Hráčská linka České Budějovice – Liberec
Liberecké vedení si před letošní sezónou vytyčilo jasný cíl – první historický postup do play-off. Pro splnění tohoto snu před sezónou opět doplnilo tým o další vynikající hráče. Nejvíce posil manažer Tygrů ulovil právě v Jižních Čechách. Jako by už angažování extrenéra Tygrů Josefa Jandače týmem Českých Budějovic v květnu roku 2004 naznačilo, jak úzká spolupráce nastane mezi oběma týmy v brzké době.
Situaci poměrně pomohlo i to, že České Budějovice po loňské špatné sezóně sestoupily do první ligy. I díky tomu nastala paradoxní situace, kdy v jednu chvíli hrálo za Liberec dokonce až pět kmenových hráčů Budějovic.Josef Jandač si ovšem do svého nynějšího působiště přivedl také několik hráčů z týmu pod Ještědem. Brzy po jeho příchodu přišli na hostování do konce sezóny Miroslav Hájek (nyní v Belgii - Phantoms Deurne) a Mojmír Musil. Na střídavý start byli navíc uvolněni Petr Vampola a Angel Krstev. Později se střídavý start u obou hráčů změnil v hostování do konce sezóny. Navíc v týmu působí exliberecký Radoslav Kropáč.
Jelikož v loňské sezóně trápila liberecký tým koncovka, první rybkou byla posila do útoku. V síti se ocitl kanonýr Buffala a odchovanec Jihočechů Aleš Kotalík. Asi málokdo věštil rodákovi z Jindřichova Hradce zářivou hokejovou budoucnost, tím méně zámořskou. Nevysoký chlapík však díky své píli, zarputilosti a hlavně skvělým střeleckým schopnostem dokázal všem, že se nevyplatí ho jakkoliv podceňovat. Ve svých pětadvaceti letech je základním stavebním kamenem sestavy Buffala a už nikdo by si nedovolil tvrdit, že na NHL nemá. Chtěl se ukázat i v Liberci, ale zranění jsou zatím černou kaňkou na jeho letošní sezóně. Přesto i v těch málo zápasech, které stihl za Tygry odehrát, stihl přesvědčit o tom, že oplývá zabijáckým instinktem. Útočná lajna Vrbata – Kotalík - Nedorost ničila jednoho soupeře za druhým a právě tomuto triu vděčil Liberec za skvělý vstup do sezóny. V zápase s Plzní si ovšem Aleš způsobil zranění kolena. Po vyléčení nedohrál ani první zápas a koleno opět nevydrželo. Obnovenou premiéru by měl absolvovat v průběhu ledna, začal již sice s tréninkem - ale koleno není ještě dostatečně pevné.
Výborným tahem se ukázalo být angažování dalšího muže zpoza Atlantiku – Václava Nedorosta. Nedorost je dalším z řady jihočeských talentů, jakými jsou dále např. Michálek nebo Barinka. O jeho schopnostech před zahájením sezóny někteří z libereckých fanoušků pochybovali, během právě probíhající sezóny snad již přesvědčil každého pochybovače. O vynikající práci v lajně s Kotalíkem a Vrbatou již byla řeč, Václav ovšem neztratil nic ze své výkonnosti ani když tým ničila obří marodka. A to i přesto, že trenér Paleček musel kvůli rozvrstvení řad v průběhu marodky odtrhnout i jeho druhého parťáka z útoku Radima Vrbatu. S tím, jak marodů pomalu ubývalo, obnovila se i spolupráce s Radimem Vrbatou. Do útoku k nim nejlépe zapadl další z řady „Budějovičáků“ Petr Sailer. Ať už měl v útoku kohokoliv, Václav dokazoval v každém zápase, jak velký talent v něm dřímá. Vynikající technika, rychlost a důraz, to jsou vlastnosti, které ho zdobí. Při každé účasti jeho útočné vozby na ledě musela soupeřova obrana vyhlásit stav pohotovosti. Jeho skvělé výkony neunikly ani trenérům národního týmu a Václav se zúčastnil v Moskvě druhého letošního turnaje série Euro Hockey Tour - Rosno Cupu. Kdo zápasy reprezentace sledoval, tak ví, že hra útoku Vrbata - Nedorost - Hemský patřila k nejlepším.
Po útoku bylo potřeba ještě vyztužit obranu. Výborným řešením se ukázalo angažování dalšího z českobudějovických odchovanců – Jaroslava Modrého. Přišel sice až po 21 odehraných kolech, ale do týmu rychle zapadl. Z každého jeho pohybu na ledě čiší obrovská zkušenost a přehled. Jeho přínos pro tým se začal projevovat již v prvních zápasech. Viditelná je jeho účast na léčení liberecké bolístky - nevyužívání přesilových her. Na modré diriguje spolu s Jiřím Fischerem hru Liberce. Modrý je obrovskou osobností, od které se mladí zadáci Liberce mohou ledasčemu přiučit.
Všichni tři hráči měli v Liberci hostovat do konce ledna, nedávno se však oba týmy dohodly na prodloužení až do konce sezóny. Pokud se samozřejmě za mořem nerozjede NHL.
Abychom měli českobudějovickou pětici kompletní, musíme ještě připočíst Petra Sailera a Martina Štrbu. Oba dva odváděli v Liberci vynikající výkony. Oba přišli do Liberce, aby pomohli v boji s rozsáhlou marodkou. Oba dva do týmu skvěle zapadli a napomohli k vynikající bilanci Tygrů v období prosince. Sailer v Budějovicích tápal, hostování v Liberci mu prospělo. Ze začátku sice střídal útoky, později se pevně usadil ve formaci s Václavem Nedorostem a Radimem Vrbatou. Společně vytvořili úderné trio, na jehož souhru byla radost pohledět. Po zápase s Vítkovicemi se vrátil do Českých Budějovic, aby jim pomohl k vytyčenému cíli – návratu do extraligy.
Osud Martina Štrby byl podobný. Vrátil se z neúspěšného angažmá v Rusku do Českých Budějovic. Hned po příchodu do týmu se zařadil do elitní řady Tygrů k Čermákovi a Ratajovi, kde se mu skvěle podařilo nahradit zraněného Tomajka. I jeho hostování však na počátku ledna skončilo a nyní již opět září v dresu Jihočechů.
Statistiky
Václav Nedorost 20(9+11) v 35 zápasech Aleš Kotalík 9(5+ 4) v 12 zápasech Jaroslav Modrý 9(3+ 6) v 17 zápasech Petr Sailer - 8(3+ 5) v 11 zápasech Martin Štrba 6(3+ 3) v 12 zápasech
