Statistiky jako důležitý nástroj: Musejí se správně uchopit, říkají bratři Morkesovi

Liberec - Bílí Tygři se snaží následovat nejmodernější hokejové trendy. Součástí analytického týmu naší organizace jsou od roku 2015 i Jan a David Morkesovi, kteří pracují s pokročilými statistikami. Trenéři tak mají k dispozici podložená data, která jim pomáhají ve vlastních úsudcích.

Vaše spolupráce s Bílými Tygry platí už od roku 2015, první sezónu jste ale pro klub pracovali inkognito. Proč se to tehdy takhle nastavilo?
Jan Morkes (dále jen J.M.): Bylo to nastavené jako pilotní projekt. Musíme si uvědomit, že jsme byli jako jedni z prvních v Evropě a nebylo zažité, kde a pro koho vlastně analytici pracují. Naštěstí vše dopadlo dobře, spolupráce se osvědčila, a máme radost, že v ní pokračujeme dál.

Tou dobou už jsi jako statistik měl jméno. Byl to Filip Pešán, kdo tě oslovil?
J.M.: Byl to Aleš Vladyka, který sledoval nějaké moje statistické materiály, například z mistrovství světa juniorů. Aleš se o statistiky zajímal a sám už měl nějaká svá data z předchozích sezón. Začali jsme se o tom bavit, načež mě přivedl k Filipovi. Ten novým věcem rád naslouchá, takže tomu dal spolu s majitelem klubu zelenou.

Pokročilé statistiky obsahují mnoho dat. O která se nejdříve realizační tým zajímal?
J.M.: Naše práce je hodně o tom, že se snažíme najít aspekty, které co nejvíce pomohou týmu. Nejde o to, že dostanu požadavek na konkrétní statistiky, ale spíš se o hokeji bavíme. Mně z toho pak vyjde, o čem trenéři přemýšlí a jaké problémy řeší. Na základě toho jsme vytvořili modely a pravidla, co budeme sbírat. Každou sezónu jsme je rozšiřovali a posouváme se dál.

Jan Morkes a David Morkes (zleva)

Hned první sezóna po vašem příchodu do Liberce byla korunována mistrovským titulem. Jenže tím, že jste v klubu byli inkognito, se o vás mezi důvody úspěchu vůbec nemluvilo. Nemrzelo vás to trošku?
David Morkes (dále jen D.M.): Vůbec jsme to neřešili. Byli jsme pyšní, že pro klub pracujeme. Brali jsme to tak, že klubu pomáháme a snažíme se být úspěšní. I kdybychom měli být inkognito dál. V klubu nás výborně přijali, byli jsme součástí týmu.

"Cíle Bílých Tygrů jsou nejvyšší, na české i evropské úrovni. Práce nám tu opravdu dává smysl"

Jak vám práce s Tygry ovlivnila život? Oba jste z Moravy, Liberec tak máte trošku "z ruky."
J.M.: Hokej je braný jako konzervativní prostředí a pořád je v něm hodně lidí, kteří se na statistiky dívají spíše skrz prsty. V Liberci jsme našli organizaci, která nechce usnout na vavřínech a snaží se stále posouvat, s tím jak se vyvíjí celý moderní hokej. Cíle Bílých Tygrů jsou nejvyšší, na české i evropské úrovni. Práce nám tu opravdu dává smysl.

Jak vaše práce z praktického úhlu pohledu vypadá?
J.M.: Pracujeme s videozáznamy z utkání, které pečlivě procházíme a mnohé situace si přehráváme opakovaně, abychom dekódovali, co se v nich stalo. U každého zápasu tak strávíme šest až osm hodin a vybereme si tam, co potřebujeme. Základní jednotkou je zápasový report, snažíme se nicméně soustředit hlavně na dlouhodobé aspekty hry, pozitivní i negativní. Cílem je vytvořit základní objektivní popis utkání, o kterých se pak dá diskutovat a vypíchnout věci, které se povedly a ty, které nešly podle trenéry vytyčených plánu. A s těmi informacemi pak dál pracovat.

Řešíte hlavně týmové statistiky, nebo se soustředíte také na jednotlivce?
D.M.: To i to. (úsměv) Řešíme i například střeleckou úspěšnost z jednotlivých míst na ledě, což pro hráče může být individuálně zajímavé. Mají možnost zjistit, kde se výrazněji liší od předpokladů, na čem mohou s trenéry více pracovat nebo v čem opravdu vynikají.

J.M.: Začínali jsme čistě s čísly, porovnávali jsme celkové trendy. Aby si z naší práce ale hráči mohli vzít co nejvíc, je potřeba k číslům přidat i smysluplné postřehy ke hře. Musíme sledovat nejlepší hráče i týmy, pochopit do detailů, jak co dělají a posléze hledat cesty, jak tyto znalosti předat dál. Trávíme pravidelně hodiny diskusemi s Jirkou Bermannem z akademie o tom, kam vlastně hokej směřuje a jak hráčům co nejvíc pomoct.

