Dílo týmu je společným dílem jednotlivců. Kdo prožil rekordní sezonu?

Liberec - K tomu, abyste došli do finále soutěže v kolektivním sportu, potřebujete především kvalitní tým. Ten, ve kterém bude jeden druhého doplňovat a ten, ve kterém se bude jeden pro druhého obětovat. To je základ. Pak potřebujete štěstí a v neposlední řadě to chce nadstandardní individuality, které to v ten pravý čas vezmou na sebe.

Začneme u obránců, jejichž primárním úkolem sice není sběr kanadských bodů, ale při nárocích v moderním hokeji jde také o důležitý ukazatel. A v tom se liberečtí beci činili. Nejlepší obránce extraligy Ladislav Šmíd prožil v dresu Tygrů druhou sezonu od svého návratu z NHL a vyšla mu náramně. K přehledu v rozehrávce a vůdčím schopnostem přidal také 24 bodů v základní části a 6 v play-off. V součtu 30 bodů za sezonu jde o jeho nejlepší počin v kariéře.

Podobně si vedl i další matador v liberecké obraně Martin Ševc. Ten dohromady s vyřazovací částí nasbíral 34 bodů v 67 utkáních, s organizací Bílých Tygrů se tak rozloučil ve velkém stylu. Kromě nejlepší bodové statistiky prožil v Liberci i nejslušnější sezonu, když poprvé nepřekročil hranici 100 trestných minut. Bodově nejpovedenější ročník má za sebou i klubový patriot Lukáš Derner. Ten už v základní části poprvé v seniorském hokeji dosáhl na dvojciferný počet bodů. Inu, ani jeden ze zkušených zadáků do starého železa rozhodně nepatří.

Útočníci ale také nezůstali pozadu. Jen málokdo by zapomněl na jízdu Marka Kvapila, který si podmanil především první polovinu základní části, kdy bodoval ve 23 duelech v řadě. V součtu s play-off zaznamenal v 63 utkáních 70 kanadských bodů. Ano, i pro něj byla tahle sezona z osobního hlediska jednoznačně nejpovedenější.

Hody zažili i další forvardi z nabitého útoku. Libor Hudáček s Radanem Lencem vylepšili svá bodová maxima v základní části, Michal Birner se zase činil v play-off, kdy byl se sedmi góly a šesti asistencemi tahounem Tygrů v cestě za stříbrem. Rekordní ročník má v seniorském hokeji také Jaroslav Vlach. Urostlý bojovník kromě obětavé hry střílel i důležité góly. V dlouhodobé části jich dal sedm a přidal stejný počet asistencí. V play-off nasázel čtyři branky a na jednu přihrál. Trenéři tak jistě ocenili tento příspěvek, který není nejpodstatnější složkou jeho hry.

Závěrem by se nemělo zapomenout na Michala Bulíře. Ten sice opustil Bílé Tygry po 11 zápasech, v nich ale dokázal nasázet neuvěřitelných 13 gólů, čímž vyrovnal své maximum z mistrovské sezony. Tehdy ale na stejný výkon potřeboval 52 utkání. Druhá vicemistrovská sezona v historii klubu tak evidentně svědčila i jednotlivcům, kteří o sobě dali výrazně vědět. Kdo z nich nejvíce zaujal vás?