Zvolte nejlepšího hráče a udělte mu ”ŘÁD BÍLÉHO TYGRA”

L i b e r e c - Již podruhé oslovujeme Vás, návštěvníky těchto stránek a především fanoušky libereckého hokeje a přinášíme druhý ročník internetové ankety "ŘÁD BÍLÉHO TYGRA".

První ročník Řádu Bílého Tygra

V loňském, tak trochu vyjímečném ročníku, který byl ovlivněn výlukou v NHL, se poprvé v historii uskutečnila anketa o nejoblíbenějšího hráče týmu Bílých Tygrů, kterým se po hlasování návštěvníků internetových stránek klubu stal Radim Vrbata. Svou cenu si převzal z rukou kolegy redaktora Jana Rachoty při druhém domácím utkání play-off se Slavií. Radim v současné době válí za Chicago, poté co ukončil své nepovedené angažmá v Carolině. Sympatický a dravý útočník a jeden ze strůjců loňské bronzové sezóny se vryl do srdcí libereckých fanoušků a kdekdo by ho opět rád viděl v tygřím dresu.

Jak hlasovat

Pro letošní ročník Řádu Bílého Tygra není nastaveno žádné kritérium pro zařazení hráče do ankety. Po dohodě jsme mezi hráče zařadili i Václava Nováka, který na podzim odešel do ruského Omsku, myslíme si, že bývalý kapitán Liberce zaslouží zařazení mezi působící hráče.

Jako ohlédnutí za základní částí vám nabízíme naše redakční zhodnocení jednotlivých hráčů. Jedná se o druhý ročník ankety, pokud budete mít k anketě jakýkoliv dotaz, či připomínku, zašlete ji prosím prostřednictvím těchto stránek na redakci webu.

Brankáři

# 33 Milan Hnilička

Jedna z významných libereckých opor, která se již druhým rokem stará o to, aby byla branka Bílých Tygrů co nejméně zaplněna puky. Hlavně před domácím publikem se Milan stává nepostradatelným a má tygří podíl na letošní nedobytnosti Tipsport arény. Dalším významným důkazem jeho kvalit je jeho nominace na ZOH, kam se podívá jako jediný hráč z Evropy. Jeho forma stoupá směrem k play-off a jeho přání, které vyslovil společně s příchodem do Liberce a sice, že chce s Tygry získat extraligový titul, je letos hodně blízko. Milan si v této sezóně připsal v základní části prozatím pět čistých kont.

# 31 Pavel Falta

Stabilní, ale především kvalitní liberecká dvojka, která kryje záda Milanu Hniličkovi, to je Pavel Falta. Letos za Bílé Tygry odchytal devět zápasů. Ve čtyřech z nich dokázal vychytat vítězství, třikrát se mu to nepovedlo a ve dvou případech se kluby rozešly za remízového stavu. Mimo své liberecké povinnosti si letos ještě zahrál první ligu za Beroun, kde si jeho služby nemohli vynachválit. Pavel si tak na nevytíženost v letošním ročníku nemůže stěžovat. Asi nejpovedenější Tygří počin si v letošním ročníku užil před televizními kamerami na ledě Sparty, kde vychytal nulu a dal tak základ k výhře Bílých Tygrů 3:0.

Obránci

# 3 Lukáš Derner

Dravý mladík dostával hodně prostoru už v přípravných utkáních před začátkem základní části a kdo viděl jeho hru, musel uznat, že na extraligu má. Pohyb, důraz, střela a dobrá poziční hra - nic z toho mu není cizí a při své premiérové sezóně mezi muži se neztratil, ba naopak. Jediné, na čem je podle nás třeba zapracovat do budoucna, je počet vyloučení. Během osmatřiceti utkání nasbíral šestapadesát trestných minut. U obránců je jedním z hlavních kritérií kvality počet plus/minus bodů, ani v tomto ohledu se Lukáš nemá za co stydět. Na jeho kontě je plus devět bodů, což ho řadí na osmnácté místo mezi beky v celé extralize. Mladičký Tygr si stihl v letošní sezóně dát i jeden gól, který vsítil před domácím publikem Kladnu.

