Unikátní partnerství! Bílí Tygři budou spolupracovat s Midland University
Liberec - Akademie Bílých Tygrů navazuje spolupráci s americkou Midland University, kde v pozici hlavního trenéra působí odchovanec libereckého hokeje Jan Dám. Hráči tedy budou mít více možností, kam se po konci mládežnické hokejové kariéry dále ubírat. "Věřím, že klukům nabídneme alternativní cestu, dáme jim i rodičům více informací a inspirujeme co nejvíc hráčů," říká Dám v rozhovoru.
Tvoje cesta je v rámci českého prostředí poměrně neobvyklá, že?
Jsem odchovanec Liberce, vyrostl jsem tady. V juniorce jsem si uvědomil, že asi extraligový hráč nebudu. Studium pro mě bylo hodně důležité, baví mě pořád. Dnes jsem hlavní trenér Midland University v Nebrasce, za což vděčím především mojí mamince a právě Bílým Tygrům. Prošel jsem si tu všemi mládežnickými kategoriemi až do juniorky, načež jsem odmaturoval na zdejším gymnáziu a šel jsem původně na rok do Ameriky s tím, že se naučím anglicky.
Jediný hokejový záměr původně byl prodloužit si ještě o rok juniorskou kariéru. Vše se pak ale změnilo. Po jedenácti letech, které jsem tam strávil, jsem se dostal do role trenéra. Do trenéřiny jsem skočil hned po juniorce, hledal jsem spíš vzdělání. Sport mi otevřel spoustu dveří, začal jsem si dělat trenérské licence USA Hockey.
Jak to šlo?
Aktuálně mám licenci čtvrté kategorie. Existuje i pátá, jež se dělá formou kompozia, které se koná jednou za určitou dobu. Pozvou se tam trenéři z NHL i nejvyšších juniorek. Je to formou učení se jeden od druhého. Začínal jsem s juniorským programem, kde jsem hrál. Pak jsem se dostal k trénování dětí. Poté, co jsem se přestěhoval do Omahy v Nebrasce, jsem prvních 5 let trénoval mládež až po středoškoláky.
V Omaze hraje také Midland University, kde mě oslovili, jestli bych se od začátku nestal Graduate Assistantem. Znamená to, že mě najali jako asistenta trenéra, zároveň mi za to zaplatili magisterské studium, které jsem si tedy dodělal. Za další dva roky jsem se dostal i k práci hlavního kouče.
Jak se zrodila myšlenka spolupráce s Bílými Tygry?
Jednou ročně se z USA vždy vracím do Česka. Bílým Tygrům jsem moc vděčný za to, že jsem se zde mohl odrazit k tomu, že dělám, co mě baví. Nikdy bych se k tomu nedostal, kdybych si k hokeji tady v Liberci nevytvořil vášeň. Napadlo mě, že se spojím s panem Bermannem a zkusíme společně najít možnosti vzájemné spolupráce, aby i liberečtí hráči měli další možnosti.
Mám takový sen, že bychom příští rok s týmem z Midlandu přijeli do Liberce na letní přípravu, mohli bychom odehrát i nějaké zápasy proti tygří juniorce. Je ale ještě spousta kroků, které se k tomu musejí udělat, z naší strany hlavně po finanční stránce. Jirka Bermann mě provedl po areálu, ty podmínky tady jsou, řekl bych, jedny z nejlepších na světě. Už za mého působení to bylo skvělé, ale ten posun je neuvěřitelný.
V českém prostředí ses v posledních letech sice příliš nepohyboval, ale jak na tebe kultura spojování hokeje a vzdělání v Česku působí? Máš pocit, že se to vyvíjí?
Pro mě je to těžká otázka, právě proto, že české prostředí tolik neznám. Každopádně v to doufám! Třeba my v Midlandu nejsme nejvyšší univerzitní hokejovou úrovní v Americe, ale mým cílem je, aby mí hráči za dobu, kterou u mě stráví, měli dobrou hokejovou i vzdělávací zkušenost. Když se podíváme na firmy v USA, mají o uchazeče, kteří si tímto procesem projdou, velký zájem. Věřím, že ta důležitost vzdělání ke sportu bude stoupat v Česku i jinde ve světě. Pro hráče je to možnost, jak se v životě posunout dál.
Na jaké hokejové úrovni se Midland University pohybuje?
V americkém univerzitním hokeji je NCAA divize 1 a NCAA divize 3. V první divizi jsou hráči s potenciálem NHL a AHL, zatímco v D3 jsou "menší" školy, jako je i Midland. My hrajeme soutěž ACHA, která je v systému soutěží sice oddělená, ale úrovní je podobná právě zmiňované NCAA divizi 3. Mám tam už dva české hráče, kteří si prošli právě juniorskou extraligou. Věřím, že kdybychom přivezli tým sem a hráli bychom s tygří juniorkou, byly by to vyrovnané zápasy. Nutno ale podotknout, že naši hráči jsou starší, ve věku od 20 do 24 let. Strašně těžko se to porovnává s úrovní hokeje v Česku, ale jak už jsem říkal – máme hráče, kteří českým mládežnickým hokejem prošli.
Co musí hráč splnit, aby se dostal právě třeba na Midland University?
Základem je jednoznačně angličtina – ideálně si určit cíl už v prváku nebo druháku na střední škole a jazyku dávat víc. Právě zkouška angličtiny je pro přijetí na univerzity nejdůležitější. Angličtina je důležitá nejen pro samotné přijetí, ale samozřejmě i proto, aby člověk univerzitu následně zvládal. Když někdo s angličtinou spíše bojuje, je studium v Americe hodně psychicky náročné, což se může negativně odrazit i na výkonech na ledě. Platí, že člověk se většinou rozmluví, ale minimálně rozumět je důležité už od začátku.
Jak se vám v soutěži daří?
Letošní sezóna pro mě byla nejdůležitější v určení kultury v mančaftu, týmová pravidla se odvíjejí hlavně od akademické části, vztahů s profesory i trenéry a tvrdé práci na ledě i v posilovně. Musím přiznat, že jsem tým převzal po trenérovi, který na tohle moc nedbal. V sezóně jsme vypadli v semifinále konferenčního turnaje, během roku jsme ale udělali velký progres. Ve druhé půlce sezóny jsme například porazili i budoucího mistra. V naší soutěži působí celkem asi 70 univerzit, my jsme se umístili přibližně v polovině. Výsledkově šťastný nejsem, ale mám radost z toho, kam jako tým směřujeme.
Partnerství českého klubu s americkou univerzitou je unikátní. Věříš, že můžete ukázat cestu i dalším organizacím?
Byl bych určitě rád. Spolupráce vznikla, jak už jsem říkal, na základě mé vděčnosti k Bílým Tygrům. I kdyby to mělo ukázat cestu jen jednomu hráči, budu za to moc rád. Věřím, že klukům nabídneme alternativní cestu, dáme jim i rodičům více informací a inspirujeme co nejvíc hráčů. Když se podíváme, jaké hráče Liberec vychovává, je to úžasné. Chtěl bych pomoci k tomu, aby měli co nejvíce možností.
