Jan Holub: „Chtěl jsem klukům pomoct.“

P r a h a - Po pěti měsících si na sebe oblékl dres s číslem 34 a naskočil do utkání. Komplikované zranění zápěstí totiž Honzu Holuba nepustilo na led dříve. Ani teď ale není jeho zdravotní stav stoprocentní. „Ta ruka funguje tak na pětasedmdesát procent,“ řekl po zápase urostlý obránce. Liberec má ale na marodce tři obránce a díky této situaci musel Honza na led naskočit.

No nebylo to nic moc. Po pěti měsících prakticky bez zápasu jsem tam lítal jak vítr v bedně. Asi jsem dnes klukům moc nepomohl. S trenérem jsme měli dohodu, že když se něco stane s bude problém s bekama, tak že je to play-off a já do toho půjdu. Takže jsem naskočil a hraju.

Bolí to zranění při hře?

O bolest nejde, ta se dá zvládnout, ale spíš ta ruka nefunguje tak, jak by měla. Ze sta procent funguje na nějakých pětasedmdesát. Špatné je to, že ta ruka nefunguje tak jak má při jakékoliv činnosti na ledě, ať jde o přihrávku, nebo o střelu.

Co v pátečním utkání Bílým Tygrům chybělo?

Trochu štěstíčka nám chybělo, to je pravda, ale začali jsme hrát náš hokej až ve třetí třetině a dvacet minut je málo, my ho musíme hrát šedesát minut. To si myslím, že rozhodlo. Navíc přišli na konci fauly, a to nám také nepomohlo. Myslím, že pokud tohle v sobotu napravíme, tak to bude dobré.

Těšil si se nějak speciálně na tohle utkání?

Já jsem chtěl především klukům pomoct a o tom to je, že i když máte nějaké zranění a jde s tím hrát, tak do toho jdete. Já jsem rád, že jsem zase naskočil, že jsem mezi klukama a snažím se udělat pro tým maximum, teda aspoň to co zvládám.

Klukům jsi podle Tvých slov moc nepomohl, šlo tedy hrát lépe?

Je tam hodně znát ta pauza pěti měsíců. Já jsem poslední zápas odehrál 17.10. tak si to spočítejte, to je fakt pět měsíců. Navíc to byl opravdu první ostrý zápas, navíc třetí v sérii se Spartou.