Jaroslav Janus: Hnali nás skvělí fanoušci!
Zürich - Za 130 minut, které celkem v dvojutkání proti ZSC Lions odchytal, pustil Jaroslav Janus pouze jediný gól. I díky němu tak Bílí Tygři postoupili mezi čtyři nejlepší celky. "Byl to trochu fotbalový výsledek," ohlíží se za dvojutkáním s úsměvem slovenský gólman.
Pro fanoušky znamenal zápas velké nervy, jak jsi na tom byl ty? Já se spíš soustředím na hru. Nechci moc vnímat, jaký je stav a co se děje okolo. Šli jsme si za postupem. Byl to nesmírně těžký zápas, kluci to odbojovali ze všech sil. V prodloužení už bylo vidět, že to byl hlavně boj. Musím před nimi smeknout klobouk.
Ani před nájezdy jsi neznervózněl? Byl jsem klidný. Vždyť o co jde? Kdybychom prohráli, svět se nezboří. Musíte myslet pozitivně. Vím, že máme šikovné kluky, takže jsem věřil, že nájezdy zvládneme. Tedy, žolíka Petra Kolmanna jsem opravdu nečekal! (smích) Ale s tou jeho dlouhou hokejkou to musí být pro gólmana těžké. Dostal se za něj a udělal parádní blafák. Já se jen snažil dělat svou práci. Podle mě jsme ale byli lepším týmem a postup jsme si zasloužili.
Z tvých slov se skoro zdá, jako bys snad neměl nervy... Všichni to prožíváme, každý v kabině byl nervózní. Ale snažíme se to spíš držet v sobě, nedávat to najevo. (úsměv)
Co o postupu podle tebe rozhodlo? Klíčové bylo, kdy a komu se podaří dát první branku. My měli šance, oni také... Opět je držel skvělý brankář, předvedl řadu úžasných zákroků. Ale já věřil, že i díky podpoře našich fanoušků, kteří sem přijeli, dokážeme zvítězit. Musím jim za celý tým poděkovat.
V obou čtvrtfinálových duelech padla ze hry jen jedna branka, to je pro brankáře jistě skvělá vizitka? No, byl to opravdu takový fotbal. Vlastně jsme se konečně alespoň něčím přiblížili té fotbalové Lize mistrů. (smích) Přitom šancí byla spousta, akorát z nich padly pouze dva góly.
Opět vás vedl Karel Mlejnek, opět z toho byl postup. Jako by přitahoval nějaké kouzlo? Může být, klidně ho bereme! Neměl to jednoduché, ale zvládl to na jedničku. Jestli je to nějaké kouzlo, to sice nevím, ale nezlobili bychom se, kdyby nám to pod ním takhle vydrželo déle. (úsměv) Kdybychom takhle hráli i v extralize, asi bychom byli v tabulce trošku jinde.
Čím to je, že v extralize nedokážete na tyto výkony navázat? Mám pocit, že se vrátíme do extraligy a zase hrajeme úplně jiný hokej. Ono to závisí na tom, že u nás spousta týmů hraje hrozně defenzivně. Čekají vzadu, málokdo napadá. My se snažíme hrát útočně a kreativně, ale oni na nás čekají a chodí do brejků. Máme problém propracovat se před branku. Snad se nám začne dařit i na domácí scéně. Ale po pravdě, teď máme tři dny volno, takže během té doby asi ani nebudu moc myslet na hokej, spíše si ho budu chtít vychutnat naplno. Od soboty opět naplno trénujeme.
Ostatní posily v Lize mistrů kvůli plné soupisce nemohou hrát. Ty jako brankář ano, to je pro tebe jistě velké plus? Byl jsem docela překvapený, že nemohou hrát Tyler Redenbach ani Marek Kvapil. Ale u gólmana je výjimka, což mě potěšilo. Dostávám tu prostor. Nemáme to úplně pevně dané, že tam chytá Roman a tady zase já, to ne, ale znamená to větší porci zápasů, o něž se můžeme podělit.
