Debutant Dominik Hrníčko: Dveře k postupu do A-týmu nejsou zavřené
L i b e r e c – Většina hráčů se nejspíš bude snažit zapomenout na smolné utkání v Třinci, jednomu ale jistě utkví v paměti. Dominik Hrníčko začínal sezonu v juniorce, kde na sebe v přípravě upozornil například parádní gólovou fintou, kterou si můžete prohlédnout na videu. Postupně se propracoval do kádru Benátek nad Jizerou a v neděli debutoval v extralize. Stal se tak vůbec nejmladším hráčem letošního kádru A týmu. Žádný hokejista ročníku 1995 v této sezoně v tygřím dresu ještě nastoupil.
Dominiku, co pro tebe osobně znamená první start za A-tým?
Je to hlavně obrovské zadostiučinění. Naskočit za áčko Liberce, to byl vždycky můj sen. Navíc když vezmu v potaz, že jsem sezonu začínal v juniorce, zhruba v půlce se přesunul do Benátek a teď tohle... Je to skoro neuvěřitelné.
Sám sis tedy vyzkoušel tři různé soutěže, můžeš je trochu srovnat?
Když srovnám juniorku s Benátkama, tam to byl obrovský skok, přechází se z mládežnické kategorie do dospělého hokeje. Mezi první ligou a extraligou to možná ani nebyl takový rozdíl, jako jsem čekal, pořád je to stejný hokej, akorát jsou jednotliví hráči chytřejší a rychlejší. V taktice už se toho tolik nemění.
Jsi nejmladším hráčem, který letos do extraligy v tygřím dresu naskočil, může to podle tebe být i osobou nového trenéra?
Nevím, jak rozhodnutí o mé nominaci probíhalo. V sobotu mě místo odjezdu s Benátkama do Jihlavy zkrátka poslali na trénink s áčkem. Je možné, že v tom hraje roli i nový trenér Pešán. Když se podíváte na Benátky, tam dostává šanci hodně mladých kluků. A nutno říct, že ho většinou nezklamou. Určitě je i velmi dobré, když kluci z juniorky nebo z Benátek vidí, že dveře k postupu do A-týmu nejsou vůbec zavřené. Je to velká motivace
A-týmu se ovšem poslední dobou nedaří, bylo těžké naskočit do celku, který je herně v křeči?
Nevím, jestli je zrovna tohle těžké, ono není jednoduché vůbec naskočit mezi osobnosti, jako jsou třeba Petr Vampola, Branko Radivojevič a další. Situace Tygrů je opravdu náročná a těžko pochopitelná. Viděl jsem několik domácích zápasů, ve kterých jsme kolikrát byli lepší, ale nedáme gól. S Třincem to teď bylo hodně podobné.
Jak tě přijali noví spoluhráči? Snažili se ti především ti zkušení i trochu poradit?
Už jsem s nimi naštěstí trénoval o Vánocích, takže jsem je trochu poznal, ale v zápase je to samozřejmě něco úplně jiného. Nějaké srandičky samozřejmě zpočátku přišly, zároveň mě ale kluci také hodně podporovali, ať hraju svoji hru a nejsem nervózní.
A na závěr, jednoduchá otázka. Bude tě premiéra něco stát?
Zatím jsem nic neslyšel, ale asi se tomu nevyhnu. (směje se)