Kam se poděli zlatí hoši? Pět let od titulu – 2. část

Liberec - Přestože je to už pět let od doby, kdy se Bílí tygři mazlili s Masarykovým pohárem, vzpomínky na rekordní libereckou sezónu a některé její hrdiny zůstávají stále velmi živé. V druhé části připomínky zlatého týmu z jara 2016 tentokrát dostávají prostor příslušníci útočných řad.

Útočníci

Michal Řepík

Michal Řepík, autor mnoha důležitých libereckých branek, zamířil po zisku titulu do KHL, kde za poslední pětiletku stihl vystřídat postupně Traktor Čejlabinsk, Viťaz Podolsk a Slovan Bratislava. Aktuálně ovšem znovu brázdí extraligová kluziště, v mateřské Spartě dokonce nosí kapitánské céčko.

Petr Vampola

I ve svých 39 letech rozdává mistr světa z roku 2010 hokejovou radost dál. V posledních letech působil elitní centr na hraně první a druhé nejvyšší soutěže. Minulou sezónu, kromě jednoho extraligového startu za Plzeň, odehrál zkušený forvard celou v pražské Slavii.

Michal Birner

Mistrovský ročník vystřelil k zahraničnímu angažmá nejednoho Bílého Tygra. Michal Birner nejprve následoval svého parťáka Michala Řepíka do ruského Čejlabinsku, odkud ale velmi brzo putoval do švýcarského Fribourgu. V průběhu sezóny 2018/2019 se ale vrátil pod Ještěd a aktuálně opět patří k libereckým lídrům.

Martin Bakoš

Střelec zlaté branky Martin Bakoš za posledních pět let obohatil svůj životopis o několik zajímavých štací. Prožil angažmá v Číně, návrat do Liberce i zámořskou školu na farmě Bostonu Bruins. Nyní se zdá, že při nejmenším našel svou soutěž. Delší dobu už totiž působí v nejrůznějších klubech KHL, od léta 2021 bude už podruhé v kariéře hrát za Soči.

Michal Bulíř

Jako rodilý Severočech se Michal Bulíř v liberecké sestavě pevně uhnízdil i v pomistrovských sezónách, které, s výjimkou ani ne roční epizody v ruském Magnitogorsku, strávil v Liberci. Až po letošním finále se rozhodl pro stěhování v rámci českých hokejových vod, když přijal novou výzvu v podobě angažmá v Plzni.

Branko Radivojevič

Slovenský útočník Branko Radivojevič patřil k největším osobnostem kabiny Bílých Tygrů, což se potvrdilo také při volbě nového kapitána po odchodu Jana Výtiska. Branko si tak svou poslední libereckou sezónu před návratem do Trenčína střihl s céčkem na hrudi. Jeho hráčská kariéra už se sice uzavřela, ale momentálně působí ve vedení a zároveň jako asistent trenéra trenčínské Dukly.

Lukáš Krenželok

Lukáš Krenželok odváděl pro liberecký hokej cenné služby ještě několik let po zisku Masarykova poháru. Před uplynulou sezónou se už ale s tygří smečkou rozloučil a uposlechl vábení Vítkovic, které ho pro velký hokej vychovaly.

Petr Jelínek

Role Petra Jelínka v libereckém klubu zůstává několik let stále neměnná. Byl jedním z tahounů už v mistrovské sezóně, což neotřesitelně platí dodnes. Na jaře se stal vůbec prvním kapitánem, který přivedl šelmy do finále hned dvakrát.

Jakub Valský

Šikovnému křídelníkovi pomohly vynikající výkony z ročníku 2015/2016 až do KHL, kde se ale natrvalo neprosadil. Vrátil se tak do Česka, kde toho nejvíc odehrál za podještědský klub. V minulé sezóně už ale působil v extralize jako hráč Komety Brno.

Daniel Špaček

Sezóna Daniela Špačka probíhá už několik let podle jednoho a toho samého vzorce. Zatímco v jedné polovině sezóny pravidelně odvádí velký kus práce na farmě v Benátkách nad Jizerou, v té druhé pomáhá Bílým Tygrům v klíčových duelech základní části či play-off. Tak tomu bylo v uplynulém ročníku i před pěti lety.

Jan Stránský

Vypracoval si v Liberci vizitku velkého pracanta a v podobném duchu budoval svoji značku i v letech po zisku největší extraligové trofeje. Po sezóně 2017/2018 odešel z Liberce do Chomutova, nyní se chystá už na svoji třetí sezónu v Mladé Boleslavi.

Dominik Lakatoš

Dominik Lakatoš byl v památném ročníku libereckým benjamínkem, jenž každým zápasem rostl, a dokonce byl vyhlášen nejlepším nováčkem sezóny. Před dvěma lety ohlásil přestup do Vítkovic, kde si svými progresivními výkony vysloužil zahraniční angažmá ve Finsku.

Jaroslav Vlach

O Jaroslavu Vlachovi se dá říct v podstatě to samé, co platí i pro Petra Jelínka. Také řízná třiapadesátka je velkou tygří konstantou, která navíc zraje jako víno. Jako důkaz poslouží loňská sezóna, která byla pro Vlach tou vůbec nejlepší v libereckých barvách.

Jan Ordoš

V mistrovské sezóně začal Jan Ordoš v libereckém A-týmu sbírat minutku po minutce, aby se v následujících letech vypracoval v oporu podještědského klubu. V létě 2020 dokonce dostal nabídku zkusit si švédskou ligu, po ročním angažmá se ale vrací zpět na sever Čech.

Vít Jonák

Více než dvě desítky zápasů odehrál před pěti lety v základní části také Vít Jonák. Ten si v poslední době udělal dobré jméno v barvách Vsetína, v tradičním moravském klubu dokonce dělal kapitána. Právě do Vsetína se teď Jonák, po roční extraligové anabázi v Českých Budějovicích, vrací.

Marek Zachar

Asi jen málokdo už si po pěti letech vzpomene, že svůj díl na mistrovském titulu si odpracoval také Marek Zachar. Ten tehdy v útlém věku sbíral v základní části své první extraligové starty. V současné době už je plnohodnotným členem tygřího výběru, jenž se po hostování v Hradci Králové může těšit na další zápasy v modrobílém dresu.

Jan Plodek

Byl to tehdy poněkud nečekané, když si Filip Pešán vytáhl svého vrstevníka z Benátek zpět do A-týmu Bílých Tygrů. Jan Plodek však bezesporu splatil vloženou důvěru a svůj nenadálý comeback ozdobil i extraligovou trefou. V roli kustoda je momentálně nepostradatelným mužem libereckého týmu.

Adam Dlouhý

Další poctivý služebník, který posílil Liberec na krátký úsek mistrovské sezóny z Benátek nad Jizerou, se jmenuje Adam Dlouhý. Ten stále dokazuje, že je pro Bílé Tygry velmi cenným hráčem. Například letos se v play-off podílel na dalším postupu do finále.