# 8 Jiří Hanzlík

Opakem mladíka Dernera je velezkušený bek Jiří Hanzlík. Obránce, který má přehled, jistotu a spoustu zkušeností na rozdávání, v letošní sezóně totiž oslavil svůj šestistý zápas a byl tak společně se Stanislavem Procházkou jedním z jubilantů v tygřím dresu. Vyrovnaná bilance tří branek, tří asistencí a tří plusových bodů je jasným důkazem toho, že má v týmu trochu jiné povinnosti než je ofenziva. Hlídá si svá zadní vrátka a před Milanem Hniličkou často budí respekt. Je jasné, že při jeho věku už ho diváci neuvidí jako dravce, ale spíš jako klidnou sílu, která ale na útočníky soupeře často platí.

# 37 Martin Hlavačka

Dá se o něm říci, že je novou tváří v týmu Bílých Tygrů. Přišel 19.10. ze Sparty, výměnou za Angela Nikolova, od kterého vedení týmu čekalo víc, což Angel nedokázal naplnit. Martin v tygřím dresu spíše nehrál, než hrál. Po jeho příchodu byl platným hráčem v přesilovkách, ale poté ho trápila poraněná záda. Jakmile se nepříjemných bolestí zbavil, potkala ho jiná nepříjemná událost. Při cestě z Bedřichova se v Jablonci vyboural a skončil v nemocnici s otřesem mozku, což ho opět vyřadilo ze hry. Jinak je Martin platným hráčem v týmu a dá se očekávat, že v play-off posílí tým. To, že je týmovým hráčem, potvrdilo i utkání se Slavií, kdy se Martin oblékl do výstroje a byl s týmem na střídačce, prý se na to z tribuny nemohl dívat.

# 34 Jan Holub

Mladičký obránce, který má mezi fanoušky a spoluhráči roztomilou přezdívku "Holoubek", sbírá letos cenné zkušenosti. Jeho robustní postava je jako stvořená pro ochranu tygří svatyně. I přesto, že nedostává tolik prostoru na ledě jako například Valda Jiruš, dokáže se gólově prosadit. V dosavadním průběhu základní části se přesně trefil třikrát a svou oslavu vstřeleného gólu si vždy náležitě užívá s fanoušky. I přes zmiňovanou postavu je hra Honzy velmi čistá a je spíše výjimkou vidět ho sedět na trestné lavici. Z odehraných pětatřiceti utkání si šel k trestoměřičům sednout jen v osmi případech, což ho řadí mezi nejméně trestané obránce v soutěži.

# 36 Valdemar Jiruš

Třetí extraligovou sezónu v dresu Bílých Tygrů Liberec zažívá zkušený obránce Valdemar Jiruš. Za dobu svého působení v tygří smečce hrál nejdéle ve dvojici s nadějí českého hokeje Ladislavem Šmídem, který před sezónou zamířil za oceán. Nakonec se vedle "Valdy" usadil v první obranné dvojici Jirka Moravec a nutno podotknout, že jim to spolu klape. Letošní ročník extraligy je pro Valdemara mimořádně úspěšným. S přehledem totiž vede statistiku +/- bodů se ziskem +25 bodů. Během sedmačtyřiceti zápasů dokázal posbírat 24 body za čtyři góly a dvacet asistencí, což ho řadí na čtvrté místo mezi obránci v celé soutěži. Na nevytíženost si letos nemůže stěžovat. Důvěru trenérů získává jak na oslabení, tak i na přesilovky a dá se tak říci, že to je jedna z klíčových postav mužstva.

# 73 Angel Krstev

Po loňské sezóně, kterou Angel strávil na jihu Čech v Českých Budějovicích, kde společně s Petrem Vampolou pomáhali "Motoru" zpět mezi extraligovou elitu, si letos našel stabilní místo v obraně. Na začátku hrál ve dvojici s letní posilou Angelem Nikolovem a u mnohých novinářů a fanoušků si vysloužili přezdívku "duo angels". Po odchodu Nikolova se Angel obranou tak trochu procházel a hrál s kým bylo zrovna zapotřebí. Předváděl ale hru, kterou od něj všichni čekali. Důrazná hra do těla, agresivní pojetí hokeje s ofenzivním nádechem, to je stručné vyjádření jeho hry. Černou kaňkou je počet trestných minut, které nastřádal během dosavadního průběhu základní části. S třiadevadesáti minutami strávenými na trestné lavici se řadí na nelichotivou pátou příčku mezi beky v soutěži. Na druhou stranu je pozitivem počet kanadských bodů, který činí šestnáct.

