Příprava očima nováčků Hracha a Vantucha

Oba mají jedno společné - absolvují první přípravu s "A" týmem a rvou se o své místo "na slunci". Řeč je o útočníku Lukáši Vantuchovi a obránci Petru Hrachovi. Vantuch hrál poslední dva roky v zámoří, Hrach se k "A" týmu přesunul z juniorského výběru Bílých Tygrů.

Lukáš Vantuch - Bílí Tygři byli mojí prioritou

Již v loňském roce jsem s áčkem trénoval určitou část přípravy, a tak jsem letos již věděl do čeho jdu. Trenéra Čermáka znám již tři roky, vím tedy, jaké má tréninkové dávky. Je to hodně náročné, ale snažím se to zvládnout co nejlépe. Vím, že je potřeba mít kvalitní letní přípravu, protože z ní pak žijeme celou sezónu.

Slovíčko poprvé zazní i v další otázce. Poprvé jsi zažil obávané soustředění v Tatrách…

Tatry byly zlom letošní letní přípravy. Hodně jsme tam natrénovali, ale bylo to prospěšné po všech stránkách. Měli jsme kvalitní zázemí, od jídla po sportoviště to bylo naprosto vyhovující.

Bylo dobře, že jsme měli po prvním týdnu na Štrbském Plese volnější víkend, protože jsme měli šanci nabrat síly na další týden. Po návratu do Liberce jsme dostali čtyři dny volna. Teď nás čekají ještě tři týdny a pak nastoupíme na dovolenou.

Poslední dva roky jsi hrál v zámoří. Jak se udál tvůj příchod do Liberce?

Hrál jsem za Liberec v dorostu i juniorech. I poté, co jsem odešel do zámoří, mi pan Jech dal šanci trénovat přes léto s „A“ týmem. Jsem za to moc vděčný. I proto nepřipadalo v úvahu, že bych po návratu do Čech působil někde jinde. Měl jsem i nějaké další nabídky, ale Bílí Tygři byli mojí prioritou.

Jaké jsou tvoje ambice pro následující sezónu?

Mám jediné přání. Prosadit se tady a pravidelně hrát. Chci si zase užít trochu radosti z hokeje…

V zámoří jsi hrál juniorskou soutěž, nemáš strach z toho, že extraliga bude pro tebe velký skok?

Byl jsem v minulosti na dvou kempech v zámoří, kde s námi trénovali i NHL hráči. Hráli jsme proti sobě i zápasy, takže doufám, že to zase tak velký skok nebude. Věřím, že se s tím popasuji, viděl jsem hodně zápasů extraligy a myslím si, že jsem na ni připraven.

Když jsem přišel do dorostu a chodil tady na zápasy „A“ týmu, říkal jsem si, že bych chtěl také jednou obléci tygří dres v extralize. Čekám na tu chvíli a těším se, že přijde.

Petr Hrach - Maturita za osm, příprava na 100%

Loni jsi absolvoval přípravu v juniorce, je to hodně veliký rozdíl?

Určitě rozdíly jsou. Ten hlavní vidím hlavně v přístupu. Tréninky jsou rozdělené na určité fáze, ve kterých trénujeme určité partie. V juniorech jsme měli čtyři hodiny na celý trénink, kdežto tady se během toho týdne máme šanci věnovat jednotlivým fázím ve větším objemu, což je určitě lepší.

Z čeho se ty jednotlivé fáze skládají?

Tady není co vymýšlet, letní příprava je vždy stejná. Jsou zaměřené na dolní partie, horní partie, obratnost, celkovou sílu…Prostě jsme v posilovně či na hřišti, jezdíme na kolech, hrajeme různé hry...Ty jsou pro přípravu dle mého názoru hodně důležité. Nezdá se to, ale jsme přeci jen sportovci a ta soutěživost z nás nevyprchá ani přes léto. Je mezi námi rivalita a každý chceme vyhrávat. Hry a soutěže jsou koření letní přípravy.

Jaké budeš mít vzpomínky na své první soustředění v Tatrách?

Obávané Štrbské Pleso…To jsme si užívali hned po budíčku. Nevím, jak většina, ale já jsem byl ještě vždycky hrozně ospalý. Když to shrnu do jedné věty – bylo to za trest.

Ale celkově nelze to soustředění hodnotit jinak, než pozitivně. Na soustředění je to obvyklé, že se dře o to více a je to náročnější než v domácích podmínkách. Ale od toho soustředění jsou. Bez letní přípravy to prostě nejde.

Kromě letní přípravy s "A" týmem tě čekala ještě jedna životní zkouška - maturita? Pochlubíš se, jak jsi dopadl?

Skloubit učení s přípravou bylo občas hodně obtížné, protože únava po celodenní fyzické námaze byla obrovská. Ale nakonec se vše podařilo a odmaturoval jsem za osm. Petr Hrach maturoval ze čtyř předmětů - pozn. redakce

Loni jsi nakoukl do „A“ týmu, dokonce jsi vstřelil první branku v extralize. Jaké máš ambice pro příští sezónu?

Člověk se vždy snaží dosáhnout maxima. Já dřu na sto procent, ale dostat se hned napoprvé do „A“ týmu, to se povede málokomu. Většina hráčů potřebuje dozrát a to je i můj případ. Tím neříkám, že jsem smířen s tím, že se do týmu neprobojuji a půjdu do Vrchlabí, ale vnitřně jsem na to případně připraven. Chci jít postupnými krůčky. V příští sezóně budu rád za každý zápas, který se mi podaří za áčko sehrát.

Jak tě přijali ostatní hráči do týmu?

To musí říci oni. To je typické snad v každé sportu… Plním si takovou tu klasickou nováčkovskou úlohu. Když přijde mladý kluk mezi starší a zkušenější, tak musí nejprve dokázat, co v něm je, a že má na to působit v tom týmu, aby ho ti hráči vzali. Tuhle nováčkovskou úlohu si musí projít každý.

Máš za sebou několik reprezentačních startů v různých mládežnických výběrech ČR. Jak na tyto okamžiky vzpomínáš?

Jsem strašně rád, že se mi to povedlo. Když jsem stál poprvé v reprezentačním dresu na modré a hráli naši státní hymnu, tak to byl můj nejemotivnější zážitek v životě. Na to nikdy nezapomenu. Nakouknout tak jednou do reprezentace dospělých, to by byl zážitek a nádherný pocit.