Oni se musí klepat, říká Lukáš Zíb
L i b e r e c – Bílí Tygři vyhráli za masivní podpory svých fanoušků 3:2 a stejným poměrem vedou i celou sérii. Poslední zápas ale rozhodně nebyl jednoduchý. Třinecký brankář Roman Čechmánek se po dlouhou dobu zdál být nepřekonatelný, donutil Tygry zasloužit si každý gól. Velkou mírou mu v tom pomáhali i spoluhráči, kteří projevili velkou ochotu, když se vrhali proti střelám. Nakonec jim ale ani to nepomohlo, v předposlední minutě třetí třetiny totiž vyrovnal Lukáš Zíb a v prodloužení rozhodl o výhře Tygrů kapitán Stanislav Procházka.
Liberečtí útočníci se dlouho nemohli vypořádat se skvěle chytajícím Čechmánkem, který se až do čtyřicáté minuty jevil jako nepropustná zeď a držel těsné vedení Třineckých. Po Pletkově vyrovnávacím gólu se naplno spustila úporná bitva, která trvala až do samého konce zápasu. Všichni už očekávali další prodloužení, když v 58.minutě skóroval třinecký Korhoň a pohled na světelnou tabuli byl v tu chvíli naprosto zničující. Tygrům se ale podařilo něco nevídaného, když hned několik vteřin poté vyrovnal Lukáš Zíb. “Za téhle situace asi dvě minuty před koncem, vyrovnat hned v následujícím střídání, to mančaftu pomůže. Ohromně ho to nakopne a nakonec to bylo i vidět, že v prodloužení jsme měli na víc a myslím, že jsme vyhráli zaslouženě,“ svěřil se šťastný střelec po utkání. Snad jim v tom pomohl i oddechový čas, který si Třinečtí po svém gólu vyžádali, „Možná, že pomohl. Protože hráči mají více času si to srovnat v hlavách. Snažili jsme se vyhecovat. Já jsem si říkal, že musím zajet trošku dopředu a snad se ke mně puk nějak dostane. Jen jsem si v tu chvíli říkal, že hlavně musím vystřelit po ledě nebo těsně nad ledem, protože Čechmánek hodně stojí, a povedlo se to.“Lukáš Zíb rozhodně nemá snadnou pozici, jeho tvrdé střely od modré jsou již téměř legendární a dobře to vědí i třinečtí obránci. "Začalo to po první sérii. Více se na mě zaměřili, blokovali mi hodně střel a hodně mě hlídali. Na druhou stranu, já se s tím musím vyrovnat a otevírá se tu prostor pro spoluhráče. Jde o to, jenom se tomu přizpůsobit.“ A přizpůsobuje se opravdu rychle. Zdá se, že ani s obojkem, který mu Třinečtí nasazují, se nedá udržet a nadále si připisuje další body do tabulky střelců.
V liberecké kabině teď panuje veselí. Pryč jsou ty doby, kdy každý vzpomínal na loňské play-off. ”My se k minulé sezóně nevracíme, je to za námi. Určitě tady nějaké paralely jsou, ale myslím si, že kromě jednoho zápasu v Třinci jsme prokazovali, že jsme vůdčí tým. Třinec jsme přestříleli a oni můžou vděčit Čechmánkovi za to, že ty zápasy jsou takto těsné, a že se to takto táhne. Navíc Třinec - to je obrovská obětavost, je to vidět, když padají do střel a snaží se nás odtlačit od Čechmánka, aby na všechny puky viděl. A on je natolik dobrý a natolik zkušený, že si s tím dokáže poradit. Je to hrozně náročné. Ty zápasy jsou ve velkém tempu, když vidíte kolik my máme šancí a nedokážeme je proměnit, tak to malinko svazuje. Přichází na nás nervozita, je vidět, že se s tím pereme, ale hokejově jsme lepší a zvládnout to prostě musíme.“
Příští zápas se má Třinec na co těšit. Tygři teď mohou hrát naprosto bez obav a v případě potřeby se ještě mohou vrátit domů pod Ještěd. “Je to pro nás velký psychologický skok, protože zbývá udělat poslední krok. Naopak Třinci je jasné, že série už může skončit. Oni se musí klepat, my se můžeme ještě vrátit k nám, do domácího prostředí, ale chceme to rozhodnout už v Třinci.“ Obrovský dík patří domácím fanouškům, kteří zaplnili celou Tipsport arenu a slyšet je bylo snad až do Třince. ”My to oceňujeme hrozně moc, fanouškům strašně děkujeme za tu podporu. Hrozně mě překvapilo, kolik fanoušků přijelo do Třince a zůstalo tam s námi na oba zápasy. Já bych jim za to chtěl hrozně poděkovat, hrajeme to pro ně.“
Lukáši, přejeme hodně sil do dalších zápasů!
