Přechod do Liberce byl pro mě krok vpřed, říká Vít Jonák
V létě loňského roku přišel posílit liberecké Bílé Tygry z Plzně. Má sehráno několik zápasů v mládežnických reprezentacích a po uplynulé sezóně si mohl připočíst několik startů v nejvyšší a druhé nejvyšší české hokejové soutěži. Řeč je o zanedlouho dvacetiletém plzeňském odchovanci Vítu Jonákovi. Ten by nyní měl poprvé od samého začátku sezóny působit v seniorském hokeji – v prvoligových Benátkách nad Jizerou.
Když se ohlédneš zpátky, myslíš si, že ti změna juniorského dresu prospěla?
Pro mě to byl rozhodně krok vpřed. Zatím si nemohu na nic stěžovat. V juniorech byla výborná parta, dobré zázemí, od trenérů jsem dostával maximum prostoru na ledě. Během sezóny jsem okusil i extraligu mužů, s čímž jsem ani nepočítal. Na konci jsem si zahrál předkolo play-off první ligy.
Jak už jsi nakousl, v závěru sezóny jsi působil v prvoligových Benátkách nad Jizerou. Dá se porovnat druhá nejvyšší seniorská soutěž s nejvyšší juniorskou?
Tyto soutěže jsou diametrálně odlišné. Extraliga juniorů mi přijde rychlejší bez přílišné taktické svázanosti. V první lize hraje spousta zkušených hráčů, člověk musí často lépe předvídat. V osobních soubojích je to silově náročnější.
Zahrál sis všech pět zápasů v předkole první ligy, kde Benátky nestačily na Znojmo. Co myslíš, že bylo kamenem úrazu toho, že se Benátkám nepodařilo přes Jihomoravany přejít?
Všechny zápasy pro mě byly ohromnou zkušeností. Měly zcela jiný náboj než prvoligová klání v základní části. Řekl bych, že rozhodl druhý domácí zápas, který se nám zrovna nevyvedl. Závěrečný pátý zápas ve Znojmě byl plně v domácí režii.
Letos se připravuješ s prvoligovým benáteckým týmem. Jak je u tebe letní příprava oblíbená?
Spíš neoblíbená (smích). Vzhledem k tomu, že jsem v poslední době prodělal operaci obou ramen, tak jsem s týmem zatím neodtrénoval ani jeden trénink.
O samotné přípravě jsi měl ale jistě dostatek informací. V čem si myslíš, že je jiná než ta v juniorském týmu? Na co je více kladen důraz?
Co vím od kluků, tak je náročnější. Hodně mě též překvapila délka tréninků. Nejvíc se jezdilo na kolech.
Právě na cyklistiku bylo z velké části zaměřeno soustředění, které se letos opět konalo ve Špindlerově Mlýně. Pro rekonvalescenci po operacích ses ho nemohl zúčastnit. Přesto, jaký máš vztah k cyklistice?
Na kole moc nejezdím. Spíš jen doma po vesnici (smích).
V novém prvoligovém ročníku čekají na Benátky v úvodních zápasech dva favorité celé soutěže. Po utkání na chomutovském ledě přivítáme Ústí nad Labem. Myslíš si, že tento těžký los na začátek je spíš výhodou nebo nevýhodou?
Myslím si, že je to celkem jedno. Musíme se s nimi utkat tak i tak.
Nyní je však doba dovolených, chystáš se někam k moři anebo třeba na hory?
Nikam se nechystám, musím dohnat kondici, takže teď trénuji individuálně doma v Plzni.
Pocházíš z hokejové rodiny, hokej hrál tvůj bratr, ale zejména otec, který v extralize odehrál několik set zápasů za Plzeň a Vítkovice. Sleduje tvůj táta zápasy, ve kterých hraješ? Jezdí tě povzbuzovat do hlediště?
Sleduje je většinou na internetu a po zápase mi volá, jak to vypadalo. Nemá čas za mnou jezdit, protože se věnuje trenérské činnosti.
Děkuji za rozhovor.