D.M.: Dobrým příkladem je Radan Lenc. Když přišel z Mladé Boleslavi, měl velký potenciál, ale reálně v zápasech jen v 50 % případů vstupoval do útočného pásma s kotoučem na holi, což je solidní číslo, ale s jeho rychlostí mohl patřit mezi nejlepší v extralize. Často nahazoval, byly tam situace, kdy se zbavoval puku zbytečně... S pomocí videa jsme o tom s Radanem mluvili, rozebírali nejčastější situace, hledali možná řešení, která by si mohl vyzkoušet v tréninku. A protože na sobě Radan vždy chtěl pracovat a zajímalo ho to, výsledky se brzo dostavily. Měli jsme od Filipa Pešána volnost s hráči hodně komunikovat, na což navazujeme i s Patrikem Augustou. Vždy přitom ale respektujeme hráče a jejich hru, nehledáme jedno univerzální řešení, ale spíš upravujeme nápady na míru podle toho, jak to hráč vidí a jaký hokej mu vyhovuje.

Ukázka analýzy z Mistrovství světa 2016

Filip Pešán kdysi řekl, že to, co on intuitivně vnímá, mu Morkesové dávají v číslech.
J.M.: Obecně by to k tomu mělo směřovat. Trenéři jsou ti nejvíc povolaní, hru vnímají velmi precizně. Je pro ně ale dobré, když mohou při komunikaci s hráči podložit své poznatky i statistikami. Ty totiž hokejisté už nemohou zpochybnit. (úsměv) Pro mě je zároveň zajímavé sledovat, co se děje, když dojde k rozporu mezi pohledem kouče a řečí statistik. Zda je trenér ochoten se nad tím zamyslet a případně svůj názor upravit. Je fajn, když jsme ve shodě, nicméně hlavní práce nastává, když dojde k nějakému rozporu, z nějž vznikne potenciál pro diskusi.

Proč to všechno není jen o kanadském bodování?
J.M.: Body jsou samozřejmě nejdůležitější a hráči, kteří je ve velkém produkují, jsou ti nejcennější. Problém ovšem je, že hokej není házená, branek padá relativně málo. Když si to vyjádříme, v průměru padne 5,5 gólu za zápas. Když náš tým vstřelí tři, může se stát, že se hráč ke gólu dostane třeba jednou za deset zápasů.

Ukazoval jsem hráčům výpis zápasů z běžných statistik. Je tam deset zápasů, obránce má nejčastěji 0+0 a třeba mínus jeden bod ve statistice účasti na ledě. Člověk ovšem vůbec neví, co se tam stalo, že se na ledě ocitl zrovna při inkasované brance. I kdyby ji však sám zavinil, je to záležitost pár vteřin. Nás zajímá, co hráč dělal dalších 19 minut, když byl na ledě. Hrál dobře? Hrál špatně? Většina hráčů nesbírá body s pravidelností. Musíme mít přehled o běžných herních činnostech, které se dějí v každém střídání.

Vysvětlení některých pokročilých statistik:

· Corsi: Stejná statistika jako hodnocení plus/minus, jen sčítá střely na bránu, mimo i ty zblokované. Existuje přímá úměra mezi ziskem bodů a úspěšností Corsi. Lze porovnávat celé týmy, ale i jednotlivé hráče, vždy se však srovnává při hře pět na pět.

· Zavezení puku do útočné třetiny: Tendence je co nejméně nahazovat, nebo alespoň záměrně tak, aby tým získal kotouč zpět.

· Střelecké pozice: Zaznamenává se, odkud se střílí. Co největší tlak je na zakončení, tečování či dorážení z předbrankového prostoru a z osy hřiště, odkud padá nejvíc branek.

· Vliv hráče na tým: Zkoumá, jak se týmu daří ve vybraných aspektech, když je daný hráč zrovna na ledě a když je na střídačce. Trenéři na základě toho mohou hráče lépe volit do určitých situací.

· Střelecká převaha hráče: Ukazuje, kteří hráči tým táhnou, dokáží soupeře zatlačit a diktovat hru. Vyjadřuje podíl střeleckých pokusů, či šancí nebo gólů pro tým ze všech střeleckých pokusů, šancí a gólů (hráčova týmu i soupeře), které byly zaznamenány, když byl hráč na ledě.

· Primární body: Jedná se o součet gólů a prvních asistencí, neboť druhé asistence bývají podle analytických studií často prvkem náhody. Statistika primárních bodů lépe vyjadřuje skutečný talent hráče v řešení finální fáze.

· xG - Expected Goals (očekávaný počet branek): Aby si fanoušci, trenéři či hráči nemuseli pamatovat hromadu nových statistik, existují statistické modely, které výstupy přepočítávají na expected goals/očekávané góly. Ty nám vlastně říkají, jak “měl zápas dopadnout”. Modely xG sledují dění na ledě a počítají potenciál dané situace, nejčastěji střeleckého pokusu. V kolika procentech případů z dané situace padne gól? Pokud je úspěšnost třeba 20%, výsledkem je 0,2 xG (očekávaného gólu). Když sečtete všechny situace, můžete například rychle zjistit, jestli váš tým vstřelil víc gólů, než se očekávalo, nebo měl třeba smůlu. Zápas skončí 3:2, ale v xG to dopadlo 4,5:3,1? Pak se dá od oka říct, že utkání skončilo relativně spravedlivě, první tým si vytvořil víc šancí a zároveň oba brankáři měli solidní zápas.

