Pavel Kašpařík je pod Ještědem spokojen

Třiadvacetiletý útočník Bílých Tygrů Pavel Kašpařík zavítal do šelmí smečky z mistrovské Sparty. Na místě centra druhého libereckého útoku utvořil údernou dvojici s dalším z kádru loňského mistra Václavem Novákem. Hokejové angažmá ve městě pod Ještědem oběma evidentně prospělo. O jeho budoucnosti se však bude rozhodovat nejen na ledě, ale i od stolu - jeho osud mají v rukou kluboví manažeři. Kam jej nakonec "osud" zavane, a nejen na to, jsme se zeptali nejvyššího z útočníků liberecké kabiny.

Jak to vypadá s vaším návratem do Sparty?
Abych řekl pravdu, tak vůbec nevím, jak to se mnou bude vypadat. Nedokážu si představit, jestli se vrátím do Prahy nebo ne. Jsem tu spokojen, to je asi vše, co k tomu dokážu teď říci. Více či méně to také záleží na někom jiném a samozřejmě v neposlední řadě na spokojenosti s mými výkony.

Na jak dlouho máte smlouvu ve Spartě?
Smlouva je ještě platná na rok, takže opravdu netuším jak to v létě dopadne.

Jak na vás zapůsobilo liberecké angažmá? Ne každý hokejista je spokojen s vytrejdováním...
Liberec mi po hokejové stránce velmi pomohl. Já jsem se docela těšil na změnu a přiznám se, že jsem chtěl odejít. Ve Spartě jsem nedostával tolik příležitostí. To se o Liberci říci nedá, herně mi to určitě prospělo.

Kdyby jste si ale vy sám mohl vybrat a rozhodnout se co dál… Přeci jen v Liberci jste ožil, pomalu stoupáte klubovým žebříčkem produktivity, nebyla by volba pro Liberec tou správnou?
Pokud by vedení v Liberci a hlavně pak trenéři o mě projevovali nadále zájem, samozřejmě bych se tomu nebránil a zůstal bych tu rád. Jsem tu spokojen, je tu dobrá parta a i když se nám občas nedaří. Na první sezónu v nejvyšší soutěži to je ale určitě dobré vystoupení. Ve Spartě je to hodně těžké. Pokud člověk nemá jméno a není reprezentant současný nebo alespoň bývalý, tak je to opravdu velmi složité se tam prosadit.

Poprvé jste nedávno nastoupil proti Spartě, kde máte spoustu přátel. Dokonce jste otevřel skóre tohoto utkání, ze kterého jste nakonec po velmi dobrém výkonu odešli poraženi až v prodloužení. Cítil jste nějaké zvláštní zadostiučiní?
To ne, o tom nemůže být ani slovo. Určitě to je však něco jiného, než když hrajete třeba proti Litvínovu. Ve Spartě znám většinu mančaftu. I když po těch nedávných změnách to už také není tak úplně pravda. Ale když jsem odcházel a my tam hráli po vánoční pauze, tak tam spousta kamarádů byla. Je to určitě zvláštní pocit. Já jsem rád, že jsme je takhle potrápili a odehráli tam výborné utkání a jen doufám, že jim znepříjemníme i utkání u nás v Liberci.

Když se tu tak bavíme o Spartě, co říkáte tématu posledních dnů, tématu Richard Žemlička?
Nevím o těch krocích, jež vedli vedení k tomuto trejdu. Samozřejmě, že jsem to registroval jako každý, kdo se kolem hokeje pohybuje. Nejsem však kompetentní tuto změnu hodnotit. Každopádně za mého působení ve Spartě, kde jsem odehrál dvě play-off, to byla klíčová postava týmu. Mohu jen říci, že Ríša je pro nadstavbu vynikající hráč a je velmi důležité jej mít v týmu. Nejen postavením na ledě ale i v kabině je to velká persóna. Nejsem zcela přesvědčen, že to byl ze strany Sparty dobrý tah, když se ho vlastně zbavili těsně před vrcholem celé sezóny play-off. Samozřejmě je to věc vedení a to má právo připravit si tým pro vrchol roku, jak chce.

Ve Spartě už moc "srdcařů" není. Nemůže to týmu nakonec ublížit?
To není jen otázka Sparty. Dnes se již opravdu otázka klubizmu moc nenosí. V každém týmu je pár hráčů odchovanců, kteří prošli klubem od žáčků až po dospělé, ale jinak se tým vždy doplňuje z jiných zdrojů. Takový je hokejový život a kdo má peníze, může si vybrat to, co je na trhu volné, aniž by se přitom ohlížel zpět. Richard je výborný hráč a myslím si, že letos bude Sparta svého kapitána na ledě i v kabině postrádat. Jak se s tím nakonec vyrovná, na to si budeme muset počkat.

