Chtěl jsem zpátky k Tygrům. Extraligu beru jako výzvu, říká navrátilec Šimek

Liberec – Bílí Tygři vítají ve svých řadách další letní posilu, kterou není nikdo jiný než Radim Šimek. Zkušený obránce se vrací domů po sedmi letech v zámoří, kde nastupoval v NHL za San Jose Sharks. „Budu tady doma. Jsem tu šťastný a jsem rád, že jsem v Liberci zpátky,“ svěřuje se jednatřicetiletý bek.

S jakými pocity se vracíš do Liberce?
Jsem rád, že jsem po sedmi letech zpátky. Mám takové nostalgické pocity. Když jsem odcházel, tak jsme za sebou měli titul a další účast ve finále. Byly to úspěšné sezóny. Určitě bych na ty úspěchy rád navázal a předváděl stejné výkony jako před odchodem do Ameriky.

Jak se Radim Šimek změnil během působení v zámoří?
Nějaká změna určitě proběhla. V Americe jsem se z ofenzivního obránce změnil spíše v defenzivního, protože když tam chce člověk hrát, tak se musí přizpůsobit tomu, co po něm chtějí. Myslím si, že jsem se díky tomu v bránění zlepšil. Pořád si ale i rád zaútočím. Něco mi to zkrátka vzalo i dalo. Co se osobního života týče, odcházel jsem odsud jako čtyřiadvacetiletý. Teď v září už mi bude třicet dva, takže i mentální posun určitě nastal.

Nevrátíš se v Liberci přece jen více k ofenzivním choutkám? Bavili jste se už s trenéry o tvé roli?
Ještě jsme to úplně neprobírali, vrátil jsem se z Ameriky teprve před dvěma týdny. Jsem ale připraven na všechno a budu hrát jakoukoliv úlohu, kterou dostanu. Pokud bych měl být i mentor pro mladší kluky, kteří by jednou rádi nakoukli do zahraničí, budu se jim snažit maximálně pomoct. Samozřejmě chci také přispět k dobrému týmovému výsledku.

„Chci hlavně zůstat zdravý.“

Byly ve hře i nějaké další kluby, nebo pro tebe byli Tygři jedinou volbou?
Pár dalších nabídek jsem měl. Přiznám se, že už jsem skoro podepsal v jiném týmu. Pořád jsem měl ale v hlavě to, že chci k Tygrům. Jsem rád, že se to nakonec povedlo. S panem Syrovátkem a Filipem Pešánem jsme dokázali najít cestu k tomu, abych podepsal smlouvu zde.

Kádr se během let znatelně proměnil, některé stálice jako Michal Bulíř nebo Jaroslav Vlach tu ovšem pořád působí. Jsi rád, že se vracíš do známého prostředí?
S Buldou jsme byli nejlepší kamarádi, takže jsem rád, že tu pořád hraje. Věřím, že budou všichni kluci v pohodě. Když jsem Liberec sledoval během sezóny, přišlo mi, že tým funguje dobře. I když se pak vypadlo 0:4 se Spartou, tak mužstvo ukázalo, že má budoucnost.

Jak se podle tebe extraliga za těch sedm let změnila? Co od soutěže očekáváš?
Nechci hlavně nic podcenit. Neberu to tak, že bych šel do nějaké podřadné ligy. Beru to jako výzvu. Chci se dobře připravit a odvádět co nejlepší výkony. Extraliga je kvalitní soutěž a kluby to ukazují i při mezinárodní konfrontaci. Myslím si, že se mám na co těšit.

Máš nějaké osobní cíle do sezóny?
Hlavně zůstat co nejdéle zdravý, ideálně celou sezónu. V Americe jsem těch zranění měl hodně. Týmové ambice teď nemá asi cenu řešit. Všechno budu směřovat k prvnímu zápasu a uvidíme, jak se to poté vyvine.