Tři bývalí kapitání oslavili padesátiny na zápase s Olomoucí
Liberec – Páteční utkání našeho týmu s Olomoucí ozdobila kromě vysoké výhry také oslava padesátých narozenin hned tří bývalých kapitánů libereckého hokejového klubu. Během slavnostního ceremoniálu přijímali gratulace k tomuto životnímu jubileu Libor Pěnkava, Jiří Peřina a Tomáš Vozka.
Tato trojice se v postu kapitána postupně vystřídala od let 1991 až do roku 2000. Libor Pěnkava oblékal dres s „céčkem“ na prsou od roku 1991 do roku 1996, následoval ho Jiří Peřina, který post předal Tomáši Vozkovi. Ten s ním v roce 2000 ukončil kariéru.Trio dohromady odehrálo v libereckém dresu 1312 zápasů. Největší podíl na tomto čísle má Tomáš Vozka, který naskočil do úctyhodných 590 duelů. Nejrychlejší start kariéry měl pro změnu Jiří Peřina, který do první ligy naskočil jen dva dny po šestnáctých narozeninách. „Tenkrát bylo povinné mít mladíky v týmu, takže jsem byl vybrán,“ usmívá se při vzpomínce na svůj debut.
V tehdejší první lize bylo běžné, že k hokeji měli hráči také civilní zaměstnání. Také na to trojice zavzpomínala: „Já tu nastupoval jako provozní letních sportovišť, kde jsem vydržel doteď, a k tomu byl také hokej,“ popisuje Peřina.
Naopak Pěnkava to měl se svým povoláním komplikovanější. „Zaměstnali mě v ohýbárně, kde to v jednu chvíli vypadalo, že s hokejem přestanu a odstěhuju se. Byl jsem tu čerstvě s rodinou a malým dítětem, ta práce byla šílená. Nakonec mi ale pan Vozka nabídl práci v hotelu, kde jsem zůstal až do konce kariéry, a mohl jsem hokej hrát dál,“ vybavuje si.
Tomáš Vozka zase působil jako provozní. „Přes den jsem byl v hospodě, večer na tréninku,“ usmívá se. „První dva roky po roce 1990 byly těžké, ale pak se to zlepšilo, peníze se našly a měli jsme tu i profesionály. Postupně už to začalo být více o hokeji, než o civilním povolání.“
Na dnešní dobu poněkud úsměvně pak působí vzpomínka na některé tehdejší těžké situace. „Kluci museli do práce, začínali třeba podnikat a podobně, a tak se třeba stalo, že zkrátka nemohli odjet na venkovní utkání,“ přibližuje Tomáš Vozka, a Libor Pěnkava dodává: „Měli jsme třeba hrát baráž v Milevsku, ale v kabině se nás sešlo devět. To nemělo smysl ani nikam jezdit.“
Na co dalšího z doby svého působení v roli kapitána vzpomínají a co dělají dnes? Podívejte se na následující videorozhovor.
