Když nám fanoušci pomohou, play-off se může povést, říká Pavel Falta

Bílí Tygři mají nyní dva týdny pauzu od extraligových zápasů a tak je čas na hodnocení uplynulých dvaatřiceti zápasů. Dobré výsledky začínají vždy od kvalitního gólmana a toho má trenér Jandač v Pavlu Faltovi. Osmadvacetiletý strážce tygří klece, dle slunečního znamení paradoxně lev, chyběl v prvních čtrnácti kolech v brance jen jednou. Pak ale přišel debakl se Slavií, ve kterém Pavel Falta vydržel v brance jen deset minut, kdy ho po třetí brance vystřídal Zdeněk Šmíd. Od té doby se Falta v brance střídal s Janem Koťátkem. Napevno se do branky vrátil zase koncem listopadu zápasem v Havířově. Od té doby odchytal všech devět utkání Tygrů s výborným průměrem 1,6 branky na zápas, ke kterému mu také pomohla zlepšená defenzivní hra spoluhráčů. Nyní si po rychlém sledu zápasů mohl vydechnout a podělit se s fanoušky o svoje dojmy.

Osmizápasová krize, v níž jste vyválčili pouhý bod za remízu ve Zlíně, prověří morálku každého týmu. Jak zapůsobila na vás?
Nebylo to nic příjemného, ale podobný výpadek potká za sezónu každý z extraligových týmů. Neplnili jsme to, co jsme si řekli v kabině, hráli jsme takový hurá hokej, každý chtěl dopředu a v obraně tak vznikaly mezery.

Kdy nastal zlom?
Zlom přišel v zápase s Vítkovicemi, kdy jsme uhráli remízu 2:2. Již v Havířově jsme ale hráli dobře zezadu, bohužel tlak, který jsme si vytvořili, jsme nedokázali zužitkovat v podobě gólů.

Jaký vliv měli změny hráčského kádru na vaše výkony?
Přišel zkušený bek Hanzlík s Petrem Gřegořkem, oba toho mají v extralize hodně odehráno. Do té doby jsme měli dost mladou. S oběma přišla zkušenost do zadních řad a po příchodu Kašpaříka ze Sparty i nějaké góly, takže to vypadá, trejdy nám pomohly. Hrajeme lépe zezadu a již tolik neinkasujeme.

Co se týká obrany, bezesporu nejdůležitější roli hraje gólman. Jak jste vnímal předsezónní posílení o Zdeňka Šmída, kdy jste pak byli v Liberci najednou tři gólmani s ambicemi chytat?
Nevím, jestli to bylo brankářskou formou, Zdeněk odchytal dva zápasy a Honzovi Koťátkovi se ze začátku dařilo. Bral jsem ho spíše jako pojistku proti zranění, která nás postihla i v loňské sezóně a jako fakt, že někdo přijít musí. Vždyť vloni se nás v bráně vystřídalo hned šest.

Vraťme se ještě k utkání s Havířovem, Liberec oproti jiným týmům s ním ztratil 4 body…
Samozřejmě to je pro nás špatné. Je smutné, že většina týmů se právě na Havířově chytla, většinou si soupeř odvezl všechny body a ještě si pořádně zastřílel. My jim naopak u nich nedali ani gól. Myslím si však, že to je nováčkovská daň první sezóny.

Nemůže s tím souviset například ztráta motivace či nedostatečná koncentrace? Vždyť v utkání s Pardubicemi jste ztratili tříbrankový náskok a nakonec prohráli.
Jak už jsem řekl, myslím si, že to je daň první extraligové sezóny. Do Havířova jsme jeli po sérii neúspěchů s jediným cílem - vyhrát. Věřili jsme, že tam uspějeme a chytneme se, bohužel se to podařilo až v následném domácím zápase. Co se týká Pardubic, tam jsme se po první třetině asi neměli tlačit tolik dopředu, spíš to zavřít, to ale souvisí s mou první odpovědí.

Rozdíl mezi první třetinou, kdy jste Pardubicím byli více než vyrovnaným soupeřem, tu byl více než patrný, nedocházely vám po polovině utkání síly?
Myslím si, že o fyzické kondici to rozhodně nebylo, v létě jsme prodělali velmi dobrou fyzickou přípravu a kondice týmu rozhodně neschází. Spíš strach o výsledek po prvním inkasovaném gólu, z kterého pramenily další chyby, nás připravil o možný úspěch. Je to všechno o zkušenostech, které nám v takovýchto utkáních ještě scházejí.

