál, naopak jsme udělali z toho záměr a mužstvo jsme odhniličkovat.

Marek Pinc zapadl vynikajícím způsobem a postavil základní kámen hry týmu během zbytku základní části a během play-off. Bohužel všichni víme, jak dopadlo angažmá Hnildy v Rusku. Kupovali ho jako jednoho z nejlepších brankářů Evropy a člena českého národního týmu, ale naprosto nevyužili jeho potencionál. Vyhrál nacionalizmus, Milan nechytá a když už ano, většinou po celonočním letu někam, kde tým ani nespal a hned nastoupil k zápasu. Přitom odchytal 35 kvalitních zápasů, ze kterých 30 vyhrál. Myslím si, že Milan si vydělal peníze, ale rád se bude do Liberce vracet.

Jelikož Marek Pinc má ve Vítkovicích platnou smlouvu, dali jsme jim signál, že bychom se rádi bavili o jeho uvolnění. Hodnotíme jeho angažmá velice dobře, já osobně bych mu chtěl vyjádřit absolutorium. To, co v bráně předváděl, bylo mnohdy neskutečné, navíc ta pohoda, která z něj vyzařovala. Za celou dobu jeho angažmá jsme jedinkrát nevěděli, zda má či nemá starosti, zda ho něco bolí… Jeho klid byl poznat i po tom nepovedeném pátém semifinálovém zápase na Slavii. Ač chytil několik dalších šancí, Marek řekl: to, co hráli kluci přede mnou, to jsem hrál i já v brance. Přinos Marka Pince pro tým byl jednoznačně vynikající a já beru jako vyústění našeho vztahu náš zájem o jeho další pokračování v Liberci. Podle našeho rozhovoru se mu v Liberci líbí, má vztah s fanoušky. Uvidíme, s čím přijdou Vítkovice.

Hodnocení týmu

Myslím si, že naši beci potvrdili výbornou úroveň. Absolutorium před Valdou Jirušem. Skvělý výkon o lídra týmu až po vynikající výkon. Nebyl jsem před dvěma roky přesvědčen o délce jeho kariéry, ale teď mi naopak připadá jako víno. Jestli přes léto zase poctivě potrénuje, tak to bude zase jeden z pilířů naší defenzivy. Pro tým je důležitá i jeho lidská stránka, Valda je neuvěřitelný charakter.

Nějaké změny letos v obraně budou. Můj sen a cíl je přivést do Liberce znovu Jardu Modrého. Pokud nebude mít podepsaný kontrakt ve Philadelphii, tak jsme spolu dohodnuti, že mám poslední slovo ho vytáhnout z jakýchkoliv švýcarských apod. nabídek. Do Ruska Jarda nechce a věřím, že podobnou nabídku jako ve Švýcarsku mu taky dáme. Jeho srdce totiž patří sem. To se ukázalo během tohoto play-off, kdy jsme byli prakticky po celou dobu v kontaktu. Ale nejen s ním, ale i Radimem Vrbatou, Alešem Kotalíkem a Jirkou Fischerem. Všichni to prožívali s námi.

Pokud budu hodnotit útok, jedna věc je jasná. Měli jsme jeden z nejsilnějších útoků, který kdy v Liberci byl. Musím nyní hodnotit komplexně – vloni jsme měli problém v základní části vyhrávat venku, naopak doma jsme měli tvrz. Letos jsme doma nebyli úplně stoprocentní, ale venku však nastal velký obrat a vyhrávali jsme tam. Paradoxně se to nepotvrdilo v play-off se Slavií. Doma jsme byli stoprocentní, s podporou lidí, bojovností, nasazením a stylem hry jsme soupeře válcovali. Venku nám k úspěchu scházela právě větší potence útočníků.

Kritické období sezóny se týkalo také útoku. V jednu chvíli jsme měli jedenáct hráčů na marodce a většina z toho byli útočníci. V tomto období se lámal chleba, měli jsme přibližně osm zápasů, kdy jsme získali z utkání maximálně bod či vůbec nic. Tam se rozhodlo, že jsme nepřeskočili Slavii. Rozhodující byla prohra čtyři kola před koncem základní části, kdy jsme doma neporazili právě Slavii. V případě výhry jsme mohli Pražany přeskočit a mít v rozhodujícím zápase výhodu domácího prostředí. Bohužel to je opět kdyby.

Pokud mám mluvit o jednotlivcích, chtěl bych vyzdvyhnout Leoše Čermáka. Ten zažil vynikající sezónu a bude za ni po zásluze odměněn kontraktem v Rusku. Nemáme šanci tuto nabídku vyrovnat. Leoš však zůstává libereckým hráčem a v případě, že by ho to z jakýchkoliv důvodů nebude bavit, má se kam vrátit. My o něj máme eminentní zájem, ale tak lukrativní nabídku, kterou má, nedokážeme vyrovnat. Mile mě potěšil návrat Vaška Pletky. Bál jsem se, že tahle sezóna pro něj bude díky absenci letní přípravy kritická. Ale on ukázal jaký je hráč, patřil k tahounům týmu. Dále bych chtěl smeknout před Pavlem Kašpaříkem. Odehrál všechna utkání, patřil k lídrům týmu. Jeho silové hokeje se ukázalo jako nesmírně platné, sice není to viditelný v produktivitě, ale ta černá práce, kterou odvádí, je neskutečná. Přesně zapadá do naší mozaiky silového hokeje. Další naději vidím v silové hře Blaťáka s Milanem Bartovičem. Pro příští sezónu budeme hledat jejich širší využití. I Šachlik byl během play-off vynikající. Síla útoku je veliká. Jestli jsem někoho jmenoval není důležité, je bezvadné, že bude s čím pracovat. Skočíme do přípravy již od května, abychom zase hráli co nejdéle.