Právě krok vedení se zdá být poněkud zcela odlišným, např. praktik zámořské NHL, kde se právě na sklonku kariéry většinou hráči vytrejdují do lepších týmů, s šancí na vítězství ve Stanley Cupu. Dokážete si představit, co Richard zažívá?
Určitě to pro něj nemůže být lehké, ve Spartě prožil de facto celý svůj hokejový život. Není to jednoduché, to jsme všichni mohli vidět na jeho bezprostředních reakcích i podle článků v novinách. Proč se tak stalo to se asi nikdy nedovíme, o tom se dá pouze spekulovat. Vedení se tak rozhodlo a mělo pro to zřejmě určité důvody.

V libereckém týmu nastupujete po boku dalšího z bývalých Sparťanů. Jak vám svědčí spolupráce v útoku s Václavem Novákem?
S Vencou se znám již z mého působení ve Spartě, což jsou asi tři roky. Je to velký bojovník, pravý srdcař a s takovým hráčem se vám vždy hraje dobře.

Jak se projevilo jeho zranění na hře vašeho útoku, resp. celého týmu?
V kabině to bylo hodně znát a na hře naší pětky samozřejmě také. Je to výborný hokejista a každá absence takového hráče musí být znát. Styl hokeje, který praktikuje, mi velmi vyhovuje a myslím, že se nám spolu zatím docela daří, tak jen doufám, že spokojenost je na obou stranách.

Doma body často rozdáváte svým soupeřům, naopak venku se chováte jako opravdová šelma, čím si vysvětlujete tento rozdíl?
Nám se hraje venku dobře. Asi je to dáno tím, že hrajeme fyzicky náročný hokej, založený na poctivém bránění. V důsledku toho se nám hraje lépe na hřištích soupeřů. Doma, když k nám přijede soupeř většinou s taktikou, kterou my praktikujeme venku, pak je to pro nás velmi těžké hru otevřít a začít tvořit. Naposledy se nám to podařilo se Vsetínem, ale před tím to bylo takové nemastné neslané. Asi ještě nejsme natolik vyspělý tým, abychom doma dokázali soupeře přehrát rozdílem třídy, to by nám v některých fázích sezóny určitě bývalo pomohlo.

V řadě utkání jste odešli z ledu poraženi o jediný gól, v čem je hlavní příčina těchto nezdarů?
Je to určitě o těch zkušenostech, jak jsem již zmínil. Zápasy, které dnes prohráváme o gól ať již v normální hrací době nebo prodloužení, bychom postupem času měli dokázat vyhrát. Za rok dva bychom tato utkání měli zvládnout. Vše souvisí se vším, někdy je to také otázkou štěstí, které nám občas chybělo.

Liberec má poměrně mladý tým, který v loňské sezóně ještě brázdil první ligou. Není potřeba jej trochu "ostaršit" některým z ostřílených borců? Podobným typem jako je např. současný kapitán Michal Straka?
Já myslím, že tohle není otázka ani tak pro mě, ale spíše na vedení. Domnívám se, že letos to bylo celkem dobře skloubené, jak staří tak ti mladší utvořili poměrně kompaktní celek. Jak to bude dál, to musí vyhodnotit management.

Tým se teď utkal v přímém souboji o play-off s řadou adeptů na nejlepší osmičku. Čím si vysvětlujete, že jste konfrontaci ustáli? Proč se tak nedařilo dříve?
Hrajeme teď uvolněný hokej, doma se snažíme vyhrávat, což se nám před tím moc nedařilo. Soustředíme se pouze na sebe a nejsme pod takovým tlakem jako týmy před námi, které mají k osmičce přeci jen blíže. Publikum si občas na nás i zapískalo, což ke sportu patří a my se chceme teď soustředit jen na dobrý hokej. Závěr chceme odehrát bez nějakých nervů a rádi bychom potěšili libereckého diváka. Chtěli bychom jim to trochu vrátit, za to jak nás po celou sezónu dokázali povzbuzovat. Určitě bychom je na ten závěr rádi pozvali do hlediště a nabídli jim kvalitní hokej. V posledních zápasech proti Vsetínu i Slavii to byla z našeho pohledu docela vydařená utkání a myslím si, že se divák rozhodně nenudil a nemusel litovat, že na nás přišel.

Znamená to tedy, že jste již myšlenku play-off nenávratně opustili?
Ne to určitě ne, ale my se teď soustředíme na každý jednotlivý zápas. Ten chceme vyhrát, ale počítat body, kolik jich chybí či bude potřeba, to by byla chyba, která by nám jen více svazovala ruce. Jak říkám půjdeme zápas od zápasu a uvidíme, jak se to bude vyvíjet a co se s tím dá dělat. Myslím si, že všem ještě hodně zamotáme hlavu. Všem, kdo bojují o osmičku, to hodně znepříjemníme. O to nám taky trošku jde, oni budou nervózní a nakonec to, že my jsme až za nimi a de facto ten poslední v řadě, by mohlo být naší výhodou. Určitě nás nikdo nemůže odepisovat.