Když se vrátíme do minulého ročníku, jako velké překvapení se jevil Jaroslav Vlach. Překvapil svojí střeleckou produkcí i vás, nebo jste i díky statistikám tušili, že by něco podobného mohlo přijít?
J.M.: Jarda má skvělou střelu a podařilo se najít způsob, jak ji využít na přesilovce. Co se týče jiných situací, byl to mnohdy trošku statistický paradox, jelikož se mu dařilo skórovat z pozic, které nepatří mezi ty nejnebezpečnější. I v rámci celé extraligy byl v tomhle unikátní.

Věnujete se statisticky i brankářům?
D.M.: U gólmanů to je složitější, obecně potřebujete větší počet zápasů, než nabízí běžná sezóna. Před pár dny jsme ale měli meeting s Martinem Láskou (trenérem brankářů, pozn. red.), na kterém jsme řešili, jak si vede Petr Kváča v porovnání s konkurencí. Máme velký respekt před brankářským řemeslem, takže jsme spíš naznačovali, co vyplývá z dlouhodobějších trendů a ve srovnání s ostatními brankáři v extralize. Nebylo to lehké, Kvaky je ve většině metrik mezi nejlepšími. (úsměv) Přesto jsme se snažili najít opakující se situace, které stojí za další zkoumání a možná zlepšení.

"Nejsme od toho, abychom tady tiskli nějaké bezvýznamné tabulky. Chceme prostě líp pochopit hokej, což je v zájmu každého trenéra"

Vaše spolupráce s klubem je stále více a více intenzivní. Podílíte se i na výběru nových posil?
J.M.: Snažíme se vytvořit úvodní filtr hráčů, nasledujeme si je a předložíme jejich základní profil. Všechno samozřejmě intenzivně konzultujeme s Patrikem Augustou, jehož názor je rozhodující. I díky spolupráci s kolegy ze zahraničí máme k dispozici spoustu statistik a informací, které třeba ani nejsou veřejné. Tyto statistiky si pak ověřujeme i na základě poznatků z videa.

Když se zaměříme na letošní posily, tak znovu libereckého Jana Ordoše a zkušeného Jakuba Klepiše asi každý zná. Jenže ze Slovenska přišla také trojice hráčů, která tu zatím moc na očích nebyla (Martin Faško-Rudáš, T.J. Melancon, Michal Ivan). O všech třech se ovšem dá říct, že by v extralize mohli být velmi platní.
D.M.: V to pevně věříme, proto sem přišli! (smích) Je u nich rozhodně vidět potenciál, Michal Ivan s T.J. Melanconem navíc výrazně přispěli k titulu Zvolena. Povedenou sezónu prožil i Martin Faško-Rudáš, který si podobně jako Michal Ivan zahrál i na mistrovství světa. Martin navíc v přípravném duelu Česka se Slovenskem hned dal gól Petru Kváčovi, takže je vidět, že jsme vybrali správně. (smích)

Hlavní trenér Patrik Augusta o využívání analytických dat:

"Honza a David Morkesovi pro nás dělají spoustu práce, která není tolik vidět, ale je velice potřebná. Využíváme jejich data k týmové hře, individuálnímu přístupu i rozvoji hráčů. V dnešní době se už většina top týmů v profesionálním sportu bez analytiky neobejde. Přestože se to podstatné odehrává vždy v daný moment na ledě a rozhodujícím faktorem je sám hráč, je dobré mít data jako zpětnou vazbu, mluvit o nich a diskutovat. Práce bratrů Morkesů nám pomáhá být lepším týmem."

Začíná už hokejový svět pokročilým statistikám více věřit?
J.M.: Je to rozhodně lepší, problémem ale stále jsou zaběhnuté předsudky a když to přeženu, zkreslená představa, že chceme přes čísla ovládnout svět. (úsměv) Statistiky pomáhají trenérům i hráčům hru více rozebrat a získat nové poznatky. Jako každý nástroj se musejí používat správným způsobem. Nejsme od toho, abychom tady tiskli nějaké bezvýznamné tabulky plné čísel, nečekáme, že hráč těsně před střelou provede tisíc kalkulací. Chceme prostě líp pochopit hokej, a chceme, aby celá organizace dělala rozhodnutí na základě co nejlepších informací.

Naše práce není tak daleko od toho, jak uvažují samotní trenéři. Jen na to nemají v průběhu sezóny čas. Když třeba v NHL dostali Mike Sullivan s Johnem Tortorellou vyhazov z Vancouveru, strávili celé léto analýzou všech gólů, které v té sezóně v NHL padly. To je podobný styl práce, jako děláme my. My na podobných projektech jen pracujeme neustále, metodologicky korektně, porovnáváme s dalšími poznatky odjinud a snažíme se zbytečným vyhazovům trenérů spíš zabránit. (úsměv)

Bratři Morkesovi v rozpravě s trenérem Patrikem Augustou