Přišel jsem, abych tým táhl, věří čerstvá posila Ján Lašák
L i b e r e c – Před rozhodujícími zápasy v boji o play-off získali Bílí Tygři zkušenou posilu, gólmana Jána Lašáka. Ten již ve čtvrtek s týmem trénoval a v pátek bude připraven naskočit do zápasu s brněnskou Kometou.
Jáne, jak jste se vlastně objevil v Liberci?
(směje se) Autem! Včera jsem přijel z Trenčína přes Přerov a Pardubice.
A jak se upekl přestup mezi kluby?
Měl jsem v Trenčíně dohodu, že mohu odejít, žádná kompenzace nebo vyrovnávání tedy nebylo potřeba. Akorát jsem se dohodl s Libercem a jsem tu. Bylo to velmi rychlé, dohoda trvala jen pár hodin. Žádné dlouhé vyjednávání neproběhlo, hned jsme našli společnou. Oni věděli, co chtějí, já věděl, co chci, a bylo hotovo.
A co tedy chcete?
To co všichni v Liberci. Postoupit do play-off a tam ukázat naši sílu.
Neváhal jste s příchodem do klubu, který se v poslední době trochu trápí?
Tak nalijme si čistého vína, nabídka z top týmu nepřijde, dokud se někdo nezraní. A zde v Liberci je stále velký potenciál. Kdybych necítil nějakou šanci, kdyby mužstvo mělo jen nějak dohrát sezonu, proč bych sem chodil? Play-off je na hraně. V situaci, v jaké je Liberec, je pět týmů v lize. Každý se nějak snaží posílit a odrazit se k tomu cíli.
Jdete sem s perspektivou dokončení sezony, nebo chcete setrvat déle?
Pro mě platí heslo, že velcí chlapi rostou pomalu. Dívám se pouze na zápas s Brnem a teprve pak mohu myslet dále. Každý zápas je nyní téměř jako šestý, sedmý zápas play-off, tedy velmi důležitý. Co bude za měsíc, za dva, to nechávám na budoucnost. Teď nás čekají tři pro sezonu velmi klíčové zápasy a není ani čas myslet na nic dalšího.
Čekal jste, že se vrátíte do české extraligy?
Soustředil jsem se hlavně na KHL, kde byly nějaké nabídky, což ale padlo. Ještě teď na poslední chvíli se něco řešilo, ale pak to nedopadlo, odešel tam místo mě nějaký Švéd. Ještě se čekalo na Švédsko nebo Finsko, ale pak přišla nabídka z Liberce, tak jsem ji zvolil. Zaujala mě tu ta perspektiva něco uhrát.
Jak se těšíte na kapitána Petra Nedvěda?
Pár slov už jsme prohodili, známe se z reprezentačních zápasů. Osobně ještě ne, na to bude čas později. Jsem zvědavý, jak táhne tým. Každý říká, že je to v kabině velká osobnost, na což se těším. Člověk se celý život učí, určitě od něj budu moct nabrat některé zkušenosti.
Měl jste nějaké náznaky, jaký prostor na ledě dostanete?
Na to je ještě brzy. V noci jsem sem přijel, během čtvrtka již trénuji, takže cítím trochu únavu. Trenér mi oznámil, že v pátek chytat budu. Ale dále vše záleží jen na mně. Jestli odchytám jeden zápas, patnáct, nebo dvacet. Musím se soustředit jen na sebe a svůj výkon.
Když zavzpomínáte na českou extraligu, byla to vaše nejlepší léta?
Ani ne, poslední čtyři roky se mi velmi daří. V Jokeritu jsem měl skvělou sezonu, v Chabarovsku jsme zase poprvé v historii klubu vybojovali play-off. Minulou sezonu se mi dařilo ve Spartaku, byli se mnou spokojeni. V Pardubicích jsme samozřejmě vyhráli titul a člověk nejraději vzpomíná na kamarády, se kterými něco vyhrál, ale pak tam přišel také útlum. V KHL došlo k restartu mé kariéry a začalo se mi opět dařit.
Dosud se v liberecké bráně střídali Marcel Melicherčík a Marek Schwarz. Jak hodnotíte tyto nyní již spoluhráče?
Nemohu je příliš hodnotit, protože jsem je moc nesledoval. Nesledoval jsem konkrétní góly. Když tým prohraje zápas 5:6, neznamená to, že za to může brankář. Hokej je kolektivní hra, tým je jedno velké puzzle. Musíte složit všechny dílky, aby z toho vznikl celý obraz, tedy samozřejmě i brankáře. Vím, že Marcel vloni vyletěl ve Spartě, kde chytal dobře, ale jinak příliš informací nemám.
Znáte se s Marcelem Melicherčíkem osobně?
Už jsme se potkali v reprezentaci. Slovensko je celkově malá země, známe se pomalu každý s každým (směje se).
Je pro vás důležité, když víte, že budete v pátek chytat?
Vždy je pro brankáře dobře, když to ví den dopředu. Může se alespoň připravit. Tak je to asi u každého brankáře, málokterý se to rád dozví po obědě v den zápasu. Pro mě je to tedy ideální situace.
Nebojíte se toho, že má Liberec v soutěži po Chomutovu nejvíce inkasovaných gólů?
Jsem tu příliš krátce na to, abych mohl takové věci řešit. Zítra se ukáže. Přiznám se, že jsem viděl zápas s Litvínovem. Tým nehrál špatně, pouze ke konci udělal několik taktických chyb. Ovšem jinak byl ten výkon dobrý, nevšiml jsem si, že by někdo zaostával nebo něco bylo velmi špatně.
Jak vzpomínáte na Liberec jako na soupeře?
Rozhodně si pamatuji, že jsme tu kdysi dostali strašnou dardu, asi osm gólů. Ale jinak se mi tu chytalo vždy dobře. Hráli jsme tu i mé první play-off, mám z Liberce dobré zážitky. Vždy jsme tu sehráli pěkné zápasy. Přijíždělo i hodně lidí z Pardubic, duely byly správně vyhecované.
Jednou byl souboj Liberce s Pardubicemi vyheciván i díky spornému momentu právě v play-off, kdy nebylo jasné, zdá vám puk prošel až za záda. Vzpomínáte na ten moment?
To se už rozebíralo mnohokrát. Tehdy to v prodloužení střílel tuším Aleš Kotalík. Bylo to play-off 2004/2005, že? Při výluce NHL. Vysvětloval jsem, že to gól nebyl, což kamery nikdy zachytit asi ani nemohly. Puk se otočil kolem tyčky. Názorně jsem to rozebíral i v televizi. Po těch letech už je to skoro jedno, ale jak říkám, gól to nebyl, což později uznal i sám Aleš. Žádné popichování nebo něco takového kvůli tomu zatím ani v Liberci nepřišlo.
Trenér naznačil, že byste mohl být impulsem, který by vynesl Liberec do vytoužené desítky. Jak tuto situaci vnímáte?
Nepřivedli mě sem, aby přišlo o dvacet lidí více na zápas. Přišel jsem, abych tým táhl, to je realita. Tlak na mě je, musel jsem se s tím vyrovnat, než jsem podepsal. Kdyby si mysleli, že týmu nemohu pomoct, nepřivedli by mě, vnímám to tedy jako výzvu a tu přijímám. Klub ode mě očekává, abych je posunul dále. A já jsem na to připravený.
Jáne, děkuji za rozhovor a ať se vám v Liberci daří.