Odchází dva hráči základní sestavy Čakajík s Kropáčem, oba reprezentanti. Jak se jejich odchod projeví na vaší hře? Přeci jen nemáte tak široký kádr a odchod dvou klíčových hráčů se projeví na každém týmu…
Každý odchod je citelná ztráta. O to víc se musíme všichni snažit je nahradit a přistupovat k zápasům daleko zodpovědněji. Musíme všichni lépe bránit, bojovat a hrát ještě více srdcem, abychom je alespoň trošku nahradili. Play-off není daleko, ale není také blízko, uvidíme po pátečním utkání, třeba bude nakonec vše jinak… V tuto chvíli opravdu nezáleží pouze na nás. Týmy okolo osmého fleku se budou snažit alespoň o bod v každém utkání. A my nedoháníme jeden tým, ale hned smečku před sebou a to je trošku o něčem jiném. Může se stát, že vyhoří, ale dohánět tři čtyři týmy, to je opravdu dost těžké. Vedení určitě již přemýšlí o příští sezoně, o týmu na příští rok a v době, kdy liberečtí junioři jsou na špici své soutěže, bylo by určitě chybou jim nedat šanci vyzkoušet si extraligu. Kdy jindy jim dát příležitost, když ne teď? Havířov je v baráži a my máme relativní klid, proč je tedy nezabudovávat do týmu právě v této době?

Vypadá to, že týmy v bezprostřední blízkosti postupové "jistoty" se v poslední době dost trápí, nervozita je patrná v každém utkání…
Určitě to je pro nás výhoda, každý zápas přináší obrovský nápor na psychiku hráčů a tlak, že musí, jim svazuje ruce. Je vidět, že se týmům nad námi nehraje tak dobře jako na začátku či v průběhu sezóny. A s přibývajícími dny to je stále těžší. My jsme daleko uvolněnější a chceme vyhrát pro potěchu nás a hlavně fanoušků. Myslím, že to je i vidět. Tohle je v současnosti naše zbraň, určitě se lépe útočí ze zadních pozic, než když musíte obhajovat pozice na kterých se ten tým právě vyskytuje.

Kdo si nakonec podle vás "vytáhne"toho pověstného Černého Petra?
V posledním kole tu přivítáme Plzeň a při souhře štěstí, které bude doufejme na naší straně, bychom to mohly být právě my, kdo se nakonec do play-off probojuje. Věřím, že nakonec postoupí právě Liberec z osmého místa. Karlovy Vary, Znojmo, Budějovice i Plzeň to ještě budou mít velmi těžké, aby se tam dostaly.

Jak na vás působí liberecké publikum?
Publikum tady a na Spartě se nedá srovnávat. Je to způsobeno i oběma halami. V Praze je T-mobile aréna, která je hodně roztažená do šířky a publikum si v ní připadá spíše jako na koncertě. Lidi tam spíš chodí jako do divadla. Pobavit se, občas si zakřičet nedaří-li se. Tady je to menší město, lidi co přijdou stojí a fandí nám.

Co vy a play-off? V případě, že by se Liberec mezi elitní osmičku neprobojoval, nechtěl by jste se také poprat třeba o ligový titul v některém z extraligových týmů?
Play-off je každoročním cílem všech hokejistů, proto se hokej hraje, proto se celou sezónu trénuje. Je to zcela odlišná soutěž, začínáte s čistým papírem, co jste do teď dokázali nemá žádnou cenu, když to nedokážete obhájit v play-off. Já bych si ho strašně rád zahrál, ale ze všeho nejraději tady v Liberci. Byla by škoda, kdyby se nám to nepodařilo, ale jak jsem již řekl, není to jen v naší moci. Teď se musíme spoléhat, že týmy před námi poztrácejí body i s tou silnou čtyřkou, která by již mohla být relativně v klidu…

Poslední otázka. Viděl jsem vás, že si často po trénincích přidáváte jak co se týká strečinku tak i posilování… Znamená to, že vám příprava s týmem nestačí?
To rozhodně ne, je to zcela individuální, každý hráč má svůj rituál, každý potřebuje něco jiného. Jestli někomu vyhovuje jít hned domů nebo se protáhne, to záleží na individualitě. Tu vnitřní pohodu si každý dělá sám. V Liberci se trénuje kvalitně a více třeba než ve Spartě, s přípravou týmu to nemá co do činění, jde jen o zvyk, který mě takhle vyhovuje.