Přes překážky ke hvězdám aneb Cesta dorostenců za titulem
Liberec - Zvládli to! Liberecký tým do šestnácti led usedl na trůn ELIOD extraligy dorostu. Parta pod vedením trenérů Richarda Loba a Václava Kočího se dostala přes všechny těžké chvíle, které ji v sezóně potkaly a mladí Tygři si tak zaslouženě mohli užít největší úspěch dosavadních kariér. Kudy cesta k vytouženému zlatému cíli vedla?
Dvě prohry na úvod, poté krasojízda
"Máme na obhajobu!" Tímto tvrzením se prezentoval trenér Richard Lobo poté, co jeho svěřenci zakončili minulý rok na krásné třetí příčce. Tehdy netušil, že letos dopadnou ještě lépe.
Naši mladíci každopádně nevstoupili do sezóny podle vlastních představ. Hned v prvním kole schytali debakl 3:8 od Pardubic, po kterém následovala penaltová porážka 4:5 na ledě hradeckého Mountfieldu. Třináct obdržených branek během dvou utkání, to nebyla zrovna ideální vizitka uchazeče o titul.
Všechno se ovšem začalo rychle otáčet o 180 stupňů. Do konce osmnáctikolové základní části prohrály šelmy už pouze dvakrát, přičemž například dvakrát zdevastovaly rivala z Mladé Boleslavi (8:0 a 8:1). Mimo to zaznamenaly také v rámci nejvyšší dorostenecké soutěže naprosto unikátní výsledek, když rozstřílely Žďár nad Sázavou poměrem 17:0!
Vše šlo zprvu dobře také v nadstavbové části, kde si nejlepší celky ligy budovaly co možná nejlepší výchozí pozici do vyřazovacích bojů. Střetnutí zároveň sloužila jako dobrá srovnání sil mezi elitou. Tygři v úvodních pěti kolech vždy dokázali bodovat, jediná porážka totiž přišla až po prodloužení.
Se sváteční náladou odezněla i forma
Po Vánocích přišel další zvrat, tentokrát bohužel negativním směrem. Severočeši z deseti zápasů dokázali uspět pouze ve dvou setkáních s Litvínovem, jinak zapisovali jednu porážku za druhou. Z hokejek se vytratila lehkost, produktivita a často také ono potřebné sportovní štěstíčko. Tygři zároveň začali mnohem více inkasovat, ve zmiňovaných osmi porážkách obdrželi šestkrát pět a více branek.Po domácím souboji se Slavií, který se také výsledkově nevydařil, neskrýval trenér Richard Lobo zklamání. "Tým, který tady před Vánoci hrál a válcoval, po Svátcích už nepřišel. Mysleli jsme si, že všechno jde samo, že vše je zadarmo. Nejsme ochotni podstoupit tu tvrdou a poctivou práci, kterou jsme před Vánoci měli. Díky tomu jsme prohráli druhé utkání v řadě, což nás za dva měsíce bude stát play-off," varoval důrazně.
Do finále přes soupeře ze středních Čech
Ve čtvrtfinále play-off se našim mladíkům postavila do cesty právě nevyzpytatelná Slavia, jež má ve svém středu několik šikovných hráčů, zejména v útočné fázi. Hrálo se systémem na dva vítězné zápasy. Tygři nejprve urvali na ledě soupeře výhru 2:1, pod Ještědem tak mohli sérii ukončit. To se bohužel napoprvé nepovedlo a díky heroickému výkonu soupeřova brankáře bylo vyrovnáno. Rozhodující bitvu nicméně šelmy zvládly, a ačkoliv prohrávaly, po výsledku 4:2 mohly zaslouženě slavit!Dalším, kdo chtěl sfouknout ze stolu liberecký sen o titulu, bylo Kladno. Svěřenci Richarda Loba tentokrát rozehráli partii doma a povedlo se jim to náramně! Před svými fanoušky totiž zvítězili 8:4, přičemž se hned čtyřikrát prosadil Jakub Hujer. Velký příběh nabídla také odveta na ledě kladenského ČEZ stadionu, Rytíři totiž po čtyřiceti minutách vedli 3:0, ovšem šelmy se neskutečně vzepjaly, vybojovaly si nájezdy a v těch uspěly! Brána do Vítkovic tak byla otevřená...
.jpg)
Na závěrečný turnaj se kromě Liberce dostala ještě Kometa, Hradec Králové a domácí celek z Vítkovic. Právě s těmi svedli naši borci v semifinále strhující bitvu. Tygři třikrát vedli, soupeř vždy vyrovnal. Rozhodla až třetí dvacetiminutovka, hráči ze severočeské metropole vyhráli 5:3 a byli ve finále!
