Nepříznivým okolnostem musíme čelit, ne jim podléhat

Bílí Tygři za sebou mají jeden z nejhorších vstupů do extraligy ve své historii. První čtvrtina soutěže se tak trenéru Jiřímu Kalousovi nehodnotila lehce, přesto se snažil přiblížit fanouškům příčiny současného postavení mužstva v tabulce.

Mužstvo je nyní ve velmi složité situaci a já bych našim příznivcům rád vysvětlil určité okolnosti, které napomohly k současnému umístění. Zdůrazňuji, že nejde o výmluvy, ale o krátké a stručné konstatování.

Jaké jsou tedy největší příčiny dosavadních špatných výkonů?

1. Vstup do soutěže – po dvou úvodních porážkách se nám povedlo 5 x v řadě bodovat a tým se začal dostávat do slušné herní formy. Drželi jsme se v kontaktu se všemi týmy v tabulce. Trable se objevily před utkáním v Třinci, kdy na odjezd k zápasu dorazil Tero Leinonen s teplotou a zcela zesláblý. Absolvoval vyšetření a byl okamžitě na týden hospitalizován v nemocnici. Tímto dnem začala v našem týmu úřadovat střevní viróza, která trvala zhruba 10 dní a během které se hráči potýkali s teplotami a průjmy.

Rozpadla se nám zcela základní sestava, průběžně se střídali hráči zdraví a nemocní. K tomu je nutné připočíst zranění Honzů Plodka a Holuba, Zdeňka Ondřeje a Pavla Kašpaříka. Nesmíme zapomenout na Tomáše Haranta, který nám chybí již od zápasů ve Švýcarsku.

2. Série proher – během období virózy a zranění jsme pětkrát za sebou prohráli. Troufám si ale tvrdit, že z těchto pěti zápasů jsme si měli odnést šest až devět bodů. Nepovedlo se to z několika důvodů, přičemž tím nejvážnějším byly zmíněné desetidenní problémy Tero Leinonena.

 

 

trenér Jiří Kalous

 

 

Bohužel druhý brankář Michal Fikrt se nepotýkal v období Terových zdravotních problémů s dobrou formou. Michal je velmi dobrý brankář, ale neměl herní pohodu a inkasoval až příliš mnoho branek na to, kolik jsme soupeři dovolili v dobře rozehraných utkáních šancí. Bohužel to dokazuje i koeficient úspěšnosti v těchto čtyřech utkáních, Michal měl 81,7%, což není „optimální“.

3. Herní disciplína nebo lze také říci netrpělivost. Během této neúspěšné série, jsme měli čtyři utkání z pěti dobře rozehraná. Ani jednou jsme po první třetině neprohrávali – dvakrát jsme remizovali a dvakrát o branku vedli. Herní projev týmu byl velmi zodpovědný, většinou jsme měli více ze hry než náš soupeř. Naopak druhé třetiny nám absolutně nevyšly. Pod dojmem toho, že hráli první dvacetiminutovku dobře, si hráči najednou dovolili věci, kterými ustoupili ze zadané taktiky a pohřbili naší šanci na úspěch.

Riskantním řešením herních situací, na které si v první třetině netroufli, chtěli rozhodnout utkání v náš prospěch (to je ta zmíněná netrpělivost). Najednou se však vytratila odpovědnost z první třetiny, se kterou „slavil“ tým úspěch. Dá se tak říci, že o všech prohraných utkáních rozhodla druhá třetina a výše popsaný jev.

4. Kolísavost ve výkonech (psychická odolnost týmu). Nejhorší zápas sezóny jsme sehráli v Brně. Na tým tam sedla tzv. psychická deka ze čtyř prohraných utkání v řadě a náš výkon byl velmi špatný. Napravili jsme to v utkání s Českými Budějovicemi, kde jsme dokázali po celou dobu utkání dodržovat zvolenou taktiku. Odehráli jsme dobré utkání, byli jsme takticky zodpovědní po celých 60 minut utkání, žádná inkasovaná branka... V zápase jsme měli dobrý pocit i z herního projevu, o to více nás potom zarazil následný propadák proti Mladé Boleslavi. V něm tým čekal vítězství, ale opět se přesvědčil, že bez dodržení pokynů nemůže být úspěšný.

Souhrn těchto čtyř skutečností bohužel negativně ovlivnil bodový zisk v úvodu soutěže, se kterým jsem jako trenér velice nespokojený a jsem za něj odpovědný.

Nespokojený nejste ovšem pouze Vy, ale i liberečtí

 

 

Tygří kotel neměl letos příliš důvodů k radosti.

 

 

Ano, věřím. Proč? Co je nesmírně důležité, je atmosféra v kabině, která je zdravá. Je bojovná, akční, pozitivní. Kluci se v této nelehké situaci semkli, včetně celého realizačního týmu, a to nám dává šanci se z toho vyhrabat. Je vidět jejich maximální pracovní nasazení v tréninku.

Ale jde o to přenést natrénované věci do utkání, ať už jsou to herně taktické věci či obrovské nasazení. V tom vidím právě teď náš největší dluh či nedostatek. Přesvědčili jsme se, že pokud se tyto věci dodržují, můžeme uspět. Rád také vidím, že mančaft se dává postupně zdravotně do pořádku.

Tým je v tomto roce jiný a my musíme udělat mnohem více pro to, aby se vrátily úspěšné sezóny.

Je něco, co byste chtěl fanouškům vzkázat?

Chci jim poděkovat za to, že i přes potíže, se kterými se potýkáme, nadále stojí za týmem. Doufám, že budou nadále vytvářet pozitivní a dobrou atmosférou v hledišti a pomohou nám a hlavně hráčům k daleko odpovědnějším a důraznějším výkonům, které povedou k vítězství.

Děkuji za rozhovor.