Jak jste vnímal pozici mladého trenéra Jandače? Necítili jste, že se pod ním kýve židle?
V situaci, ve které jsme byli, se dělají změny. Když se daří, je to jedno, kdo je trenér. Nedaří-li, se je pravda, že to většinou odnese trenér, my to ale tak necítili, věřili jsme sami sobě i trenérovi, kterého všichni respektují. Bez toho by to ani jinak nešlo.

Styl, který právě teď praktikujete, je velmi náročný a vyhovuje spíše v utkáních venku. Co si o tom myslíte?
Určitě jsme začali lépe bránit, hrát dozadu a to se praktikuje lépe venku. Vždycky se říká, že by měl útočně hrát právě domácí tým, ale dnešní hokej je o něčem jiném. Lidé musí pochopit, že ne vždy a s každým soupeřem se dá hrát otevřený hokej. A pak účel světí prostředky. Jestliže nám tato hra přinese ovoce, což je zatím patrné, nevidím jediný důvod, proč ji měnit. Někdy jsme totiž až moc chtěli útočit a to se nám potom vymstilo.

Jako například v utkání s Třincem?
Přesně tak, to utkání mělo mít úplně jiný výsledek. Vždyť jsme Oceláře v první třetině jasně přestříleli, bohužel nám to tam nepadalo. Třinec prokázal, že má velmi zkušený mančaft, čekal na naše chyby, které pramenily z přílišné snahy o zvrat utkání, a ty pak trestal z brejků. My jsme se snažili, bohužel to dopadlo přesně opačně. Někdy přijde snaha vniveč, to se bohužel ve sportu stává. Nikdy jsme si však nedovolili utkání zabalit a odjezdit ho, ani při debaklech se Slavií nebo zmiňovaným Třincem.

Sledujete jistě dění ohledně nové arény. Máte tu smlouvu platnou na rok, hala je ale dlouhodobý projekt. Myslíte si že si v ní zachytáte?
Samozřejmě, že sleduji projekt nové haly. Je pravda, že smlouvu mám na příští sezónu s možností opce a rád bych ji dodržel. Hokejový život je ale dost nevyzpytatelný a možnost trejdu je na denním pořádku, vždy je to otázka nabídky a poptávky. Jednou někdo potřebuje obránce, jindy zase brankáře, vše je také o momentální formě. V Liberci se mi ale líbí, jsem tu již čtvrtou sezónu spokojen a velmi pozorně vnímám, jak dění kolem klubu neustále směřuje vpřed. Každý rok se tu udělá velký kus práce a hokej stoupá stále výš. Myslím si proto, že by Liberci nová hala velmi slušela, vždyť se nejedná pouze o hokejový stánek, měla by být přínosem pro všechny Liberečany nejen po stránce sportovního vyžití, ale i co se týká kultury. A jestli si v ní zachytám? To bude také na vůli jiných, o tom nepřemýšlím, nechávám to osudu a agentovi.

Foto: Ota Mrákota

Když jste chytal za Chomutov, byli jste na zájezdu v Koreji. Co tamní hokej? Nezlákala by vás případná lukrativní nabídka?
Je pravda, že jsme navštívili Koreu. Co se týká případného angažmá, vše je o penězích. Musel bych zvážit všechna pro a proti, spočítat si jestli se vyplatí jít třeba na dva roky do Koreje, ale s tím, že po návratu by o mě již asi nebyl takový zájem, hokejově bych šel určitě dolů a mám pocit, že bych zde horko těžko sháněl nějaké kvalitní angažmá. Rád bych se zabezpečil, ale tohle by asi nebyla ta správná cesta, jak toho dosáhnout.

Pojďme ale ještě zpět do Liberce. Na začátku sezóny se dařilo Svijanskou arénu naplnit, teď je však patrný pokles zájmu o hokejové dění. Jak vnímáte tento rozdíl?
Samozřejmě hlad po hokeji souvisí s předváděnou hrou a hlavně s výsledky. A ty v poslední době nebyly. Rádi bychom diváky opět pozvali k nám do arény. Ztráta čtyř bodů na osmý Litvínov určitě není tak velká, aby se nedala s jejich pomocí dohnat.

Znamená to tedy, že Bílí Tygři stále pomýšlejí na play-off?
Bylo by krásné hned první rok proniknout mezi nejlepší osmičku, před námi je však ještě 20 kol a to je dlouhá doba na jakékoliv změny v tabulce. My se však samozřejmě pokusíme nasbírat bodů co nejvíce a uvidíme po 52 kole. Důležité však bude pravidelně sbírat body a vyhnout se další krizi. I v tom nám mohou pomoci naši fanoušci.

Připravujeme další rekapitulující články a rozhovory. Sledujte hcbilitygri.cz!