Liberecká cesta základní částí: skvělý začátek, na závěr pak trápení
L i b e r e c - Dvakrát po sobě vyhráli základní část, avšak do finále se ani jednou nedostali. Tento ročník bude snad jiný, přejí si fanoušci. Bílým Tygrům patří po dvaapadesátém kole třetí místo, a do vyřazovacích bojů tak nepůjdou jako největší favorité. V play-off se střetnou s obhájcem titulu pražskou Spartou a budou jí mít, co oplácet. Byli to právě Pražané, kteří loni zastavili podještědský klub v cestě za titulem...
Po dalším nevydařeném ataku na titul proběhlo v libereckém mužstvu před další extraligovou sezonou několik změn. Nejzásadnější z nich byla především výměna hlavního trenéra. Ač Josef Paleček vybojoval bronzovou pozici, rozhodl se v Liberci ukončit své působení a změnit prostředí. Na jeho místo byl nakonec po všemožných spekulacích dosazen slovenský kouč Dušan Gregor, jenž skončil v Žilině. Mezi hráči opustil Liberec rychlík Ľubomír Vaic. Poslední sezonu neměl příliš úspěšnou a dokázal v ní získat jen osmnáct bodů. Jedna z nejvýraznějších opor Tygrů ale zůstala v Česku a Vaicovým novým týmem se stala mistrovská Sparta Praha. Odejít ze severočeského klubu se rozhodl i další slovenský útočník Andrej Podkonický. Ovšem v ruském Čechově se příliš neprosadil, a tak se k velkému potěšení fanoušků poslední lednový den vrátil zpátky do Liberce. V Rusku naopak zůstal obránce Jakub Čutta. Poslední výraznou změnou byl odchod dlouholetého Tygra Jana Tomajka, jenž se nejprve vrátil do své mateřské Olomouce a v průběhu sezony ho získalo Kladno.Liberečtí ale také kádr značně posílili. Do tygřího dresu se znovu oblékli Václav Nedorost a Pavel Kašpařík, kteří tu již během své kariéry s úspěchem působili. Obranné řady vyztužil reprezenant Jiří Hunkes a Tygři získali i dva mladíky vracející se z neúspěšné zámořské mise - Lukáše Vantucha a Richarda Rapáče.
Vstup do dalšího ročníku extraligy se Liberci velmi vydařil. Na svém ledě rozstřílel nováčka z Ústí a poté následovala další tři vítězná střetnutí. Mezi nimi byl i domácí zápas proti Spartě, ve kterém dali modrobílí zapomenout výkonům proti stejnému soupeři z play-off 2006. Poté Bílí Tygři sice klopýtli s překvapením z Karlových Varů, silným Mountfieldem a pak v nájezdech i na znojemském ledě proti Orlům, jenže od té chvíle si počínali naprosto suveréně. Do reprezentační pauzy prohráli z deseti zápasů pouze jednou se Spartou, jinak nezaváhali a drželi se na nejvyšších pozicích v tabulce.Velkou zásluhu na této šňůře mělo především duo Čermák – Plodek, jež svými zásahy drtilo soupeře a oba dva útočníci se díky tomu usadili mezi nejlepšími v kanadském bodování soutěže.
Ovšem i přesto, že tým šlapal jako švýcarské hodinky, proběhly během reprezentační přestávky jednání a z nich vzešlo hned pět změn v základním kádru Liberce. Na hostování do ruské Ufy odešla ikona týmu Milan Hnilička. Milionářský klub řešil problémy se zraněními svých brankářů rychlým angažováním liberecké jedničky. Český reprezentační brankář tak patří až do konce sezony ruskému velkoklubu. Tím ale rošády v brankovišti neskončily. Bílí Tygři byli najednou bez prvního golmana, a tak se museli rychle poohlížet po kvalitní náhradě. Vedení nakonec prstem ukázalo na vítkovického Marka Pince. Sympatický brankář musel v Ostravě bojovat o místo s Martinem Pruskem, a proto se rozhodl odejít. Pod Ještědem tak bude působit minimálně do konce ročníku.
Dalším hráčem, který nezůstal v Liberci, se stal Václav Novák. Bývalý kapitán se po návratu z angažmá v Omsku trápil, a byl tak uvolněn do nedalekého Ústí nad Labem. Během sezony se stal kapitánem místních Lvů, avšak poslední příčce svého mužstva stejně nezabránil. Na jeho pozici byly koupeny hned dvě posily. Z AHL přišel do Česka Milan Bartovič a ze švýcarského Ambri důrazný Zdeněk Blatný
Po výrazných změnách ve složení sestavy se tak čekalo, jak si Gregorova parta povede v dalším pokračování soutěže. A Liberec pokračoval skvěle. V dalších čtyřech zápasech dokázal zvítězit. Poté však přišel výsledkový útlum, který začal smolným zápasem v Pardubicích, kde aktivnější Tygři těsně prohráli. Liberečtí již nevítězili s tak pravidelnou jistotou a porážky přicházely stejně často jako výhry. Liberec si však v uplynulém průběhu sezony vytvořil s Českými Budějovicemi a Slavii takový náskok, že jejich pozici mohl některý tým jen těžko ohrozit. Tygři své postavení ještě trochu vylepšili celkem podařenou sérií venkovních zápasů, když jejich Tipsport arenu okupovali juniorská družstva při MS do dvaceti let. Gólově se probudili hlavně Václav Pletka a Petr Šachl, kteří nahradili často absentující Čermáka s Plodkem.
Pak však nastala v sestavě abnormální situace. Liberečtí měli od pětatřicátého kole vždy na marodce alespoň šest hráčů ze základního kádru. A to včetně kanonýrů Plodka a Čermáka. Zoufalá situace byla především v ofenzivě, a tak jsme mohli v několika zápasech vidět neobvyklé složení útočných formací. Například v utkání v Karových Varech byl čtvrtý útok dokonce složen z obránců! Především Angel Krstev a Lukáš Derner se často činili při útočných kombinacích zdecimovaného celku. Vedení klubu tak rychle obstaralo útočníky, většinou hráče z prvoligového Vrchlabí (Ctibor Jech, Pavel Kříž). Ty však brzy skolila zranění také. Liberec tak potkala dlouhá černá série, ze které vyčnívaly jen zápasy proti Spartě a Pardubicím.
Trenéři se snažili zraněné útočníky, co nejrychleji postavit na led, avšak výsledky byly i nadále špatné. Mužstvo domácí prohrou se Slavii ztratilo šanci na druhé místo a v závěrečných kolech se ještě muselo strachovat o svou třetí pozici. Nakonec ale přeci jenom přišel obrat k lepšímu. Dvě závěrečná kola se Tygrům povedla, a dala tak větší naděje směrem k blížícímu se play-off. Liberec si poradil proti Plzni a poté i ve Zlíně.
Do vyřazovacích bojů se Tygři již dali dohromady a připravují se skoro v kompletním složením. Chybět budou jen mladíci Špaček a Hruška. Libereckým by měla pomoci i pauza mezi oběma částmi sezony a ve čtvrtfinále snad uvidíme Bílé Tygry po dlouhé době v plné síle.
