Michal Teplý: Reprezentovat? Měla by to být pro každého čest

Útočník Michal Teplý má už od začátku sezony nabitý program. Účastnil se Hlinka Grezky Memoriálu a poté odcestoval na turnaj čtyř s reprezentační kategorií U20. Nadcházející ročník pro něj bude zlomový, čeká ho totiž vstupní draft do NHL.

Uplynulá sezona pro vás byla dost náročná. Trénoval jste s Benátkami i s juniorkou (také brzo ráno), do toho samozřejmě škola. Jak jste ročník fyzicky zvládal?
Bylo to pro mě něco nového. Nevěděl jsem, do čeho jdu. Nejdřív jsem šel do juniorky a po týdnu jsem se stěhoval do Benátek. Ty trénují dopoledne a tak jsem nestíhal docházet do školy, do toho jsem hrál hodně zápasů v reprezentaci a střídal jsem juniorku s Benátkami, takže jsem toho měl celkem dost. Pan trenér Filip Pešán mi pak dal dva zápasy za áčko v Lize mistrů, za což jsem byl hrozně rád. Dostal jsem se i na mistrovství světa do osmnácti let, tudíž jsem sezonu dobře zakončil.

Hodnotíte sezonu zpětně jako úspěšnou? Poprvé jste nakoukl do dospělého hokeje.
Určitě ano, sezona pro mě byla moc přínosná, nakoukl jsem do toho, jaký mají den lidé, kteří se hokejem živí. Hodně mě ten rok naučil... Byl jsem občas sám a musel jsem se o sebe postarat. Naštěstí, když se mi v Benátkách nedařilo, šel jsem do juniorky, kde byla super parta a cítil jsem se tam dobře. Hodně mi to pomohlo, pan Valdemar Jiruš mi hodně věřil a hrál mě. Já jsem si zase trochu zvedl sebevědomí a takhle to chodilo dokola celou sezonu.

A na stříbro s U20 se bude asi také vzpomínat krásně, že?
To bych hned vrátil. Celé předkolo i play off. Všichni jsme tím žili a bylo krásné, když jsme my mladí z Benátek přišli do juniorky. Každý si myslel, že bude za hvězdu a že si z něj všichni sednou na zadek. Začali jsme hrát a najednou jsme prohrávali v plné a nejlepší možné sestavě, co jsme mohli postavit. Museli jsme si sednout v kabině, aby každý pochopil, že takhle to nepůjde. Každý musel skousnout svou roli. Pochopili jsme to a tahali jsme za jeden provaz. Došli jsme skoro až na vrchol... Bohužel jsme nevyhráli ve finále, ale jinak to byla skvělá jízda, rád na to vzpomínám.

Jste spokojený se svými výkony z letní přípravy s A-týmem?
Neměl jsem možnost hrát přípravný zápas, protože jsem byl ve Švýcarsku s reprezentační osmnáctkou a následně jsme letěli do Kanady na Hlinka Gretzky Cup, vrátil jsem se tak skoro po dvou týdnech a to jen na dva dny. Navíc jsem byl poté ještě s reprezentací do dvaceti let ve Švédsku. Co se týče tréninků předtím, posilovny nebo modelových zápasů, kdy jsme hráli proti sobě, tak jsem se cítil dobře. Spokojený tedy asi jsem.

Jaký si dáváte do dalšího ročníku cíl?
Hlavně abych byl zdravý a mohl odehrát co nejvíce zápasů, herní praxe je nejdůležitější a je úplně jedno kde. Samozřejmě mám nějaké cíle, ale ty nebudu říkat kvůli tomu, že by se pak nemusely splnit.

Máte za sebou v sedmnácti téměř padesát startů za mládežnické reprezentační kategorie. To už je slušná řádka…
Ani v podstatě nevnímám, že už je jich tolik. Reprezentovat Českou republiku by mělo být pro každého to nejvíc a nemusí to být jen v hokeji. Když je ta možnost, tak vždy rád jedu reprezentovat a rvát se za náš stát.

Na druhou stranu reprezentace lehce ztěžuje náročný program, že?
Samozřejmě je to náročné, ale kdo by nechtěl být v nároďáku… Je to těžké skloubit se školou i klubovými povinnostmi, nicméně tak to má hodně hráčů a každý by za možnost reprezentovat měl být rád.

Na druhou stranu vás to laicky řečeno ohrává a každý turnaj přinese nové zkušenosti.
To máte pravdu, turnaje s vyššími ročníky jsou pro mě vážně dobrou zkušeností. Když se pak dostanu někam s mým ročníkem, vím, co od toho čekat a jaké to asi bude. Oproti jiným klukům mám o hodně zápasů víc a za to jsem rád, hodně se vyhraju.

Na řadu přichází také draft do NHL. Asi pro vás bude tento ročník zlomový, že?
Tím se teď na začátku sezony nemá cenu zabývat, asi to v hlavě mám, ale nechci na to myslet. Chci mít radost z hokeje, a když se jím bavím, tak mi to většinou i jde, čímž na sebe můžu upozornit. Každopádně v první řadě chci, abych z toho měl radost a těšil se na led.

Ale stejně to v hlavě trochu zůstane, že?
Vím o tom. Asi každý o tom přemýšlel a přemýšlí, ale vážně to nemá cenu, jen se tím člověk svazuje. Trápí vás to a nemyslíte vůbec na svoji hru, jste rozhození. Nedělal bych z toho drama... Buď budu draftovaný, nebo ne, svět se nepřestane točit.

Na čem cítíte, že byste měl ještě zapracovat?
Vždy, v každém věku, se musí pracovat na střelbě a jelikož jsem celkem dlouhý, tak musím zapracovat ještě na bruslení a na prvních třech krocích. Starty mám pomalé.

Co říct k Hlinka Gretzky Memoriálu?
Na memoriálu jsme úspěch na rozdíl od předešlých ročníků neudělali, bohužel. Přiletěli jsme do Kanady a hned druhý den jsme hráli přátelák, program byl velmi náročný, ale jinak to asi zařídit ani nešlo. Byl jsem rád, že jsme porazili alespoň Finsko a nehráli jsme o poslední místo. Ani nevím, co bylo špatně, zdálo se mi všechno v pořádku: tým, trenéři, spolupráce mezi nimi a námi... Proti Rusku a USA jsem každopádně cítil, že jsou všichni do jednoho unavení a to se pak těžko vyhrává. Samozřejmě se na to nemůžu vymlouvat, prostě jsme prohráli a hotovo. V boji o páté místo jsme o třídu porazili Slováky a letěli zpátky domů.