Nedodržujeme taktiku a systém, říká Jaroslav Kudrna

L i b e r e c - Liberečtí Bílí Tygři v pátek s Českými Budějovicemi neodehráli dobré utkání, když na svého soka nestačili poměrem 2:6. Dle Jaroslava Kudrny rozhodlo nedodržování systému hry a také individuální chyby.

Jardo, jak si vysvětluješ dnešní poměrně vysoké vítězství Budějovic?
Dali nám šest gólů a vyhráli, tak si to vysvětluji. Napadalo jim tam všechno, my jsme se tlačili a otevřeli jsme to. Pak tam byly i individuální chyby, které oni trestali, a hned z toho byl gól. My jsme neměli málo šancí, ale jak jejich gólman, tak i naše nemohoucnost mohli za to, že to skončilo takhle. Nemyslím si, že to bylo zas tak špatné z naší strany, ale už je to křeč a přemíra snahy. Nedržíme systém, všude chceme být a taktický hokej se vytrácí.

Co se přesně stalo při té čtvrté brance, překvapilo Tě jejich důsledné napadání?
Já myslím, že ne. Jednoho jsem nechal projet a myslel jsem, že přes druhého dám žábu, ale holt mi to chytil a pak stojící puk trefil přímo do branky. To už je pak taková shoda náhod, taková smůla. Klasická individuální chyba.

Prohráli jste teď dva zápasy se soupeři, se kterými byste měli vyhrát, zejména vzhledem k tabulce. Jak bys popsal vaši situaci?
V tabulce šlo o šest bodů a mohli jsme se dostat před ně (Sparta a Budějovice, pozn. red.), a to jsme věděli. Pro nás to není nic příjemného, chceme nějakým způsobem rozhodnout hru, ale pak tam chybí disciplína, taktické věci. A to dopadá tak, jako dnes.

Soutěž je sice ještě dlouhá, ale myslíš si, že se Liberec přesouvá do boje o záchranu nějaké důstojné pozice, než do boje o přímý postup do play-off?
Tak pořád máme tři čtvrtiny zápasů před sebou, je toho hodně a samozřejmě se to dá zachránit. Pro nás to je těžké, takhle jsme si ten začátek nepředstavovali, ale mluvit o záchraně je ještě předčasné, jsou to spekulace. Ale říkám, není to nic příjemného, teď je pro nás každý zápas důležitý, musíme máknout.

Jak to prožíváš ty osobně?
Hráli jsme poměrně vysoko za tu dobu co tady jsem, takže teď se to nenese moc lehce. Člověk o tom přemýšlí a rozebírá to i doma, mluvíme o tom i v kabině. Ale jak jsem říkal, z té přemíry snahy je to pro nás ještě svazující.

Jardo, díky za rozhovor.