# 10 Jiří Moravec

Jak již bylo zmíněno, nastupuje Jirka převážnou část základní části vedle Valdy Jiruše a náramně si rozumí. Ve třetině minulé sezóny ho vyřadilo ze hry zranění ruky, a tak by si letos přál zahrát si celou sezónu. Postavou nepříliš mohutný obránce si v letošním ročníku také hodně zahraje, chodí s Valdou jak na přesilovky, tak na oslabení. Při hře v početní výhodě umí velmi tvrdě vystřelit a několikrát se z této příležitosti radoval z branky. Těch letos svým soupeřům nastřílel celkem šest, tedy stejný počet jako asistencí. Zisk tuctu bodů ho řadí na čtvrtou příčku bodování mezi obránci v týmu.

# 7 Ctirad Ovčačík

Pouhé čtyři zápasy odehrál Ctirad letos v dresu libereckých Bílých Tygrů a bohužel ani v jednom se mu nepovedlo se jakýmkoliv způsobem zapsat do statistik. U tohoto hráče najdeme ve všech kolonkách nuly. Lepší to už je při pohledu na jeho letošní působení v prvoligovém Berouně, kde hraje, aby nasbíral potřebné zkušenosti. Za "Medvědy" odehrál sedmadvacet utkání, ve kterých vstřelil dvě branky a na čtyři přihrál. Pak ale přišlo zranění v podobě zlomené klíční kosti, při léčbě a rekonvalescenci se pak ještě vyskytly potíže a jeho návrat na led se tak oddálil a je v letošní sezóně nejistý. Rodák z Ostravy se v současnosti léčí doma.

# 5 Martin Richter

Letní posila Bílých Tygrů se velmi rychle vryla svou hrou do srdcí libereckých fanoušků. Skvělý obránce, který přišel pod Ještěd ze Sparty Praha, má důraz a sílu, což na útočníky protivníků Liberce platí. Navíc dokázal Martin nasbírat nejvíce bodů mezi obránci v týmu. Konkrétně pětadvacet za šest branek a devatenáct asistencí. Jako odměna za kvalitní výkony přišla dodatečná pozvánka do týmu výběru hvězd extraligy na exhibiční utkání proti výběru Slovenska, které se konalo v lednu v Popradě. Martin se na této akci zúčastnil i dovednostní soutěže v tvrdosti střelby. V osudný okamžik mu ale střela nesedla, a tak do dalších bojů nezasáhl. To, že Martin tvrdou střelu má, ví každý kdo byť jednou navštívil utkání Bílých Tygrů.

# 4 Martin Rýgl

Nadaný mladík mezi libereckými beky, který nemá to štěstí a nenastupuje pravidelně v základní sestavě Bílých Tygrů. Když už se do ní ale Martin dostal, předvedl dobrý výkon. Za letošní rok toho stihl dost. Oblékl barvy tří klubů ve třech jiných soutěžích. Vezměme to od té nejlepší. Za Liberec nastoupil letos ve dvanácti zápasech a zaznamenal tři asistence a šest plusových bodů. V první lize nastupoval za Beroun, dále pak za Duklu Jihlava, kde odehrál pětadvacet utkání a jeho statistika zní jeden gól a dvě asistence. Nejmenší počet zápasů odehrál za druholigovém Vrchlabí, jehož dres si oblékl prozatím v pěti případech a jeho bilance - dva góly a dvě asistence.

Útočníci

# 12 Leoš Čermák

Asi není třeba připomínat, jak vloni skončila sezóna pro Leoše Čermáka. Dlouho se spekulovalo jak na tom vlastně se zraněným okem je a zda vůbec ještě někdy oblékne hokejovou výstroj. Leoš je ale bojovník a jeho návrat se stal v listopadu realitou. Ještě předtím trénoval doslova nadoraz. Kromě tréninků s "A" týmem trénoval ještě s juniory. Jeho návrat k Ratajovi a Tomajkovi se vydařil a Leoš začal velmi brzy sbírat body. Prozatím hrál v pětadvaceti utkáních a dal šest gólů - u dalších devíti asistoval. Při pohledu na současnou Leošovu hru není vůbec znát osmiměsíční herní a tréninkový výpadek. Hraje tak, jak si ho všichni pamatují a bude v nadcházejícím play-off velmi platným hráčem. Leoš všem dokázal jaký je BOJOVNÍK.

