Zámořská zkušenost je dobrá

Liberecký hráč Lukáš Vantuch, mládežnický reprezentant ČR, odešel před sezonou 2005/2006 do zámoří. Po návratu se v pondělí zapojil do přípravy s A týmem Bílých Tygrů.

Lukáši, nejprve řekni, v jaké lize a v jakém týmu jsi působil.

Hrál jsem celý rok za tým Calgary Hitmen ve Western Hockey League (WHL). Říká se, že je to nejtvrdší soutěž v zámoří.

(Poznámka: Lukáš Vantuch byl týmem Calgary Hitmen vybrán jako jejich první volba v CHL Import Draftu 2005, 39. celkově.)

Draftován jsi byl ale Bostonem, má to nějakou provázanost?

Vůbec ne. WHL je samostatná soutěž, i do ní si týmy vybírají hráče v draftu. To, že si mě vybral Boston, to se vztahuje na NHL.

Jak tvůj tým dopadl v soutěži?

V základní části jsme se celou sezonu přetahovali o první místo, nakonec jsme skončili o bod druzí. První kolo play-off jsme vyhráli 4:2. Ve druhém kole jsme vedli 3:2 na zápasy, v šestém utkání jsme po dvou třetinách vedli 1:0, zbývalo nám 20 minut k dalšímu postupu. Vlastně ani nevím, co se s námi dělo, asi jsme to neunesli psychicky. Ten zápas jsme nakonec prohráli a rozhodující sedmý duel doma jsme také prohráli a vypadli z play-off. Vítěz play-off postupuje do bojů v Memorial Calder Trophy. My to ale bohužel nebyli.

Na jakém postu jsi hrál v jaké lajně?

Hrál jsem druhou nebo třetí lajnu, začal jsem na centru, to bylo asi deset zápasů. Většinu jsem odehrál na levém křídle, občas jsem se ocitl na pravém, ale to bylo opravdu málo.

Co mimohokejový život, kde jsi bydlel?

V klubu to mají zařízené tak, že hráči bydlí v rodinách. Já jsem bydlel u kanadských manželů, bylo jim tak kolem padesáti let. Přede mnou u nich bydlel nějaký Rus, takže na Evropana byli zvyklí. Klub to má všechno pod kontrolou, dokonce jsme měli i určenou večerku, hodinu, do kolika se musíme vrátit.

Jak k tomu ta rodina přijde, že ubytuje hokejistu? Nabídne se sama, klub ji osloví, jak to je?

Já přesně nevím. Je to ale tak, že ty rodiny jsou fanoušci hokeje, klub jim samozřejmě platí, mají permanentky na zápasy, účastní se klubových akcí. Každá rodina zajišťuje pro toho svého hráče kompletní servis. Měl jsem u nich bydlení, jídlo, když jsem potřeboval, tak mi půjčili auto…prostě ti lidé mají hokejisty jako vlastní děti. Starají se, ale i dohlížejí.

Takže když by ses prohřešil proti životosprávě, tak by to řešili s Tebou, nebo ohlásili na klub?

Prohřešky… to ani moc nejde. Návštěvy barů máme zakázané po celou sezonu. Oni tím sice myslí návštěvu diskotéky, ale říkají tomu bar. To se nesmí. Výjimka byla jen o Vánocích, tam bylo asi deset dní volna, byl jsem doma. Ale jinak nic. A kdyby snad přece jen trochu k něčemu došlo, tak by na mě určitě nešli žalovat, vyřešili by to se mnou sami. Ale nebyl žádný důvod. Tedy alespoň u mě.

A jinak nějaký byl?

No byl. Měli jsme v týmu kluka, který dělal trochu problémy. Původně byla večerka v jedenáct a postupně se to snížilo až na půl desátou. Prostě někdo někde byl a tak nás tím potrestali. Ale ten kluk pak stejně z týmu odešel. Byl to bitkař, pak se nějak naštval na trenéra a odešel (smích) .

Jak jsi to vůbec měl daleko na stadion?

Zhruba půl hodiny. Buď jsem jezdil autem půjčeným od „své“ rodiny, nebo se pro mě stavoval spoluhráč, který bydlel kousek ode mě.

Jak bys celkově hodnotil ten pobyt v zámoří?

Ta sezona mi určitě hodně dala. Po stránce životní, byl jsem tam sám, bez rodičů, jsem se ještě více osamostatnil, i když jsem byl dost zvyklý už z Liberce, protože i tady jsem byl sám. V angličtině jsem udělal veliký pokrok, já vlastně uměl jen trochu, co jsem pochytil, když jsem byl v zámoří s reprezentačními výběry a bydleli jsme v rodinách. Ve škole jsem totiž měl němčinu. Ono mi nic jiného nezbývalo, v týmu mohou být jen dva cizinci, a tak jsem musel komunikovat. Ale kluci i ti moji opatrovníci mě přijali skvěle a pomáhali mi. Bylo to bezvadné. Od Vánoc už jsem s komunikací neměl problémy.

A jak to bude s další sezonou?

Pokud budu hrát v zámoří, tak patřím Calgary Hitmen. Ale ještě nevím, jak to bude. Rozhodně bych se chtěl vrátit zase do Kanady. Mohu se vrátit přímo do Calgary, ale taky můžu jít jinam, když mě nebudou chtít. Zatím fakt nevím, jak to bude, řešit se to bude v létě.

Letní přípravu jsi ale teď začal s A týmem Bílých Tygrů….

Generální manažer klubu pan Jech se ptal agenta, jak se mi dařilo, jak jsem hrál a podobně. Já jsem po návratu chvíli odpočíval a pak jsem začal trénovat s kondičním trenérem panem Brabcem, kterého zajistil můj agent pan Spálenka. Potom se ale agent s panem Jechem dohodli, že můžu trénovat s klukama z A týmu, klub mi pomohl i s ubytováním… Chtěl bych moc poděkovat, jsem za to moc vděčný.

Co tedy na závěr…?

Zkušenost velmi dobrá, rozhodně toho kroku nelituji. Ale dobré vztahy s Libercem chci dále udržovat.

Díky za rozhovor.

Statistiky:

Základní část:

68 zápasů - 4 branky - 15 asistencí - 70 trestných minut

Play-off:

13 zápasů - 0 branek - 1 asistence - 6 trestných minut