Lukáš Derner: Liberec mi přirostl k srdci, nemám důvod odejít
Liberec - Lukáš Derner je v tygřím dresu stálicí a nic se na tom v následujících dvou sezonách měnit nebude. Čeká ho tedy již 13. ročník v Liberci. "Nějak to utíká," usmívá se ostřílený obránce.
Jaké to je být služebně nejstarším hráčem v liberecké kabině? Už, jo? To to nějak uteklo! (smích) Jsem moc rád, že mi Filip Pešán nabídl novou smlouvu. Vždycky pro mě bylo velkou ctí hrát za Bílé Tygry a stejně tomu je i nadále.
Strávil jsi tu takřka celou kariéru. Co tě k organizaci Bílých Tygrů takto připoutalo? Hlavně jsem tu vyrostl. Když to tak vezmu, klub mě vlastně vychoval k velkému hokeji. Díky němu jsem poprvé nakoukl do extraligy, což byl v dětství můj velký sen. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že tu budu hrát takhle dlouho, asi bych se mu smál. Mám tu rád i celé prostředí okolo klubu. Zkrátka mi to tu přirostlo k srdci.
A postupně se z mladíka v kabině stal zkušený matador... Někdy k tomu muselo dojít. (úsměv) Beru to zkrátka tak, jak to je. Přistupuju ke všem sezonám stejně, ať jsem byl mladý, nebo teď. Nic se pro mě v tomto ohledu nějak nemění. A asi ani moje role se v kabině nějak nemění, Filip mě zná natolik dobře, že ode mě určitě nic zásadně jiného v nové sezoně nečeká.
Co říkáš na současné omlazení kádru? Dá se skoro říct, že výrazně kazíš věkový průměr. Co jsem tu, už několikrát jsem zažil obměnu mančaftu. Ten se omladil, přišli noví hráči. Ale viděli jste minulý rok třeba Honzu Ordoše. Hrál celou sezonu parádní hokej. Dominik Lakatoš byl zase naším tahounem v play-off. Nevidím důvod, proč by je mladí kluci nemohli napodobit.
Celý uplynulý týden jste strávili přípravou na ledě. Může vám taková příprava pomoci? Je to samozřejmě velké plus. Vyzkoušeli jsme si to už v předchozích dvou sezonách. Přeci jen si na sebe vezmete brusle, seberete hokejku a jdete na led, je to takový ten režim jako v sezoně. Když je mezi koncem sezony a přechodem na led dlouhá pauza, tak to pak je takové nepříjemné. Tohle nám hodně pomůže.
Jak moc chyběl led tobě osobně? No, mám být upřímný? (smích) Skončili jsme pozdě, takže mi led ještě zas tak moc chybět nezačal. (úsměv) Ale jak říkám, podstatné je, že nám to v červenci pomůže rychle si na led zvyknout.
Byla vůbec ve hře varianta, že bys v Liberci nepokračoval? Ani jsem po ničem moc nepátral, jen jsem čekal, jak se vyjádří Liberec. Neměl jsem důvod hledat cokoliv jiného. Veškeré podmínky jsou tady zkrátka špičkové, nechtělo by se mi jít do horšího.
Neláká tě například možnost zamířit za hokejem do zahraničí? To spíš kdysi, jako mladšího mě lákalo Švédsko nebo Finsko. Finsko bylo vlastně dokonce tehdy ve hře, ale nakonec to nedopadlo. Nemám si vůbec na co stěžovat, jsem rád, že můžu být v Liberci.
V tuto chvíli ti chybí 50 odehraných zápasů v tygřím dresu, abys překonal dosavadní rekord Ctibora Jecha, který za Liberec odehrál 650 utkání. Věříš, že ho překonáš? To doufám, že ho překonám. Přišel čas sesadit ho z trůnu! Ale doufám, že si to nehlídá, abych neskončil na celou sezonu v Benátkách. (smích)
