Zasloužený odpočinek před hokejovým kolotočem
Tak jako školou povinným začaly prázdniny, také liberečtí hokejisté se vydali načerpat nových sil před poslední částí z plánované přípravy. Posílení Bílí Tygři ukončili první tréninkovou fázi na nadcházející sezónu, která by se měla stát dalším milníkem v knize s názvem "Extraliga ledního hokeje." O hokejových galejích na suchu, nových tvářích v liberecké kabině, spokojenosti a ambicích jsme si povídali s trenérem Mgr. Josefem Jandačem.
Jak proběhla suchá příprava? S čím jste spokojen? Co by se naopak dalo zlepšit?
Začali jsme hodně brzy podobně jako týmy, které byly vyřazeny po základní části soutěže, tedy 22. dubna. Deset týdnů je dlouhá doba, jak po stránce fyzické tak i psychické, vezmeme-li v úvahu, že jsme se pravidelně vídali dvakrát denně vyjma středy, kdy probíhala odpolední regenerace. Už bylo tak trochu na čase, abychom si od sebe odpočali. Co se týká zátěže, šlo hlavně o celkový nárůst všech faktorů, zejména pak v objemu dávek. To nakonec prokázaly i následné funkční zátěžové testy.
Znamená to, že jste s výsledky a přístupem hráčů spokojen?
Určitě převažuje spokojenost, i když je vždy co zlepšit. Jedná se hlavně o individuální schopnosti jednotlivých hráčů. Někdo potřebuje zlepšit dynamiku, jiný sílu, která se projeví hlavně v soubojích u mantinelu a před brankou. První čtyři kroky jsou v hokeji nejdůležitější. Ten kdo je nemá, dostává se zákonitě pod tlak. Jak říkám, jsou to rezervy u některých hráčů, komplexně jsou však dobře připraveni.
Jak proběhlo seznámení, resp. zabudování nových tváří do týmu?
Zatím je těžké něco hodnotit. Soudě podle charakterových vlastností jednotlivých hráčů je mužstvo dobře poskládáno. Hráči si dokáží vyhovět, s tím byli také vybíráni, což by se mělo pozitivně odrazit hlavně na ledě. S Oldou Svobodou nebyl problém, je to ostřílený borec, který ve svých sedmatřiceti ví, co potřebuje. Valda Jiruš je oblíbený v kolektivu. Kluci ho znají z prvního působení v Liberci. Ruda Verčík, to je tichý, mírný člověk. Zatím je v podstatě v ústraní, moc se neprojevil. Uvidíme až v plném zatížení na ledě, třeba se nějaké emoce objeví. Lubo Korhoň je podobný typ, tišší, takový hodný kluk. Věřím, že na ledě se ukáží v trochu jiném světle. Teď přišel Jarda Nedvěd, osobnost, kterou všichni dobře znají. Během přípravy jsme měli dvě týmová sezení a myslím, že je vše v nejlepším pořádku.
Posledně jmenovaný se připravoval sám. Neobáváte se určitého fyzického deficitu?
Sedli jsme si po Jardově příchodu a vím, že šel přípravu sice sám, zátěž však byla podobná sparťanské. V podstatě dělal stejné věci jen v obráceném gardu, než tým z Holešovic. Poslední roky se většinou připravoval podobným způsobem, takže to pro něj nebylo nic nového. Je to zkušený bek, který ví co potřebuje.
Jak to vypadá se zraněními? V našem posledním rozhovoru jste si stěžoval na spoustu šrámů, které si hokejisté museli na začátku přípravy doléčovat.
Letos to bylo opravdu extrémní, ať na vážnější či lehčí zranění. Každé ráno jsem byl obležen hráči, kteří mi říkali co mohou a co nesmí. Zátěž byla velká, zranění k tomu patří. Z operace kolena se doléčuje kapitán týmu Michal Straka, Kočí s Kašpaříkem měli problémy s vazy v kotníku. Standa Procházka byl na operaci menisku, Hájek, Vála, Koťátko neabsolvovali celou přípravu a tak bych mohl pokračovat.
