Píšťalku místo hokejky? S bráchou bych neměnil, říká David Kajínek
Už přes dva měsíce je na marodce Bílých Tygrů obránce David Kajínek. Nyní se bek Liberce pozvolna dává dopořádku a pomalu se chystá na návrat na ledovou plochu. „Myslel jsem si, že regenerace půjde rychleji. Chtěl jsem být už v únoru na ledě, ale bohužel,“ očekával odchovanec Severočechů
Davide, Ty jsi dlouhodobě zraněný. Jak se Ti na to kouká z tribuny?Je těžké se na to koukat jen z tribuny, když nemůžu hrát. Noha je už ale lepší a už trénuji na suchu. Na led to ale ještě není stoprocentní.
Dvě zranění v jednom. Jak se Ti to stalo?
Já ani pořádně nevím. Měl jsem otřes mozku a probral jsem se pořádně až na ošetřovně. Srazil jsem se z Honzou Výtiskem. Byla to nepřehledná situace a hold jsem to takhle odnesl. Otřes mozku a koleno při jednom střetu.
Do těch chodí asi každý naplno. Občas se to stane, že se člověk takhle smolně a blbě zraní ráno při rozbruslení.
Mrzí to o to víc, že ses už zapracoval do sestavy?
Určitě. Každý chce hrát. Mrzí mě to o to víc, že jsem začínal v Benátkách a trenéři si mě pak vytáhli nahoru. Pokusím se zase příští rok zabojovat.
Myslíš, že už tenhle rok nenastoupíš?
Já doufám, že ano. Uvidíme, co mi zdravotní stav dovolí.
Tohle je už Tvé druhé vážné zranění.
Před třemi roky jsem měl zranění ramene, které bylo urvané. Takový je hokej.
Jak se pokaždé škrábe takhle zpět z dlouhodobých zranění?
Je to dost deprimující, když člověk kouká na kluky, jak hrají a sám nastoupit nemůže. Myslel jsem si, že regenerace půjde rychleji. Chtěl jsem být už v únoru na ledě, ale bohužel.
Liberci se v prosinci nedařilo, ale dokázal se vymanit z krize a hraje dál o play-off.
Je to super, že se klukům začalo zase dařit. Každý tým si vybere slabší chvíli. Nemůže se pořád vyhrávat a je dobře, že kluci to nastartovali teď před play-off. Doufám, že jim forma vydrží co nejdéle a snad se dokážu i já zapojit.
Kolikátá pozice je z Tvého pohledu reálná?
Já věřím, že kluci zaberou a jsou schopni poposkočit ještě výš. Soupeři jsou teď přijatelní a hratelní. Jde také o výhodu domácího prostředí v prvním kole, i když to nemusí být vždy výhoda. Většinou to ale tak bývá, že ten, kdo hraje doma, se může na sérii lépe připravit. Doufejme, že doma začneme my.
Co říkáš z pozice beka na Marka Trončinského, který vede kanadské bodování obránců extraligy?
Méďovi (Petru Nedvědovi) s Markem to spolu svědčí a chodí spolu hodně na přesilové hry. Je dobře, že Mára a Péťa vedou bodování. Vycházejí jim kombinace a díky tomu se daří i celému týmu. Pokud vám jdou přesilové hry, tak se vyhrává.
Tvůj bratr je rozhodčí. Neříkal sis někdy, že bys raděj vyměnil hokejku za píšťalku? Třeba by se Ti takové zranění nestalo?
Brácha je sice rozhodčí, ale i jemu se může stát něco na ledě. Teď si rozhodčí při reprezentační přestávce v jedno zápase zlomil nohu. Brácha je taky pořád otlučený, protože oni nemají takovou výstroj, jako máme my. Občas má taky nějaké zranění, ale je pravda, že to není tak časté jako u nás. Rozhodně mu není co závidět. Někdy schytá pukem pod koleno, takže je to taky taková řehole.
Davide, děkuji za rozhovor a přeji brzký návrat na led.