Tygři se radují z vítězství
L i b e r e c - Fanoušci dnes byli svědky oboustranně vyrovnaného zápasu. Zlom nastal v poslední třetině, kdy Tygři nabrali síly a bojovali s vervou sobě vlastní. Správným příkladem jim šel samotný kapitán Stanislav Procházka, který se v prodloužení podepsal pod rozhodující branku.
První třetina
Úvodní slovo zápasu dostala potyčka mezi Podkonickým a Výtiskem za třineckou brankou, kterou si oba hráči vysloužili dvouminutové zahřívání trestné lavičky. Třinečtí hráli hned v počátku v dvojnásobném oslabení, čehož chtěli Tygři náležitě využít a uzamkli hosty v jejich obranném pásmu. Skórovat se, ale domácím přesto nepodařilo.
Běžela šestá minuta zápasu, když první branku do liberecké sítě vstřelil po neomylné přihrávce Skořepy Jan Výtisk. Kapitán Tygrů Stanislav Procházka jako odpověď razantně odpálil puk, ten se však odrazil od Čechmánkových betonů. Se stejnou touhou zvrátit dosavadní průběh zápasu ho následoval Václav Kočí, když poslal puk od modré. Avšak vždy připravený Čechmánek pohotově zaklekl a opět vyrazil betonem. Diváci byli svědky několika vyložených gólových šancí domácích před ocelářským hnízdem. Ovšem jejich přání v podobě vyrovnání se během první třetiny nenaplnilo.
Druhá třetina
První minuty bezpochyby patřily Ocelářům, kteří se usadili před libereckou brankou a několika střelami prověřili Hniličkovu ostražitost. Tu samou snahu předvedl i několik minut na to Tomáš Frolo, bystrý zásah hole Milana Hniličky, ale jeho úmysl zmařil. V pětadvacáté minutě při hře čtyři na čtyři dostal po rozehrávce v třineckém pásmu příležitost Lukáš Zíb, ale neúnavní třinečtí obránci jím vyslaný kotouč zastavili vlastními těly. Zíb se však odmítal vzdát a v přímém souboji s Romanem Čechmánkem poslal puk správným směrem, ten však nenašel vytouženou skulinku mezi Čechmánkovými betony.
Atmosféra na ledě byla velmi vypjatá, což se projevovalo častými potyčkami mezi hráči zejména na území obranného pásma Ocelářů. Skvělou příležitost dostal Valdemar Jiruš, když proklouzl třineckým obráncům a ocitl se v těsné blízkosti branky hostů, puk se však odrazil od tyčky. Domácí hráli v dvojnásobném oslabení poté co na trestnou lavici zavítal Lukáš Pabiška doprovázený o pár vteřin později Lukášem Zíbem. Milan Hnilička v této souvislosti předvedl svoji neohroženost, protože se mu za zmíněného stavu pět na tři povedlo libereckou síť uchránit před střeleckými nájezdy hostů. Druhou třetinu měli Tygři ve svých tlapách, kdy se víc soustředili na útok, kýžené ovoce to ovšem nepřineslo.
Třetí třetina
Tygři se vrátili z kabin vysloveně plni odhodlání a bojovné nálady. Naplnění těchto pojmů dokázali hned v třiačtyřicáté minutě, kdy po přesné přihrávce Valdemara Jiruše zasadil kotouč do třineckého hnízda Václav Pletka. Domácí neslevili nic ve svých snahách a dali tím Romanu Čechmánkovi možnost názorné ukázky brankářského umění.
V padesáté minutě hra nabrala ohromný spád, střelecké šance se na obou stranách střídaly v takřka pravidelných intervalech. S úderem dvaapadesáté minuty se liberecké šelmy usadily v pásmu domácích a rozjely svou tygří hru s obranou Ocelářů. Přání fanoušků, kteří volali po dalším gólu, však prozatím nesplnily. V sedmapadesáté minutě museli domácí čelit přesilovce po vyloučení Václava Kočího. Následkem byl puk v síti domácích, který padl v osmapadesáté minutě. Jako autor této branky se zapsal Lubomír Korhoň, kterému k tomu pomohl skvělou přihrávkou Jiří Polanský. Třinečtí se radovali jen několik vteřin, poněvadž jejich nadšení v zápětí utlumil Lukáš Zíb, který za přispění Tomáše Klimenty, vyrovnal.
Prodloužení
Prodloužení se rozehrálo ve jménu tygří odhodlanosti. Hráči se znakem bílého tygra na prsou se ujali vlády nad pukem. Romanu Čechmánkovi tím nedopřáli ani vteřinku oddechu. Liberečtí odmítali si Oceláři připustit do svého pásma a bránili s razancí sobě vlastní. V symbolické šestašedesáté minutě našel Lukáš Pabiška volného kapitána domácích Stanislava Procházku a ten s přesností a jistotou poslal puk do třinecké sítě.
Ohlasy trenérů
Josef Paleček (Liberec): "Byl to celý zápas proti zdi, proti kvalitní obraně, kterou tady Třinec praktikuje ve všech zápasech. Bylo otázkou, zda se proti ní prosadíme. Hráči musí být trpěliví, nesmí to vzdávat, a to si myslím, že jsme dnes předvedli. Tlak jsme měli ohromný, měli jsme velkou převahu, ale v předbrankovém prostoru kraloval soupeř. Díky enormní snaze se nám povedlo vyrovnat na 2:2, a to se projevilo i v prodloužení."Jan Daneček starší (Třinec): "Celá série je strašně náročná na fyzickou kondici pro všechny hráče. My jsme začali z hluboké defenzivy a jen jsme čekali, zda udeříme v nějaké přesilovce. To se nám nakonec podařilo a hned z první jsme dali gól. Soupeře se nám pak dařilo držet a nepustit do velké ofenzivy. Domácí vyrovnali, měli herní převahu, ale my jsme pořád měli dobře sešikované obranné valy. Na konci se nám podařilo dát soupeři ránu do týla, ale domácí se z toho dovedli otřepat a v závěru vyvinuli tak obrovský tlak, že jsme to neustáli a inkasovali. V prodloužení to je vždy vabank."