V něm je čekalo Brno, které si zápas o zlato zajistilo senzačním obratem souboje s Mountfieldem. Liberečtí museli dolovat poslední zbytky sil, tím spíše, že předchozí zápas na nejednom z nich zanechal nepříjemné šrámy. Kapitán Jakub Šedivý dokonce odnesl ránu pukem tak, že ruka musela do sádry. Ve finále tudíž nebyl k dispozici. Na ledě to ovšem nebylo znát! Tygři předvedli naprosto fenomenální výkon, silného protivníka smetli rozdílem několika tříd a po výsledku 9:3 nebylo o vládci dorostenecké hokejové scény sebemenších pochyb.
Pro trenéra Richarda Loba to mimochodem je do sbírky již třetí medaile za poslední dva roky. K dorosteneckému bronzu a zlatu přidal pro doplnění také stříbro z MČR krajů, kde vedl ten svůj, Liberecký, jakožto hlavní kouč. Není divu, že po zápase s Kometou doslova zářil.
Trenér Richard Lobo po zlatém utkání:
"Super. Úleva, radost. Je to fantazie! Asi jsme nebyli úplně aspirant na titul, ale kluci hráli fantasticky a jsou za to po zásluze odměněni. Gólmani na obou stranách byli ve finále asi lehce nervózní a naštěstí nám tam toho spadlo víc než jim. Kluci to ale obrovsky chtěli vyhrát, klobouk dolů před nimi. Byli ukáznění, srovnaní, začínalo to už na všech srazech, na jídle… Od začátku bylo vidět, že sem nepřijeli udělat ostudu a chtějí dosáhnout toho nejlepšího úspěchu. A ono se to povedlo."
Kdo byl nejvíce vidět?
Velkým lídrem se stal v obraně nepřehlédnutelný kapitán týmu Jakub Šedivý, který si v základní části a nadstavbě připsal sedmadvacet bodů! Z toho se gólově trefil dokonce jedenáctkrát, což je na obránce obdivuhodné. Potřeba je také zmínit, že jeho samostatný nájezd rozhodl o postupu do finále ve Vítkovicích. Zajímavé je, že Jakub se vždy považoval za spíše defenzivního beka, avšak v aktuální sezóně si dokonce několikrát v případě velké marodky zkusil zahrát v útoku, kde si také nevedl špatně.Mezi další produktivní beky se řadí šestnáctiletý Martin Böhm, jenž měl před play-off dokonce o tři body více než Šedivý. Oba předvedli velkou parádu také ve vyřazovacích bojích, kde se zisk bodů cení o něco více. Liberecká devítka se blýskla dalšími třemi góly a jednou nahrávkou, zatímco Martin Böhm v sedmi utkáních šestkrát asistoval. Oba patří do výběru reprezentace U16.
Výrazným tahounem za ziskem zlaté medaile byl Bennet Rossmy, řadící se k motorům liberecké ofenzivy. Patnáctiletý rodák ze Žitavy nasbíral za 35 zápasů velice slušných 46 bodů. Tento zisk jej katapultoval do čela klubové produktivity v základní části a nadstavbě. Bennet na sebe upozornil také neskutečným gestem fair-play. Při zápase play-off proti Slavii bylo za nepříznivého stavu 0:1 nařízeno trestné střílení v jeho prospěch, on jej ale odvolal s tím, že se o faul nejednalo! Klobouk dolů. Možná také proto byl německý reprezentant pověřen rolí kapitána ve finálovém duelu při zranění Šedivého.
Těsně za ním je slovinský Luka Vodlan, který nastřílel soupeřům v základní části a nadstavbě osmnáct branek, a v play-off své konto navýšil o dalších pět zásahů. Skvěle se doplňoval právě s Rossmym, se kterým předváděl v jedné lajně oku lahodící mezinárodní spolupráci. Luka patří mezi hokejové naděje své země, věříme, že to dotáhne třeba až do národního týmu!
Výrazným forvardem v dresu Bílých Tygrů je taktéž Adam Měchura, který poslal puk za gólmanova záda celkem jednatřicetkrát! Nikdo z libereckého mužstva jej v rozvlňování sítě netrumfl. Stejně jako Rossmy s Vodlanem zároveň přispěl bodem v každém zápase play-off! Nakoukl navíc i do reprezentace, kde si ve dvou utkáních připsal skvělé čtyři kanadské body.
Před samotným finálovým turnajem byl mnohokrát skloňovaný Jakub Hujer, jemuž to opravdu pálilo proti kladenským Rytířům v obou semifinálových soubojích. V prvním poslal svůj tým do vysokého vedení díky čtyřem brankám, hattrick přitom stihl dovršit už v první třetině! Jakub byl zároveň kapitán Libereckého kraje na MČR. Letošní sezóna mu tak přinesla hned dvojnásobnou medailovou radost.
