Navrátilec Luka Vodlan: Jsem natěšený, do sezóny jdu s čistou hlavou

Liberec - Jednou z posil juniorky je v Liberci už známé jméno. Slovinský útočník Luka Vodlan má za sebou dvě sezóny ve Finsku, přičemž tu druhou téměř celou vynechal kvůli zranění ramene. O to víc se těší na nadcházející ročník. "Po tak těžké operaci je pro mě nejlepší být tam, kde to dobře znám. Jsem moc rád, že jsem tady," ríká.

Jak se tvůj návrat z Finska zrodil?
Po první sezóně ve Finsku jsem se zranil, měl jsem operaci a nemohl jsem hrát. V tu dobu mi zavolal pan Bermann (manažer tygří mládeže) a zajímal se, co se mi stalo. Domluvili jsme se, že budeme v kontaktu směrem k dalšímu ročníku. Po konci té minulé sezóny, kdy jsem kvůli zranění odehrál jen dva zápasy, jsem se rozhodoval mezi třemi kluby a vybral jsem si Liberec.

O jaké zranění se jednalo?
Měl jsem problémy s ramenem, vypadávalo mi. Po operaci jsem sedm měsíců nemohl do tvrdého tréninku, což pro mě bylo nejhorší.

První sezónu ve Finsku jsi však měl i bodově vydařenou. Dá se tedy říct, že ti anabáze na severu i něco dala?
Určitě, měl jsem možnost poznat novou ligu a metody trenérů. Mrzí mě, že jsem tam v juniorce neodehrál víc zápasů, protože soutěž vypadá opravdu kvalitně.

Dokázal bys posoudit, v čem je styl hry ve finských mládežnických soutěžích jiný?
Řekl bych, že je to tam rychlejší, zatímco v Česku je soutěž tvrdší. Ve Finsku navíc neposílají tolik mladých hráčů do nižších dospělých soutěží, takže je v juniorce obrovská konkurence.

Když jsi v roce 2020 z Liberce odcházel, hrála v tom roli i covidová epidemie? V Česku se téměř celou jednu sezónu mládežnické soutěže nehrály.
Musel jsem se tu na jaře sbalit a rychle odjet, protože ve Slovinsku zavřeli hranice. V tu dobu jsem myslel, že tady budu pokračovat, ale v létě jsem se rozhodl, že bych si chtěl zkusit zahrát i v jiné zemi. Kývnul jsem tedy na možnost jít do Finska. Covid v tom nehrál roli, v době rozhodnutí jsem vůbec nevěděl, jaká tu bude situace.

Vrátil ses do známého prostředí, cítíš se tu už jako doma?
Ano, moc se mi tady líbí. Jsou tu skvělí trenéři a výborné podmínky. Spoustu hráčů navíc už z dřívějška znám. Všechno to jsou důvody, proč jsem se pro návrat rozhodl. Po tak těžké operaci je pro mě nejlepší být tam, kde to dobře znám. Jsem moc rád, že jsem tady!

V juniorce tě povede trenér Richard Lobo, se kterým jsi už slavil titul v dorostu...
V dorostu jsme měli pod vedením pánů Loba a Kočího výbornou partu, všechno sedělo. Ve Finsku trenéři nejsou tak přátelští – přijdou na trénink a jede se, s hráči tolik nekomunikují. Pro hráče je určitě dobře, když v kabině není jen přísná nálada.

Drží rameno v přípravě?
Musím to zaklepat, ale rameno zatím vypadá dobře. V sobotu máme první led, což taky hodně napoví. Do rehabilitací jsem dal maximum, tak věřím, že s tím teď nebudu mít problémy a budu moct hrát bez větších komplikací.

Sledoval jsi na dálku skvělé tažení U20 v loňské sezóně?
Od té doby, co jsem byl v kontaktu s panem Bermannem, jsem kluky sledoval. Bylo to neskutečné, fakt skvělý úspěch. Doufám, že na to letos s týmem navážeme.

A dáváš si i nějaké osobní cíle?
Co se týče bodů ne, po zranění jsem spíš strašně natěšený a žádné konkrétní cíle si nedávám. Věřím, že budu patřit k tahounům týmu, body se ode mě očekávají. Jdu do sezóny s čistou hlavou.

Musíme se také zmínit o tvé plynulé češtině, mluvíš skvěle.
Do Liberce jsem přišel v osmé třídě a nastoupil jsem na místní základní školu, pak na střední. I kvůli tomu jsem se češtinu naučil opravdu snadno, snad za půl roku. Je to krásný jazyk a moc rád jím mluvím.