Navrátilec Špilka: Umím hrát lépe. Rameno zatím drží

Liberec – Utkání juniorky proti Zlínu nebylo zajímavé jen vysokou výhrou 6:1, ale především staronovým jménem na liberecké soupisce. Vasyl Špilka se totiž po kanadské štaci a rekonvalescenci po 563 dnech znovu objevil v libereckém dresu. A z hlediska čísel může být spokojený, na demolici Zlína se podílel gólem a asistencí.

Máš za sebou první zápas po zranění, jak ses na ledě cítil?
Upřímně? Umím hrát lépe. První třetinu jsem se spíše rozkoukával, ty další to už bylo lepší, ale pořád ne dostatečně dobré natolik, abych byl spokojený. Snad to v příštích utkáních napravím.

Přesto jsi ale vstřelil branku a připsal asistenci. Zase tak špatné to tedy být nemohlo…
To byla práce přesilovkové formace. Sehrál se signál a Vojta Hois mě našel u prázdné branky, kde už na mě nezbylo moc těžké práce.

V první třetině bylo tempo pomalé a nepadla tak ani jedna branka. Čím to bylo způsobené?
Neměli jsme dobrý vstup, první třetina stejně jako v Plzni od nás nebyla dobrá. Nehráli jsme dobře. Ve druhé dvacetiminutovce jsme ale dominovali a utkání jsme tam vyhráli.

Jak moc se ti ulevilo, že jsi skóroval hned v prvním utkání po návratu?
Dodalo mi to sebevědomí. Budu na tom stavět v dalších zápasech, kde chci dávat gólů více.

Bylo v plánu, že bys nastoupil už do duelu s Přerovem, který se nakonec musel odložit?
Ano, zamrzelo mě to. Byl jsem na ten zápas nějak nastavený, ale ve výsledku je to jedno. Teď jsem hrál a příští týden nás čekají další dvě střetnutí. Sebevědomí musím získávat postupně každým utkáním.

„Podstoupil jsem dvě operace během jednoho roku. Snad už to bude dobré.“

Jak je na tom operované rameno?
Musím zaklepat, že zatím drží. Musím ho ještě co nejvíce posilovat a bude to v pohodě.

V čem vlastně přesně tkví tvé zdravotní trable?
Měl jsem dvě operace během jednoho roku. Problém byl v podstatě podobný jako předtím, kdy se mi pokazilo něco kolem kloubu. Rvalo se to z implantátů, kterých mi tam tedy teď dali více. Snad to už bude fungovat.

Jaké to bylo s kluky nastoupit po roce a půl do zápasu?
Skvělý. V Kanadě mi chyběli, moc jsem se na hokej tady těšil. Jen mě mrzí, že jsem svým výkonem nepomohl týmu tak, jak bych si zrovna představoval.

Co se za tu dobu v kabině nejvíce změnilo?
Kluci jsou tu pořád stejní, je s nimi sranda. Znám je od mala. Jediné, co je pro mě nové, je pan trenér Jiruš, ale na toho zatím nemůžu říct půl křivého slova.