# 26 Ctibor Jech

Ctibor svou sezónu začal v kádru "A" týmu ale jak se začali vracet hráči z marodky, začal nastupovat čím dál méně. Když hráč jako on sedí, je to pro něj to nejhorší co může být. Proto přivítal možnost nastupovat za prvoligové Ústí nad Labem, kterému pomáhá prosadit se mezi elitu. Za tamní Slovan odehrál již dvaadvacet zápasů a zatím se dvakrát radoval z gólu. Cenné zkušenosti do budoucna mu může přinést nadcházející play-off a možná baráž o extraligu. Přejme Ctiborovi, aby hrál co nejvíce a nabyté zkušenosti posléze uplatnil v Liberci.

# 32 Tomáš Klimenta

Stabilní účastník čtvrté formace mladíků, která podle mínění ostatních patří mezi nejlepší v extralize. Pravdou je, že tato formace může hrát klidně proti první lajně Slavie a neznamená to, že je zalezlá na modré a brání. Dokáže si vytvořit tlak a gólové situace. Tomáš dělá soupeřům problémy hlavně díky své rychlosti, důrazu a tomu, že žádný puk nepovažuje za ztracený. Fanoušci Liberce si ho asi nejvíce vybavují při nájezdech na branku, které pro něj nejsou příliš úspěšné, ale chce to jen čas a trpělivost. Jednou bude z Tomáše výborný útočník.

# 13 Václav Novák

Ikona libereckého hokeje, srdcař, bojovník a kapitán, který v současnosti obléká dres ruského Omsku. Začátek letošní sezóny mu vyšel nad očekávání a formace Vaic - Podkonický (Šachl) - Novák byla k nezastavení a leckterý soupeř se této elitní formace obával. Vašek zažil sezónu snů, dařilo se mu v týmu a dával góly, poprvé mu přišla pozvánka do reprezentace a pak lukrativní nabídka z Omsku. Otázkou bylo, jak se tým vyrovná s odchodem takové postavy jakou Vašek byl a je. Naštěstí se vážnější drama nekonalo. Václav je v Rusku nadmíru spokojený, zázemí je perfektní, v týmu hraje v první lajně a daří se mu i bodově. Jediné, co ho na Sibiři trápí, jsou třeskuté mrazy.

# 38 Lukáš Pabiška

Pětadvacet utkání za Bílé Tygry, čtyřiadvacet za Berounské Medvědy a šest za HC VČE Hradec Králové. To vše stihl letos odehrát dravec Lukáš Pabiška. Celkové bodové "skóre" z těchto zápasů činí čtrnáct branek a dvě asistence. Bohužel ani jeden z těchto bodů si nedokázal připsat v dresu Bílých Tygrů. I Lukáš patří k nadějnému mládí, které čeká na svou první velkou příležitost a prozatím spíše sbírá cenné zkušenosti. Když už ale dostane možnost obléknout dres v "A" týmu, předvede povedený výkon odpovídající mladému nadějnému hráči. Pochvalu si Lukáš zaslouží za svou čistou hru, když v extralize obdržel zatím pouze jeden dvouminutový trest.

# 74 Rok Pajič

Málokdo se může pochlubit tím, že se stal reprezentantem své země v kategorii mužů, aniž by předtím nehrál v mateřském klubu za „A“ tým. Rok Pajič se tímto primátem chlubit může a poslední dobou to v tygřím dresu dokazuje. Rokovi pomohlo mu působení v Berouně, kde odehrál většinu zápasů sezóny a zvykl si tam na trochu odlišný styl „chlapského“ hokeje. Po počátečním rozkoukávání se dokázal prosadit a vstřelil sedm branek. Roka vždy zdobila dobrá technika, s pukem si rozumí a nebojí se ani riskovat. K tomu, aby dokázal svůj talent zúročit, potřebuje trochu zesílit. Podle svých slov na tom usilovně pracuje. V posledních týdnech se začal objevovat v dresu Vrchlabí, kterému pomáhá bojovat v play-off II. ligy. Střelecky se mu velmi daří a pomalu se stává miláčkem vrchlabských fanoušků.

