Radek Matějovský se chce v Liberci ukázat a chytit svou šanci za pačesy
L i b e r e c – Posledních osm sezón působil na západě Čech v Plzni a nyní bude hájit v hostování do konce letošního roku liberecké barvy. Zkušený útočník Radek Matějovský zapadl při absenci několika hráčů do první formace k Bartovičovi a Podkonickému respektive Duškovi. Jeho formace se nakonec podílela na obou brankách domácího celku. „Mám toho dnes plné brejle, ale jsem rád, že jsem dnes na ledě mohl být,“ pochvaloval si vytíženost v zápase s Vítkovicemi dvaatřicetiletý útočník.
Jak sis užil první zápas za Bílé Tygry, bohužel teda se smutným koncem?Škoda, protože jsme sahali po druhém bodu. Já jsem si ho užil dost, protože jsem si takhle nezahrál od začátku sezóny a trenéři mně dnes docela nasazovali. Mám toho dnes plné brejle, ale jsem rád, že jsem dnes na ledě mohl být.
Jak se Ti právě po tak dlouhé době hrálo?
Naposledy jsem hrál ještě v úterý v Brně, to byl po měsíci první zápas. Byla to ale celkem náhoda, že jsem nastoupil. Teď jsem hrál druhý zápas ve dvou dnech a musím říci, že jsem toho měl dost. Nějak jsem to zvládl a doufám, že to bude lepší.
Dnes jsi byl hned nasazen do první formace k Milanu Bartovičovi a Andreji Podkonickému. Jak se Ti hrálo s tímto slovenským duem, i když Podkonický tedy odehrál jen sedm minut?
Moc jsme se nestihli ani sehrát, ale něco jsme si před zápasem řekli, jak budeme hrát. Pak tam přišel Tonda Dušek a myslím, že jsme odehráli docela solidní zápas.
Příjemné to rozhodně nebylo. Já si stojím za tím, že to faul rozhodně nebyl. Šli jsme rameny do sebe a nikoho jsem nehákoval. Přál jsem si celou dobu na trestné, abychom nedostali gól, protože to by nebyl moc dobrý úvod. Naštěstí jsme dlouhou přesilovku Vítkovic výborně ubránili, nastartovali jsme ten zápas do takového bojovného tempa.
Posledních osm sezón jsi strávil v Plzni, tedy podstatnou část své hokejové kariéry. Cítil jsi sám, že by to chtělo nový impuls?
Tak určitě. Já jsem už o tom přemýšlel asi už před dvěma roky, že bych potřeboval někam odejít, protože jsem cítil, že už tam nemám takovou pozici, jakou jsem tam míval a jsem tak trochu okoukaný. Zase se pak ale naskytla nabídka smlouvy v Plzni a čekali jsme „mimčo“, takže jsem pořád viděl takové světýlko v tunelu, že se to změní. Myslel jsem si, že tam budu platný hráč, ale udělal jsem v tom asi chybu. Od té doby se to se mnou už tak nějak vleklo, že jsem až tolik na led nenastupoval. Teď je šance se ukázat novým trenérům a já doufám, že šanci vezmu za pačesy a budu předvádět ten svůj hokej, čím jsem známý.
Nevím, jestli zrovna výhoda, ale určitě věděl, co od hráče jako jsem já, může očekávat. Já jsem s ním vlastně hrál v juniorech, když jsem hrál za Slavii a pak taky za áčko. Určitě tam nějaké kontakty byly, ale dlouho jsme se neviděli. Možná to bude už osm let, takže to bylo takové setkání po dlouhé době. Spíš se mi vybavily vzpomínky ze Slavie.
Čeká vás teď pět zápasů v řadě, které sehrajete na domácím ledě. Po psychické stránce to musí být dost náročné, protože povinnost vítězit může svazovat.
Náročné to určitě bude po psychické stránce, protože kdyby se náhodou prohrály dva zápasy, tak se pak už hraje špatně. Na druhou stranu, když se nám dva zápasy povedou a arénu to nakopne, tak body se tu dají získat, protože doma je každý silnější.
Jak se Ti hrálo před libereckým publikem?
V Liberci je určitě dobré publikum. Skandovalo, takže jsem byl moc spokojený.
Radku děkuji za rozhovor a hodně štěstí v dresu Bílých Tygrů
