Takovéhle zápasy jsou pro brankáře náročné, popisuje Ján Lašák

Liberec - Náročný úkol musel proti Kometě Brno zvládnout Ján Lašák, který v celém zápase čelil pouze 17 střelám soupeře. Dokázal však zůstat zcela koncentrován a ani jednou neinkasoval, čímž prodloužil svou domácí neprůstřelnost už na 220 minut. "Měl jsem ke konci i štěstí," dodává skromně.

Jak náročné bylo utkání s Kometou?
Musím říct, že z posledních tří zápasů, kdy jsme doma nedostali gól, byl tenhle asi tím nejjednodušším. Měl jsem ke konci i štěstí, když soupeř nastřelil tyčku, ale to k tomu také patří. V poslední době hrajeme doma dobře, to je také třeba si říct. Přesně tak, jak chceme – nátlakový zodpovědný hokej.

Velkou překážkou byl pro Tygry váš soupeř Marek Čiliak v brance Brna...
Velmi nás trápil. Řešil tam jednu gólovku za druhou. Naopak z druhé strany to sledovat, to je skoro za trest (úsměv). Kdybychom dostali nějaký gól, bylo by to ještě mnohem složitější, nakoplo by je to a nevím, jestli bychom se dokázali prosadit. Marek chytal opravdu výborně, kdyby tam byl někdo jiný nebo kdyby se mu vedlo jen o trošku hůř, myslím, že bychom rozhodli už mnohem dřív.

Je složité zůstat při těchto zápasech, kdy nejsi tak vytížen, zcela soustředěný?
Když má člověk nejméně práce, bývá to nejtěžší. Nesmíte si totiž dovolit zaváhat. Je to pak hrozný pocit, že vaši spoluhráči dobývají branku soupeře, ale vy pak dostanete z něčeho gól. Na psychiku to je nátlak. Není to těžké, ale nepříjemné.

Kometa si v polovině zápasu dokázala vytvořit velkou šanci, jak bys ji ze svého pohledu popsal?
Puk se nějak odrazil a šel směrem k brance, já ho vytáhl a vyrazil. Pak jsem kotouč úplně ztratil z dohledu. Vím, jak to vypadalo při první šanci, ale pak už to nějak zvládli naši beci. Mohl to být klidně ten moment, kdy by se dostali do vedení a byli by psychicky nahoře. V tomhle jsou zápasy na konci sezony náročné, ale o to cennější zkušenost to je, když takové utkání zvládnete.

Váš tým může letos překonat rekord extraligy v počtu získaných bodů. Uvědomujete si to?
My se o tom vůbec nebavíme, ale já sám bych ho chtěl pokořit. Všichni si dnes připomínají, že Pardubice ten rekord před třinácti lety překonali, a o to víc by mě potěšilo, kdyby si někdo za patnáct let připomněl, že to tehdy zvládl Liberec a že jsem mohl být u toho.

Co je pro to potřeba udělat?
Hlavní je se zodpovědně připravit na zbytek sezony. Do každého zápasu musíme jít stoprocentně koncentrovaně a snažit se uspět. Jako tým máme samozřejmě úplně jiné cíle, než rekord, ale já sám bych si ho přál překonat.