# 7 Václav Pletka

Služebně nejmladší Tygr, který do Liberce přispěchal před lednovou přestupovou uzávěrkou jako výpomoc na play-off a nejen na něj. Václav bude totiž Bílým Tygrem po tři roky. Dravý útočník prozatím nastupuje ve třetí formaci po boku Procházky a Vampoly. Na svůj úvodní gól nečekal dlouho. Trefil se hned ve svém druhém utkání na ledě Plzně, kdy po přihrávce Petra Vampoly vyrovnával na 1:1. Jak již bylo zmíněno, dravý a důrazný útočník bude po začlenění se do kolektivu a sehrání se spoluhráči platnou posilou blížících se vyřazovacích bojů. Mladoboleslavský rodák obléká dres se šťastnou sedmičkou, nechť je tedy celé jeho angažmá doprovázeno štěstím.

# 28 Jan Plodek

Liberecký odchovanec neprožívá povedenou sezónu a může za to především zlomený kotník, který zabránil Honzovi hrát v době, kdy začal ve čtvrtém útoku sbírat cenné body. Nositel čísla 28 se poprvé gólově prosadil proti Spartě na domácím ledě v osmadvacátém kole. Těsně před Vánocemi zajel bruslí do rýhy v ledu a věděl, že je zle. Vánoce tak pro Honzu nepatřily mezi ty nejveselejší a příchod nového roku dokonce "oslavil" na nemocničním lůžku. V současnosti už je sádra sundána a začíná zdlouhavá rekonvalescence. Když půjde vše tak, jak si všichni přejeme, mohl by Honza stihnout závěrečné boje play-off.

# 41 Andrej Podkonický

Slovenský útočník ve službách Liberce se i letos, stejně jako vloni, potýká se zraněními. Když je ale v pořádku a na ledě, tak společně se svými spoluhráči z první lajny dělá na ledě divy. Svou postavou "Jánošíka" dělá problémy i zkušeným obráncům soupeřů a jeho schopnost vybojovat a udržet puk je někdy až neuvěřitelná. Nad jeho statistikami je také vhodné se pozastavit. Během pětatřiceti zápasů se mu podařilo posbírat dvaatřicet bodů, což ho řadí na dvacáté místo mezi útočníky celé soutěže a na třetí místo mezi Tygry. Andrej se před přestávkou potýkal s několika zdravotními potížemi, během pauzy se ale dá dohromady a myslím, že se všichni můžeme těšit na to, že v play-off bude řádit jako pravý Tygr.

# 20 Stanislav Procházka

Hráč s číslem 20 se po odchodu Václava Nováka stal kapitánem týmu, i když jen dočasně. Václav Novák totiž při odchodu prohlásil, že kapitánství Standovi jen půjčuje. Srdcař, tak by se dal jednoslovně charakterizovat Standa. Za tým by dýchal a je to vidět. Jako kapitán se své role zhostil výborně a na týmu nebyl znát takřka žádný výpadek, či nejistota po odchodu Nováka. Standa letos skvělými statistikami neoplývá, ale on není typ hráče, který posbírá desítky bodů za sezónu. Letos se mohl devětkrát radovat ze vstřeleného gólu a u dalších osmi asistoval. Hodně důležitý gól dal v posledním domácím utkání se Slavií. Právě jeho branka byla jedinou v zápase a díky ní Tygři vyhráli.

# 55 Igor Rataj

Dva hráči Bílých Tygrů dokázali prozatím vstřelit osmnáct branek, tím prvním je Lubomír Vaic a tím druhým je právě Igor Rataj. Hráč, kterého mnozí z fanoušků charakterizují při hře podle bílých rukavic. K oněm vstřeleným brankám Igor přidal ještě jedenáct asistencí a výsledkem toho všeho je pátá příčka v tabulce týmových statistik. Úctyhodný je i počet plusových bodů, kterých má na svém kontě šestnáct. Podobně jako u jiných hráčů je kaňkou počet minut strávených na trestné lavici. Igor je zarovnal na rovných šedesát.

# 27 Patrik Rozsíval

Až šestnáctý je Patrik v týmové tabulce produktivity. Během dosavadního průběhu základní části stačil odehrát jednatřicet zápasů, ve kterých posbíral devět bodů za tři branky a šest asistencí. Na druhou stranu se zdá být velmi flexibilním, protože pokud dojde v jakékoliv lajně ke zranění, je Patrik schopen daného hráče plnohodnotně nahradit. Letos prošel všemi útoky krom prvního. V této sezóně neoblékal pouze tygří dres, ale vyzkoušel si na pět utkání i prvoligovou Mladou Boleslav, kde se rozehrával po svém zranění v první reprezentační přestávce. Během zmiňovaných pěti utkání zaznamenal Patrik čtyři asistence.

