Kapitánství? Zodpovědnost, ale nejsem na to sám, říká Dvořák z MS18
Porrentruy/Liberec - Dvořák si 29. listopadu zlomil klíční kost a trenéři se bez něj museli obejít bezmála dva měsíce. Po jeho zápasovém návratu 20. ledna však problémy stále trvaly, a tak musel podstoupit operaci a další rekonvalescenci. Nakonec se ale přece jen dokázal dát včas do kupy pro začátek právě probíhajícího MS do 18 let ve Švýcarsku, kde platí za jednoho z lídrů a plní zde i roli kapitána.
Po operaci ses do tréninku navrátil zhruba před měsícem. Jak náročné to pro tebe bylo?
Neskutečně těžké. Můžete natrénovat co chcete, ale zápasovou praxi vám nikdo nedá. Začátek nebyl vůbec jednoduchý, ale dostal jsem se do toho dobře zpátky.
Bereš svou účast na mistrovství do 18 let vzhledem k průběhu sezóny jako určité zadostiučinění?
Je pro mě velká úleva, že jsem to mohl stihnout. Sezóna nebyla vůbec jednoduchá, byly tam komplikace. Soustředil jsem se na to, abych tu mohl být stoprocentní.
V základní části jste získali čtyři body a skončili v tabulce čtvrtí. Jak se za ní ohlížíš?
Nevyvinula se pro nás úplně podle plánu. První zápas se Slovenskem jsme nehráli tak, jak bychom si představovali. Kdybychom je porazili, tak mohlo být vše jinak. Ale to už je jen kdyby.
Jakub Dvořák na tréninku; FOTO: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V čem vidíš největší sílu letošního výběru do 18 let?
Stoprocentně to, že se dokážeme držet herního plánu a být dobří v defenzívě. Soupeře pak dokážeme přehrát takovou naší jednoduchostí.
Pro šampionát plníš roli kapitána, vyhovuje ti role lídra?
Určitě ano. Je to velká zodpovědnost, ale nejsem na to sám. Kluci v kabině mi tady dost pomáhají. Jsem s touhle rolí už nějakou chvíli sžitý, takže to pro mě není nic nového.
„Tady na mistrovství je to úplně jiné.“
V kabině sedíš vedle Dominika Petra (Lukko Rauma, Finsko) a Adama Csabiho (HC Energie Karlovy Vary). Rozumíte si nejvíc?
Nechci říkat, že to tu je na nějaké skupinky. Samozřejmě s Dominem a Čabochem, ale vlastně i s Edou (Šalém, pozn. red.), který sedí hned vedle nás, se známe už od malička. Nějak nás to k sobě táhne.
Dostáváš hodně času na ledě, v průměru vždy přes dvacet minut. Jak náročná je pro tebe taková porce oproti Liberci, kde je tvůj čas nižší?
Je to stoprocentně znát a je to velký rozdíl. Samozřejmě se člověku na ledě s takovým časem přihodí mnohem víc situací, které je potřeba vyřešit. Občas ta řešení nejsou správná, ale to k tomu patří. Není to jednoduché.
Celou sezónu jsi odehrál v dospělé soutěži. Dělalo ti velké problémy se přeorientovat zpět na mládež?
Je to hodně těžké, styl hokeje je úplně odlišný. Tady na mistrovství je to úplně jiné. Chvíli mi trvalo, než jsem si tu na to zvykl. S postupem času se to ale srovnalo i díky přátelským zápasům, které jsme tu měli.
Jakub Dvořák a jeho asistent Dominik Petr; FOTO: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Dějištěm letošního mistrovství světa je Švýcarsko, konkrétně Porrentruy. Přijeli se na tebe podívat blízcí?
Měl jsem tu taťku. Kdybychom postoupili do semifinále, což se, věřím, povede, tak přijede i mamka s přítelkyní. Byl tu i můj agent, takže jsem tu měl velké zázemí.
Blíží se draft NHL, v jehož projekcích se pohybuješ vysoko. Vnímáš to jako tlak na tvé výkony?
Když jsem na ledě, tak se snažím vůbec nekoukat za sebe na lidi s tabulkami. Chci se od toho naprosto oprostit, aby mi to nijak nesvazovalo ruce. I kvůli mému zranění to na konci sezóny prostě nějak dopadne.
„Sám nevím, kde bude moje bydliště na příští rok.“
Probíhá už teď nějaká komunikace s mužstvy NHL?
Táhlo se to víceméně už přes celý rok. Ozývalo se dost týmů, u hodně z nich jsem cítil zájem. Pak mi do toho samozřejmě hodilo vidle zranění, takže můžu jen doufat. Myslím si, že příští sezóna potom nebude záležet ani tolik na mně, jako na týmu, který by si mě vybral. Sám nevím, kde bude moje bydliště na příští rok.
Jsi teď v kontaktu s někým z libereckého kádru?
S Lukášem Dernerem si píšu skoro denně. Téměř po každém zápase se bavíme jak to šlo, co mohlo být a co bylo dobré.
Jakub Dvořák má na turnaji již deset střel; FOTO: Ronald Hansel, Juniorský hokej
