Michal Teplý: Nervozita před debutem? Především jsem se těšil!

Liberec - Sedmnáctiletý Michal Teplý si v úvodu sezony odbyl extraligovou premiéru. A rozhodně se neuvedl vůbec špatně, naopak patřil k nejaktivnějším hráčům a vytvořil si i zajímavé šance. "Ale raději bych byl, kdybychom zvítězili," dodává mladý forvard.

Máš za sebou premiérové dva zápasy v extralize. Byl jsi před nimi nervózní?
Spíš jsem se na první start v extralize těšil, tím spíš v Plzni, kde chodí hodně lidí. Bohužel jsme to nezvládli a prohráli 0:4. Ale to se zkrátka stane. Jsme na startu sezony, hlavně se z toho musíme oklepat. Premiéru jsem si každopádně užil.

Nevydařil se vám ani duel s Pardubicemi. Co vám tyto duely ukázaly?
Že musíme hrát jednodušší hokej a víc střílet. Zbytečně vymýšlíme nahrávky před prázdnou bránu, místo abychom se tlačili před brankáře a mohli tečovat střely. Zkrátka nám chyběla ta jednoduchost. Musíme se z toho poučit.

Podle tebe tedy chybělo více střelby a snahy dorážet?
Tak nějak. Na začátku sezony musíte hrát jednoduše, ne se pouštět do nějakých velkých akcí. Teprve postupem času vám může narůst sebevědomí a můžete si toho dovolovat víc, ale na tom začátku byste měli hrát přímočařeji.

Jak výraznou změnou pro tebe bylo hrát v extralize? Dosud jsi působil především mezi juniory nebo v první lize.
Když to porovnám s Benátkama, je to trochu srovnatelné třeba se zápasy v Českých Budějovicích nebo s podobně silnými soupeři. Jistě, v extralize jsou hráči o něco kvalitnější, ale zas takový markantní rozdíl to nebyl. Naopak juniorský hokej je takový rychlý, lítá se tam a zpět. To už je něco trochu jiného.

Jak ses cítil, když jsi hrál před naplněnou halou?
Už jsem si to zkusil v zápase Benátek proti Kladnu, když tu hrál Jágr. To byla Home Credit Arena úplně narvaná. Také tentokrát přišlo hodně lidí a bylo to super. Diváci nás podporovali, hnali nás vpřed. Bohužel jsme jim to nevrátili góly nebo výhrou. Snad se nám to povede příště odčinit, protože chceme, aby na nás chodili v co největším počtu.

Ve formaci sis zahrál s Lukášem Krenželokem a Jardou Vlachem. Jak se ti s nimi spolupracovalo?
Koukal jsem se, kolik toho třeba právě Lukáš Krenželok má odehráno a kde všude byl. Jako malý kluk si ho pamatuju, když jsem se jezdil koukat do O2 Arény na Slavii, a teď s ním můžu hrát v jedné formaci. Je to super. A s Jardou se mi také hrálo dobře. Snažili jsme se hrát jednoduše. Úlohou naší lajny je brát soupeřům sílu, což se nám myslím dařilo, a vytvořili jsme si i pár zajímavých šancí.

Snaží se ti Lukáš Krenželok, který je o osmnáct let starší, radit?
Hlavně se mi líbí, že nešíří paniku, snaží se nás uklidnit. Takové lidi mám rád, není ve stresu, nedělá si z věcí hlavu. Docela si s ním rozumím. A rozhodně je s ním sranda.

Prožíváš jednotlivé zápasy? Rozebíráš si třeba po skončení, co jsi mohl udělat lépe?
Promítnu si, co jsem měl za akce, a snažím si z toho vzít dobré i špatné. Ale jinak nad tím moc nepřemýšlím. Spíše už se pak soustředím na další zápas.

Připouštíš si v extralize větší tlak?
Je mi jasné, že fanoušci očekávájí co nejlepší výsledky. Je tam cítit určitý tlak, ale ten si koneckonců na sebe tvoříme i sami. Nikdo z nás nechce prohrávat. Máme za sebou teprve dva zápasy, takže není důvod panikařit. Jsem přesvědčený, že se dostaneme na vítěznou vlnu a budeme tabulkou stoupat výš.

V pátek vyrazíte do Chomutova. Věříš, že se vám zde podaří dosavadní smůlu protrhnout?
Podle mě to hlavně musíme brát zkrátka jako další zápas. Neměli bychom se zbytečně svazovat tím, že teď už konečně musíme vyhrát. To by nám nijak nepomohlo. Věřím, že konečně ukážeme svou sílu a vyhrajeme.