Komentátor Ján Lašák: Jsem rád zase pohromadě se zbytkem týmu
Liberec - Do další části tréninků se zapojila i naše brankářská jednička, Jánko Lašák. Nejzkušenější hráč v Libereckém kádru suchou přípravu absolvoval samostatně, a tak neskrýval radost, že se na ledě znovu shledal se svými spoluhráči.
Většina hokejistů se nemůže přípravy na ledě dočkat, je to také tvůj případ?
Moc jsem se těšil. Neproklouzli jsme do play-off, takže jsme dostali volno už od pátého března. Už tedy bylo načase jít na led.
Jaké to je v takovýchto vedrech vyrazit na led?
Není to takové, jako to mají kluci, co hrají v Dallasu nebo na Floridě, ale i tak je to příjemná změna. A pro nás je na ledě pořádně teplo, i když se to nemusí zdát, klima se totiž projeví i na stadionu. Člověka to potěší, ale my už to neřešíme. My jsme rádi, že jsme zase spolu, a že je tam taková dobrá nálada. Všichni máme kopec energie a to je pro nás podstatné.
Připravoval ses individuálně, jak vlastně takováto tvá příprava vypadá? Máš nějaký plán od týmu, nebo je to zkrátka na tobě?
Mám svého trenéra, kterého si platím a který mi připravuje program. Je to specialista pro gólmany. Mám to zpestřené tím, že nedělám jen posilování, ale hodně cviků, které jsou těžší a které se musím učit, protože se trendy pořád mění a já se ho musím naučit, abych byl úspěšný. Hodně věcí jsme dělali na suchu, abych přišel na led a měl to automatické, protože když se člověk učí vše jen na ledě, tak přijde do zápasu, přemýšlí a přijdou chyby. Všechno v bráně musí být automatické, zažité. Trénoval jsem například pohyblivost kloubů, pánve, odrážení se z jedné nohy, používání břicha a hlavně nohy, abych měl dobře těžiště. Brankářská věda je zkrátka dost složitá a já jsem se tomu hodně věnoval, když už tu možnost se svým trenérem mám
Přípravu sis zpestřil také komentováním na MS. Jak na to vzpomínáš? Některé tvoje hlášky se totiž staly mediálně docela známými.
Já jsem si to velmi užíval. Šel jsem tam s dobrou náladou a těšil jsem se. Velmi mě to bavilo, plus ta atmosféra, kterou slovenští fanoušci vytvořili... To vás prostě musí stáhnout. Tolik energie na stadionu. Bylo to krásné. Škoda, že jsme nevyhráli víc zápasů. Mohli jsme být ještě lepší, ale i tak jsem si celý turnaj moc užil. Je možnost, že jsem si otevřel dveře do další kariéry, ale až tak za 5 let. (smích)
V posledních dvou týdnech dostal tým uprostřed přípravy volno, jak jsi ho trávil?
Byli jsme s rodinou u rodičů na Slovensku a trénoval jsem dál. Posledních deset dní jsem si zpestřil tím, že jsem jezdil na motorce s partou kamarádů, chodil jsem hodně běhat, hrál jsem badminton, do toho nějaká lehká posilovna... Snažil jsem se udržovat co nejvíc, vyšlo nám skvělé počasí. Celé to bylo hlavně pro mě prospěšné, abych se cítil v naprosté fyzické i psychické pohodě. Vidím, že to byl správný krok.
Co říkáš na změny v týmu?
Myslím si, že to všechno byly posily, které nás posunou lepším směrem. Já mám strašně rád lidi, kteří jsou hrozně bojovný. Nemusí to být největší playmakeři, ale jsou bojovníci, a já si myslím, že přesně takoví hráči k nám teď přišli. To jsou typy, které já uznávám a u kterých věřím, že nám pomůžou.
Marek Schwarz už se dal zdravotně do pořádku, papírově by z vás tedy mohla být velmi silná brankářská dvojice. Myslíš, že budeš mít stále jisté místo jedničky?
(smích) Podívejte se, vždy je zle, když se podíváte okolo sebe. Brankář se musí koukat jenom na sebe, nekoukat se doprava a doleva. V tomhle musí být brankář trošku hajzl, když to řeknu na plnou pusu. Musí se koukat pouze na sebe, šlapat a dělat to nejlepší. A když mu to nejde, což se může stát, tak se vždycky cítí lépe, když tam někdo spolehlivě zaskočí. Dá mu to větší pohodu. Aby se pravidelně vyhrávalo, je třeba 25 lidí a obou gólmanů, takže si myslím, že v tomhle máme jistou výhodu.