Neměla na to vliv krátká pauza, kdy se šlo v podstatě hned po odehrané soutěži do přípravy?
Po skončení extraligy jsme měli týden pauzu, 14 dní na ledě a čtyři týdny volna. Nastoupili jsme ve čtvrtém dubnovém týdnu, což je dostatečně dlouhá doba na regeneraci sil. Navíc nově příchozí a hráči, kteří hráli play-off, se zapojili zhruba o měsíc později.
Myslíte, že je to třeba do jisté míry i nováčkovská daň? Hráči byli přeci jen zvyklí na jiný herní systém v první lize. Také regenerace probíhá na jiné úrovni.
Co se tak bavím s kolegy, je to se zraněními všude podobné. Někdy to souvisí se špatným rozcvičením, přílišné napětí svalstva je pak zákonitou odpovědí organizmu na zátěž. Nemyslím si, že by to byla otázka špatné regenerace. Dnes v podstatě hráč dává v šanc své hokejové umění, jehož součástí je fyzická příprava, kvalitní strava a regenerace. To do sebe musí hráč investovat sám a v Čechách obecně to je velký problém.
Klub se v tom nemůže angažovat? Nebylo by lepší, aby právě klub dohlížel na podobné věci a vychovával k tomu hráče již od mládežnických kategorií?
Určitě v tom může klub pomoci i když potřeba vzniká spíše až od vyšších kategorií, junioři apod. U nás byl vloni odborník na stravu a uvažovalo se, že by u týmu zůstal na plný úvazek. Nakonec jsme s manažerem usoudili, že je to poněkud nadstandardní péče. Klub vytváří pro hráče takové podmínky, aby si tuto věc mohli zařídit sami. Je-li o ně komplexně pečováno, pak vzrůstá nejen jejich výkonnost, ale samozřejmě i finanční ohodnocení. Takovéto zabezpečení spíš funguje u sportů individuálních než kolektivních. Já sám jsem dříve dělával hráčům individuální plány týkající se této problematiky, většinou to však stejně nedodržovali.
Hráči jsou teď na dovolených. Co tým čeká v následujícím období? Kdy vyjedete na led?
V pondělí 21.7. začínáme, to bude již na ledě. První z řady přípravných utkání sehrajeme hned ve čtvrtek v Trutnově s vicemistrem z Pardubic. Následovat budou tři utkání v týdnu, tak jak tomu je v extralize, aby si hráči mohli zvyknout na pravidelný rytmus. Stále máme v kádru přes 30 hokejistů, je tedy důležité dát všem prostor. Další program Bílých Tygrů budou utkání Tipsport Cupu. Měli bychom se utkat také s ruským CSKA Moskva a dvěma prvoligovými týmy. Je zde ještě možnost hrát s Mladou Boleslaví.
Jaká je spokojenost s posílením týmu? Poslední posilou je Jaroslav Nedvěd. Je to již vše, na co se mohou fanoušci pod Ještědem těšit?
Pohyb hráčů je nekonečný, pokud by ale měl někdo přijít, pak to bude nejdříve v srpnu a bude to hráč z kategorie Top. Mělo by se jednat o herně i marketingově zajímavou osobnost. Zájem ze strany klubu je, nechme se však překvapit. Za sebe mohu říci, že jsem spokojen. Posílili jsme o kvalitní hráče do zadních řad, kde i výškově bychom na tom měli být lépe než v minulé sezóně. Navíc se jedná o hráče, kteří zde v minulosti již působili a tudíž by zde mohli mít i pověstné srdíčko. To je pro každý sport vždy velmi důležité. Na brankářský post přišel Olda Svoboda, který by měl předat zkušenosti oběma mladším klukům. No a do útoku pro klub finančně nenáročný Verčík, který stejně jako v loňském roce Čakajík může obrovsky vyletět nahoru a stát se velmi žádaným artiklem. Od Korhoně si slibujeme také hodně, věk i herní předpoklady k výkonnostnímu růstu jsou u něho velké. Je jen potřeba, aby se z těchto kluků na ledě stali tak trochu "hajzlíci." Někdy jsou až příliš hodní (smích).