Hokejová pohádka - ze 2. ligy hrdinou extraligového zápasu
L i b e re c – Odchovanec libereckého hokeje Petr Ulrych načal letošní sezónu až ve druhé lize za Nymburk. Postupně se propracoval přes farmu Bílých Tygrů až do samotného áčka. Svou jízdu hokejovou sezónou zakončil parádně, když v posledním zápase základní části vystřelil Tygrům svou trefou druhé místo. „Až když kluci zvedli ruce, tak jsem věřil v branku,“ nevěřícně kroutil hlavou mladý bek.
Petře, gratuluji k první extraligové brance v teprve třetím zápase za Bílé Tygry. To se Ti asi ani nesnilo před utkáním, že se už tak brzo prosadíš?Určitě ne. Já jsem se na dnešní utkání připravoval jako na každé jiné a vůbec jsem nečekal žádný gól. Je to takové plus.
Ale velké plus, protože Tvá branka byla nakonec vítězná.
Byla to obrovská euforie. Nejdříve jsem si to vůbec neuvědomoval, bylo to prostě.... Nemám slov. Nečekal jsem, že by to tam nějak spadlo. Až když kluci zvedli ruce, tak jsem věřil v branku. Trochu jsem si tu mozaiku pak složil. (Smích).
Ne, bylo to tečované. Ptal jsem se Klimoše, který tam jenom projel a on říkal, že to někde cinklo. Bůh ví.
Puk sis schoval nebo jsi ho tam nechal?
Ano, puk jsem si schoval a určitě ho dám na nějaké pěkné místo do vitríny za sklo.
V Liberci nejsi fanouškům moc známý, protože jsi začínal ve druhé lize před sezónou. Mohl bys Tvoji hokejovou pouť popsat?
Když to vezmu od začátku, tak to byla těžká dřina. Vůbec jsem nečekal, že se ocitnu někde takhle vysoko. Začínal jsem ve druhé lize v Nymburce a nepočítal jsem s tím, že bych hrál v Benátkách. Pokračovalo to ale dál až sem do Liberce. Nečekal jsem, že sezóna vygraduje až tady. Nevím, jestli to bude pokračovat dál. Budu samozřejmě na sobě makat a pak uvidíme.
Mohlo přispět k Tvému startu i početná marodka libereckých obránců?
Určitě to přispělo k tomu, že jsem nastoupil. Liberec měl několik zraněných beků, ale bohužel to k hokeji patří. Já sám jsem to neovlivnil, ale určitě jsem rád za šanci.
Máš teď za Liberec tři starty. Nastoupil jsi v Třinci, na Spartě a teď proti Českým Budějovicím. Který z těch zápasů se Ti osobě nejvíce povedl?
Když nebudu hledět na dnešní branku, tak jsem vlastně rád za každý zápas, ve kterém nedostanu gól. Třinec byl pro mě obrovská zkušenost a byl to opravdu rychlý hokej. Snažil jsem se v tom zápase, co nejvíc to šlo. Sice jsme prohráli, ale myslím, že ten zápas byl z mé strany nejlepší.
Je to hlavně v rychlosti. Když by člověk skočil z druhé ligy do extraligy, tak by to bylo hrozně těžké. Pokud se dělají postupné krůčky, tak to ještě jde. Je to tady opravdu fofr. Člověk má na hokejce dvě sekundy puk a má na sobě chlapa. Rozdíl je markantní.
Vy jste byli proti Českým Budějovicím v první polovině zápasu lepším mužstvem, přesto to bylo po dvou třetinách 2:2. Čím si to vysvětluješ?
My jsme na ně chtěli nastoupit a hodně jsme bruslili. Měli za sebou dlouhou cestu, takže než se probudili, tak jsme dali dva rychlé góly. Ve druhé třetině jsme polevili, protože jsme si mysleli, že je hotovo. Dostali jsme v kabině sekec a snažili jsme se na ně nastoupit tak, jak jsme hráli v první třetině. Druhá byla z naší strany trochu pomalejší.
Pojďme se podívat směrem k play-off. Kalkulovali jste před zápasem, koho byste chtěli?
Vůbec. Kdo přijde, ten přijde. Budeme se na něj těšit a přivítáme ho tady s pořádnou parádou.
V Liberci bude opět bílé peklo. Jak se na něj těšíš?
Já jsem to ještě neviděl a na hokej jsem moc nechodil. Věnoval jsem se spíše kariéře a zraněnému kolenu. Pokaždé, když jsem dorazil do Liberce na hokej, tak to byla výborná atmosféra.
Petře, děkuji za rozhovor.
