Vítězství je velmi cenné
Urputnou bitvu se Spartou Praha rozhodly dva góly do šatny a také spolehlivá defenzivní práce. Korunu všemu nasadil skvělým výkonem brankář Milan Hnilička. Sparta tak odjela ze Svijanské arény znovu s nepořízenou a domácí neporazitelnost Bílých Tygrů trvá už více než dva měsíce. ze Svijanské arény se stala nedobytná tvrz.
Vstřelil důležitý vyrovnávací gól sedm vteřin před koncem druhé třetiny. Možná tím i trochu zmrazil soupeře, přeci jen gól do šatny otřese více či méně každým mančaftem. Stanislav Procházka viděl svůj gól takto: „Bylo to nastřelené od Mirka Dubna směrem na branku, já jsem byl v rohu a zrovna jsem se vyhoupl do střeleckého prostoru, do míst, kam se většinou odrážejí puky. Vyšlo to, puk se ke mně odrazil a já ho jen vrátil zpátky do branky. Bylo to trochu se štěstím, ale je to dobře, že to tam spadlo.“ Přestože se zápas zdál hodně tvrdý a místy nervózní, střelec vyrovnávací branky to tak neviděl. „Možná to tak vypadalo, ale já jsem to tolik nepociťoval. Bylo to hodně fyzicky náročné, to ano, ale hrál se i technický hokej. Té přehnané tvrdosti moc nebylo. No a po zápase? Na Spartu se chce vytáhnout každý, o to bylo vítězství hezčí.“
Do kádru Bílých Tygrů se vrátil z prvoligové Mladé Boleslavi, kde hrál na střídavý start. Proti Spartě odvedl nenápadnou, ale spolehlivou obrannou práci, i jeho zásluhou vyšli Pražané bodově naprázdno. Richard Jareš vidí rozdíly hlavně v rychlosti. „Mezi první ligou a extraligou je velký rozdíl. Z mého pohledu je asi nejtěžší přivyknout rychlému tempu. Je mnohem vyšší, než v první lize. Hráči jsou rychlejší, puky létají rychleji, je to také více o systému. Všude někdo je, hráči mají více zažitý a naučený styl hry. Na všechno je mnohem méně času.“ S parťáky v obraně si „navrátilec“ porozuměl rychle. „Hrálo se mi dobře, kluci mě hodně podrželi a pomohli mi. Jsem moc rád, že tu mohu hrát.“ Dobrá obranná činnost především, to je Richardovo krédo, na góly moc nemyslí. „Samozřejmě bych rád dal nějakou branku, ale soustředím se hlavně na to, abychom neinkasovali. Dopředu se moc nehrnu, na střílení branek jsou v mužstvu jiní hráči. Chci mužstvu prospět hlavně dobrou obranou.“
Na konto si připsal další vítěznou branku, svým pohybem a tahem na branku dělal obráncům Sparty velké problémy. Radim Vrbata se při svém vítězném gólu proměnil v basebalistu, nebo tenistu. Nahrávku Václava Nedorosta, která byla tečovaná, totiž trefil přímo ze vzduchu a dokonale zaskočil Petra Břízu. „Takovýhle gól jsem snad ještě nedal, možná někdy v žácích, ale už si to pořádně nepamatuji. Mezi dospělými určitě ne. Viděl jsem, že kdybych se snažil puk chytit a zpracovat po dopadu na led, tak už by se obránci stačili vrátit. Navíc bych se dostal i moc blízko ke gólmanovi. Myslel jsem si, že to bude nejlepší, vyřešit to takhle.“ Z vítězné trefy má Radim Vrbata pochopitelně radost, ale nijak zvlášť ji nepřeceňuje. „Hrál druhý tým se třetím, bylo vyprodáno, skvělá atmosféra, zápas pomalu směřoval do prodloužení. O to více ten gól potěšil. Přinesl nám tři body, takže je to perfektní. Ale před námi je ještě dvanáct zápasů základní části, daří se nám, ale chceme sbírat body dál. Musíme jít zápas od zápasu a uvidíme, kde na konci budeme.“