# 22 Petr Šachl

Letní posila začínala sezónu ve druhém útoku Liberce a leckdo očekával od Petra víc než předváděl. Bylo vidět, že se tak trochu trápí. Pak ale díky zranění Andreje Podkonického postoupil do první lajny k Vaicovi a Novákovi, což byl pro Petra ten správný impuls a jeho hra nabrala vysoké obrátky. Výhodou Petra je jeho flexibilita, může totiž hrát na všech postech v útoku, nyní zastává místo centra v produktivní první formaci a to, že je skutečně produktivní, značí i pohled na jeho statistiky. Třináct branek a sedmnáct asistencí, tedy třicet bodů stačil prozatím nasbírat v sedmačtyřiceti zápasech. Petr ovšem není žádný svatoušek a jeho hra je občas dost nečistá. Během svého dosavadního působení odseděl šedesát minut, tedy celý jeden zápas na trestné lavici.

# 19 Jan Tomajko

Společně s Igorem Ratajem a Leošem Čermákem tvoří velmi údernou formaci. Sám Honza se do útoku zas až tak nehrne a stejně jako vloni zastává černou neviditelnou práci, která je ale stejně důležitá jako dávat góly. I góly si letos Honza užil - celkem pětkrát se mohl radovat z přesného zásahu a ve čtyřech případech u branky asistoval. Jak již ale bylo zmíněno, Honzova práce spočívá spíše v defensivních činnostech a se ziskem sedmi plusových bodů se řadí do průměru týmu. Na konci základní části Honzu potkalo nepříjemné zranění, ale je takřka jisté, že na play-off se stihne dobře připravit a bude si i nadále plnit své úkoly na ledě v té kvalitě, na kterou jsme od něj zvyklí.

# 9 Lubomír Vaic

Co napsat o "malém - velkém" muži v kádru Bílých Tygrů. Připadá mi, že jakákoliv slova jsou zbytečná. Přesto se v tomto krátkém odstavci pokusím stručně vyjádřit, jak se Lubovi letošní základní část povedla. Je to právě on, kdo vládne klubovým statistikám a je třetí v bodování hráčů celé extraligy. Je to tahoun, který dokáže rozhodnout zápas a jeho bojovnost je čitelná v každém jeho pohybu. Člen elitní formace Bílých Tygrů posbíral sedmačtyřicet bodů během osmačtyřiceti utkání, znamená to tedy, že téměř co zápas to bod. Je také často trestaným hráčem a jeho "zisk" na kontě trestných minut je stejný jako zisk bodů týmu v tabulce. Tedy sedmadevadesát.

# 14 Petr Vampola

Stejně jako Angel Krstev, tak i Petr Vampola pomáhal v loňské sezóně v Českých Budějovicích k návratu do extraligy a nemohl si tak naplno užít loňský historický úspěch Bílých Tygrů. Letošní ročník si už ale druhý nejproduktivnější Tygr užívá naplno. Režisér hráčských děkovaček po vítězných utkáních letos více myslí na své spoluhráče než na sebe. Dokazuje to počet pětadvaceti asistencí. Petrovi prospělo to, že dostává více prostoru na ledě a chodí i na přesilovky. Jeho schopnost zatáhnout puk do pásma a vymyslet akci na jejíž konci je gól, je k vidění poměrně často. K dokonalosti Petrovi snad chybí už jen pozvánka do reprezentace na nějaký turnaj ze seriálu Euro Hockey Tour.

# 16 Jan Víšek

Liberecké mládí o sobě letos dává hodně vědět, tedy když k tomu dostane příležitost. Jan Víšek je stabilním členem čtvrté lajny, která má ten úděl, že v zápasech, kdy se hodně vylučuje, spíše sedí než hraje. Když už je ale Honza na ledě, tak se svými spoluhráči dokáže soupeře pěkně zmáčknout. Liberecká šestnáctka letos dvakrát trefila přesně a radovala se z branky, u pěti dalších si pak Honza připsal do svých statistik takzvané "áčko". Zatím odehrál v extralize devadesát utkání, takže je to spíše o sbírání zkušeností. Honza je ale svým pojetím hry pro Liberec přínosem a také příslibem do budoucnosti.

Odkaz na klubové statistiky naleznete zde.

Hlasovat pro své favority můžete po kliknutí na znak Bílých Tygrů