Ztracená nula mrzí hlavně mého synka, usmívá se po zápase s Plzní Ján Lašák
L i b e r e c – Proti Plzni se Ján Lašák předvedl opravdu ve skvělé formě, pouze jednou inkasoval a mnohokrát Bílé Tygry podržel. Nyní už se těší na zápas s Litvínovem. „Bude to takový mikrosouboj s mým dobrým kamarádem Kubou Petružálkem,“ směje se.
Jánko, mohl bys utkání proti Plzni stručně zhodnotit?
Hráli jsme velmi dobře zezadu. Na Spartě jsme udělali určité chyby, které soupeř trestal, ale tentokrát jsme se jich vyvarovali. Vedení jsme udrželi až do konce, kdy jsme sice soupeře pustili zbytečným vyloučením zpět do zápasu, ale i tak jsme ve zbytku času předvedli poctivý výkon. Přesně tím bychom se měli prezentovat.
Co podle tebe o vítězství rozhodlo?
No, to si netroufám říct. Vedli jsme jen těsným rozdílem, důležité bylo, že jsme o náskok ani jednou nepřišli. Předvedli jsme poctivé bránění a obětavý výkon až do konce.
Jediný gól jsi dostal v oslabení tři proti pěti, jak jsi celou situaci viděl?
Právě že já toho střílejícího hráče neviděl vůbec (směje se). Sledoval jsem, kdo kde je, ale tím, že tam stál náš bek, nevšiml jsem si jejich útočníka. Potom už jsem zkrátka zaspal, byla to chyba, ale musel jsem to rychle hodit za hlavu a soustředil jsem se na zbytek utkání. My jsme tým, který si to umí zkomplikovat, viz posledně se Spartou, ale o to víc se radujeme, když to pak vyjde. Navíc, lidi takový zápas, který je vyrovnaný až do konce, musí bavit mnohem víc, než jasné utkání od začátku do konce.
Proti Plzni jsi měl evidentně velké sebevědomí, několikrát jsi dokázal vypíchnout soupeři kotouč z hokejky ve stoprocentní šanci. Byly to podle tebe těžké zákroky?
Někdy vidíte situaci jinak, než jindy. Já byl dneska v takovém rozpoložení, že jsem to zkrátka odhadl dobře. Je pravda, že jsem do toho šel poměrně sebevědomě, byl zády ke mně a já věděl, že je to technický hráč, takže jsem to vyřešil skokem pod nohy.
Na dnešek ses tedy evidentně dobře vyspal?
Po pravdě, to ne. Vlastně naopak, vyspal jsem se špatně, ale během zápasu jsem se uklidnil. Jak se to říká, když se brankáři daří, může tam být kdokoliv, umění je chytat dobře, když nejste ve své kůži. Já se cítil docela zle, ale i tak jsem si troufnul jít do brány a dal jsem se do pořádku.
Co bylo důvodem toho špatného pocitu?
Třeba už střetnutí se Spartou mi moc nevyšlo, zkrátka jsem se tam necítil dobře. Proto jsem věděl, že se proti Plzni musíme odrazit zase zpět.
Zato teď po utkání už je to asi lepší, že?
Samozřejmě (směje se). Teď se cítím skvěle. Bude dobrá atmosféra v kabině, a byla koneckonců i v aréně. Kvůli tomu hokej hrajeme, aby byli lidé spokojení a my se s nimi mohli dělit o svou radost. Každý sportovec ví, že to je to nejlepší, co může zažít.
Vždy říkáš, že se o nuly nestaráš, ale nemrzí tě přeci jen trochu?
Mrzí mě, ale z trochu neobvyklého důvodu. Slíbil jsem totiž synkovi, že až vychytám nulu, tak mu koupím jeden dárek, který si hrozně přeje. Už na Slavii čekal, že by to mohlo vyjít, pořád se ptal, kdy už to přijde. Po Plzni je mi ho opravdu líto, bylo to jenom pár minut (úsměv). Chyběl k tomu jeden zákrok.
Bílým Tygrům se zatím v novém kalendářním roce celkem daří, čím myslíš, že to je?
Nějakou šňůru jsme potřebovali. Snažili jsme se konec minulého roku hodit za hlavu, což docela vyšlo. V neděli bychom znovu měli v Litvínově brát nějaké body, pak teprve bych řešil nějakou formu. Musíme tam jet s pokorou a znovu zodpovědně makat.
Budeš navíc mít možnost znovu splnit synovi přání.
(směje se) Na žádnou nulu se tolik nesoustředím, stále je nejdůležitější týmový výkon. Musím klukům pomáhat, i když taková nula je vlastně pro ně také docela slušná pomoc. Prozrazovat tu věc nebudu, není to žádná velká položka, spíše taková motivace. Víme, jak náročným soupeřem Litvínov je, ale to je teď zbytečné řešit. Těším se na Kubu Petružálka, se kterým jsem hrával v Chabarovsku. Je to můj dobrý kamarád, čeká nás tedy takový mikrosouboj.
