Představujeme odchovance Bílých Tygrů Jana Víška

L i b e r e c - Jedním z hokejistů, které vyprodukovala liberecká líheň, je i momentálně zraněný Jan Víšek. Bílí Tygři si toto levé křídlo pěstovali mnoho let a nakonec se jim to vyplatilo. Víšek se z pozice útočníka čtvrté formace vypracoval a spolu se svými spoluhráči Klimentou a Plodkem vytvořil nejstabilnější libereckou trojici.

Honza postupně prošel v Liberci všemi mládežnickými kategoriemi a dodnes vzpomíná na některé své trenéry, kteří ho nakonec dotáhli až k profesionálnímu hokeji. "Až do osmé třídy mě vedl Milan Trégl, později mě hodně ovlivnil trenér Čermák." Ve dvaceti v sezóně 2001/2002 poprvé nakoukl do „A“ týmu, když mu dal šanci tehdejší trenér Liberce Josef Jandač. "Ten mi v mojí kariéře hodně pomohl. Nesmím však zapomenout na dalšího skvělého trenéra, pana Vejvodu z Berouna."

Na otázku, zda chtěl být vždy útočníkem odpovídá. "Párkrát jsem si zkusil stoupnout do brány, tam mě to ale moc nechytilo. Vždy mě to více táhlo do útoku." Snad každý malý hokejista se touží jednou vyrovnat svému idolu. "Já jsem vzory nikdy neměl, až když jsem byl starší, začala se mi líbit hra Petra Čajánka. Je šikovný a skvěle bruslí."

Jak již byla řeč, Honza poprvé nakoukl do soutěže dospělých v sezóně 2001/2002, kdy si zahrál dokonce i ve vítězné baráži. "To byl skvělý zážitek, považuji to za jeden z mých největších úspěchů." V první sezóně po postupu odehrál v extralize 22 zápasů, ve kterých si ovšem nepřipsal ani bod. Současně však působil na střídavý start v dresu jabloneckých Vlků v druhé lize, kde se mu dařilo o poznání lépe.

V sezóně 2003/2004 nastupoval především v první lize za tým Berounských Medvědů, s nimiž měli Tygři navázanou obdobnou spolupráci jako později s Vrchlabím nebo Benátkami. "Sezóna nám vyšla skvěle, dokráčeli jsme až do finále první ligy, kde jsme se střetli s Jihlavou." Stihl ovšem odehrát i 7 zápasů v extralize za Liberec, v jednom z nich si dokonce připsal premiérovou branku v české nejvyšší soutěži. K ní přidal jednu asistenci a sezónu zakončil s dvěma kanadskými body ze sedmi zápasů.

V sezóně 2004/2005 se stal mladý útočník jedním z největších překvapení. Možná ani sám nečekal kolik příležitostí v sezóně okořeněné hráči z NHL dostane. Trochu tomu napomohla i rozsáhlá marodka, ale rozhodující byly samozřejmě hlavně schopnosti šikovného forvarda. Ten oproti minulému ročníku prošel velkým výkonostním vzestupem a získal si důvěru trenéra Palečka.

Sezónu odehrál převážně ve čtvrté formaci, na ledě se však rozhodně díky své dravosti neztratil. "Jsem rád, že vůbec mohu hrát extraligu a cením si každého střídaní. V budoucnu bych chtěl zůstat v Liberci a postupně se stát stabilním hráčem základního kádru,“ komentoval svou situaci v tehdejším nabitém mužstvu.

A v dalším roce se mu jeho cíl splnil. Obdobně jako v posledním ročníku odehrál většinu zápasů ve čtvrté formaci mladíků spolu se svým nerozlučným parťákem Tomášem Klimentou a pokračoval ve sbírání zkušeností. Dravá formace plnila očekávání a byla velkou libereckou nadějí do budoucna.

Naplno se talent mladého forvarda projevil při tygřím tažení sezonou 2006/2007. Do formace k němu a Klimentovi se přidal další liberecký odchovanec Jan Plodek a tomuto nově složenému útoku se začalo náramně dařit. Trojka pravých Bílých Tygrů se propracovala až na pozici druhé útočné řady Palečkova souboru a právě Jan Víšek se stal i jedním z nejproduktivnějších mužů týmu. Se čtyřiadvaceti body obsadil hned druhou příčku za Václavem Pletkou.

Další ročník proběhla pod Ještědem výměna trenérů a Honzova produktivita se poněkud snížila. Celkově však jeho formace zářila a patřila mezi hlavní bodové přispivatele celku, který nakonec po tuhém boji vypadl v semifinále s pozdějším mistrem Slavií.

Mezi koníčky obratného útočníka patří hlavně sport, především pak fotbal a tenis. Dalším hobby je pro „Višuru“ sledování filmů a také rekreační rybolov, za nímž se letos vydal dokonce až na sever Švédska.