Ján Lašák: Oba zápasy byly hrozně vyrovnané, rozhodují detaily

Liberec - Také druhý duel s Piráty Chomutova naši hráči zvládli a na led soupeře si tak v neděli povezou vedení v sérii 2:0. "Všechno je ale stále otevřené, stát se může cokoliv," nechce dopustit žádné zakolísání zkušený gólman Ján Lašák.

Před play-off jsi v rozhovoru říkal, že se nejspíš budete muset jako tým dostat do tempa. Platilo to úvodních duelech?
Splnilo to má očekávání, jak by se ty zápasy mohly vyvíjet. Ve středu byl z naší strany hokej po první dvě třetiny hodně syrový, bylo znát, že jsme dlouho nehráli, naopak ve třetí třetině už jsme předváděli skvělý hokej. Ten náš hokej. Druhý zápas byl sice z naší strany dobrý, ale i Chomutov hrál výborně. Byl to neskutečně vyrovnaný zápas a rozhodovaly detaily, jako třeba schopnost dát gól. Za stavu 0:1 jsem udělal hroznou hrubku, kterou ale nepotrestali, místo toho jsme vzápětí vyrovnali. Celé se to mohlo vyvíjet úplně jinak.

Zmínil jsi situaci z úvodu druhé třetiny, mohl bys ji popsat?
Byl jsem zády ke hře a neslyšel jsem žádné spoluhráče, že by si křičeli o puk, tak jsem to zahrál takhle. Už ve chvíli, kdy mi letěly ruce, jsem věděl, že jsem měl puk hrát na druhou stranu. Trefil jsem jejich hráče do nohy a on mohl zakončovat. Naštěstí jsem zachoval chladnou hlavu a nelehl jsem si hned na led, místo toho jsem počkal, co udělá, kam střela půjde. Kdyby to dal po ledě, měl bych to velmi těžké, ale on to poslal na branku vzduchem a já tak dostal šanci svou chybu napravit.

Jak si zatím užíváš tradiční liberecké Bílé peklo?
Uvedu jen jeden příklad za všechny. Když jsme dali gól na 3:1, viděl jsem jednoho fanouška za brankou. Měl na sobě bílé tričko a předváděl neskutečné emoce. Ruce šly nahoru, neskutečným způsobem křičel a slavil. To když sledujete, je to nádherné. Přijde na nás sedm a půl tisíce lidí, kteří mohou odcházet maximálně spokojení. Možná je někdy lepší vyhrát takhle, když je zápas těsný, než když dominujete od začátku do konce. Fanoušci nás pak hrozně nabíjejí. Může to vypadat jako klišé, ale není to tak, je to vážně skvělé. Vždycky říkám, že naše povolání je ta nejlepší práce na světě.

Předvedl jsi celou řadu důležitých zákroků, určitě tě těší, že ses dokázal tak rychle dostat do formy?
Brankáři mohou v play-off dělat velký rozdíl a já jsem si toho vědom. Jsem hlavně rád, že se mi zatím daří. Kdyby Chomutov potrestal mou hrubku, mohlo se to celé zlomit. Měl bych svěšenou hlavu a celé by se to vyvíjelo jinak. Mezi úspěchem a neúspěchem je velmi tenká čára a proto je třeba si výhry vážit. Můžeme se sice radovat z toho, jak se nám dařilo doteď, ale hlavně se připravovat na to, co přijde dál.

Jak se v kabině vypořádáváte s nálepkou favorita série?
Pamatuju si ještě z Pardubic, že první kolo play-off bývalo vždy nejnáročnější. Pak už to z vás trochu spadne a hrajete klidněji. Jenže extraliga je neskutečně vyrovnaná, vyhráli jsme sice oba zápasy 4:1, ale na ledě to takový rozdíl nebyl.

Je tvůj režim během play-off nějak odlišný oproti základní části?
Vůbec ne. Také v základní části se snažím soustředit naplno. Neumím mezi nimi dělat rozdíly. Vždy potřebuju přepnout pouze na to jedno utkání. Když pak přijde play-off, není to pro mě žádná změna, pokračuju v jednom tempu.

Vedete 2:0, to je jistě pro další průběh série ideální pozice?
Na jednu stranu to tým rozhodně uklidní. Jet do Chomutova za stavu 2:0 je super. Jenže to zatím vůbec nic neřeší, stále jsme teprve v půlce cesty. Nevím, jak to vnímají ostatní kluci, ale já si myslím, že to bude u nich ještě velmi těžké. Pro nás je tu ovšem jedna výhoda. Myslím si, že máme velmi silný a dobře připravený mančaft. Pokud by Chomutov chtěl postoupit, musel by nás ve čtyřech z následujících maximálně pěti možných zápasů porazit, což pro ně bude náročné. Ale pořád je vše otevřené.

Co nyní čekáš od zápasů v Chomutově?
Bude to velmi podobné. Je to play-off hokej, pracují emoce, jde se na doraz. Budou hrát ještě možná o malinko lépe a my se na ně musíme pořádně připravit. Je až neskutečné, jak je soutěž vyrovnaná. Nikdo nic nedostane zadarmo, všechno je potřeba si zasloužit. Ale tak to je koneckonců i v životě.

Zejména ve čtvrtečním duelu se pořádně jiskřilo. Dá se očekávat, že to tak bude i nadále?
Emoce k tomu zkrátka patří. Není to nic osobního, takhle se prostě v play-off hraje. Musíte se k tomu postavit čelem jako chlap. Hraje se na hraně a tak to ve vyřazovacích bojích chodí. Vítězství musí bolet.