Snad nebudu čekat zase šestnáct zápasů, říká probuzený střelec Miloslav Hořava
L i b e re c – Ihned po obléknutí dresu Bílých Tygrů střílel Miloslav Hořava góly skoro jako na běžícím pásu, jenže v listopadu se jeho brankostroj zastavil a od té doby pálil pouze slepými. Ostré kulky si nachystal až na Energii a dvěma přesně mířenými zásahy pomohl Libereckým k jasné výhře 7:1.
Dnes výhra 7:1. Jak se hodnotí takový zápas?Hráli jsme dnes dobře dozadu a padlo nám tam skoro všechno. Jsme rádi, že jsme dnes vytěžili tři body.
Podruhé v řadě jste doma nastříleli sedm branek. Čím to je?
Cpeme se víc do brány. Minule jsme teda dostali pět branek, dnes jsme ale asi lépe bránili. Doufám, že nám to ještě chvilku vydrží. Dnes jsme hráli dobře z obrany, což chtějí hlavně trenéři.
Samozřejmě, dali jsme dva rychlé góly a pak se to možná zlomilo. Někdy se ale brankáři stane takový zápas, že se mu to prostě nepovede. Trochu nám to pomohlo, že se mu nedařilo.
Byla to určitá výhoda, že na střídačce neměli Mensatora a Sáblík se musel zápasem protrápit?
Já jsem si toho ani nevšiml, že tam Mensator není.
Dnes přišla i taková třešnička na dortu v podobě branky ve třech. Zažil jsi někdy něco podobného?
Ano, máte pravdu, že to byla taková třešnička na dortu. Gól ve třech jsem ale za svou kariéru ještě nezažil
Ty jsi teď poměrně dlouho čekal na další zásah do černého, respektive si nedal šestnáct zápasů branku. Jaké to pro Tebe bylo?
Je to určitě hodně, ale já jsem to nějak zvlášť neřešil. Já mám hlavně hrát dozadu, což se také snažím dělat. Takže snad ještě nějakou tu branku přidám.
Takže Ti nespadl žádný balvan ze srdce?
Abych řekl pravdu, tak ne. Je to samozřejmě hezké, že jsem se zase prosadil, protože jsem měl spoustu branek ze začátku ligy. Snad mi tam ještě do konce ligy něco spadne a nebudu muset čekat dalších šestnáct zápasů.
Mílo, díky za rozhovor a hodně štěstí proti Vítkovicím.
